Fenomén ALFA

V zoologii označuje pojem alfa samec vůdce smečky. Před časem začali sociologové toto označení používat obecně i pro muže ve vůdčím postavení, které začali označovat jako alfa-muže. Od doby, co je v Německu kancléřkou Angela Merkelová a ve Francii se ucházela o místo prezidentky Ségolène Royalová, mluví se i o alfa ženách. V Německu si hlavně muži stěžují, že politika se s nástupem paní Merkelové a velké koalice stala velice nudnou, a vzpomínají s nostalgií na souboje, které vedli pánové Gerhard Schröder a Joschka Fischer. To hlavní, co se, pod vedením paní kancléřky změnilo, se týká obrazu rolí a formy života, což jsou ve skutečnosti ty nejzávažnější věci. Svět se zkrátka mění a s ní i role mužů a žen ve společnosti.

Ve světě showbyznysu na alfa ženy a jejich beta partnery narazíte všude: Julia Roberts a kameraman Danny Moder, Sandra Bullock a bodyguard Jesse James, Madonna a téměř všechny její dosavadní polovičky. Příklady se hemží i literatura. Typická alfa žena je například kriminalistka Irena Hussová z detektivních románů švédské spisovatelky Helene Tursten (vydává nakladatelství Motto), žena posedlá úspěchem a svou prací, která je vdaná za poddajného, pečujícího, nijak zvlášť ambiciózního kuchaře (nutno podotknout, že vztah jim skvěle funguje). Jak je na tom Česko a jeho řekněme vrstva mimo showbyznys? I přesto, že podle letošního průzkumu portálu Platy.cz berou muži v České republice stále o třináct procent vyšší mzdu než ženy na stejné pracovní pozici, párů, v nichž žena má vyšší vzdělání a postavení v zaměstnání než muž, přibývá i u nás.

Pojem alfa samec

“Pojem alfa samec pochází z etologického členění, kdy se pojmenovávali role ve skupině řeckými písmeny,” zasvěcuje mě psycholog Jan Gruber, PhD. “Původně se aplikoval na slepice, později na potkany, vlky, psy a jiná zvířata. Alfa zvíře je tedy takové, které má ve skupině největší status a všechna ostatní zvířata mu při konfrontaci s ním jdou z cesty. Je to zkrátka vůdce smečky,” vysvětluje odborník. A dodává, že u lidí to funguje podobně jako u zvířat. “Jsou lidé, kteří jsou výrazně vůdčí a plní nápadů a vizí, se kterými se rádi dělí s ostatními. Zajímavé je, že v kolektivu nejsou nejoblíbenější, nejsou to hvězdy v pravém slova smyslu. Ostatní si od nich spíše udržují odstup. Důvodem mohou být třeba nepopulární rozhodnutí, která dělají ve skupině. Pikantní je, že tito vůdci bývají neformální a mohou narážet v uskupení formálním. V každé skupině, která se ale vytvoří, si jeden tuto roli “chytne”.

Alfa ženami nejsou jen top manažerky

Na první pohled by se mohlo zdát, že typickými alfa ženami jsou top manažerky, generální ředitelky a vůbec ženy ve vysokých funkcích. Tak tomu ale být nemusí. “Alfou může být i žena, která je schopná ostatním porozumět,” pokračuje odborník. “Manažerky samozřejmě mají určitou míru organizačních schopností, jsou hodně prosazující, ale v týmu top managementu také nemusí být alfou. Také se nedá říci, že alfa ženy vydělávají víc než muži. Alfa pozice je totiž pozice vzhledem k něčemu. Jsou ale lidé, kteří mají tendenci ve všech skupinách zaujímat roli alfa a to do té doby, než se neobjeví někdo tvrdší. V některých skupinách tito lidé alfou být mohou, ale ne zcela ve všech.” Jak tedy taková alfa žena vypadá? “Představte si, že jste v kavárně, kde sedí skupinka žen. Všechny štěbetají a najednou jedna z nich zvýší hlas. Pokud ostatní ztichnou a začnou jí poslouchat, jedná se o alfa ženu, ovšem pouze v této skupince,” dodává Jan Gruber. Není třeba nutné, aby žena, která je alfa ženou v zaměstnání, měla stejnou pozici i doma. Jsou ženy, které jsou profesionálně úspěšnými manažerkami, ale doma mají tu roli jinou už třeba jen proto, že si chtějí odpočinout,” dodává odborník.

V práci alfou, doma betou

Jedna má kamarádka, říkejme jí Markéta, je finanční ředitelkou známé velké finanční skupiny a podle toho je také finančně ohodnocena. Plat bere řekněme nadprůměrný, mnohem vyšší, než její manžel. On je tedy mužem v domácnosti, zatímco ona tu rodinu živí. A to celých dvacet let. Po celou tu dobu se staral o dítě, pral, vařil, nakupoval a jeho žena vydělávala. A tato role mu prý nikdy nevadila. Naopak. Přistoupil na ni se všemi pro a proti. A nikdy jí to prý slůvkem nevyčetl. Ona výčitky měla – uvědomovala si, že by měla více času trávit se svým malým synem, on ale ne. A dnes mu je za to vděčná, protože bez něj, jak sama říká, by nebyla tam, kde je. V pracovním týmu je Markéta evidentně vůdčí typ, ráznou ženou se spoustou mužských podřízených, kteří ji poslouchají na slovo. V práci je zkrátka alfou. Jakmile ale překročí práh svého domu, role se obracejí. Doma šéfuje její manžel, který rozhoduje i o rodinných financích, které ona vydělá. Doma je alfou tedy její muž. Oběma tato role prý vyhovuje.

Alfa žena a alfa muž

Někdy ale šéfové v práci, už jen proto, že mají tendenci organizovat, jsou šéfy i doma. A to si vybavuji mou další kamarádku – říkejme jí Monika, generální ředitelku jedné velké reklamní společnosti. Za manžela si vzala generálního ředitele velké hudební nahrávací společnosti. Model “ředitelka s ředitelem” jim prý funguje. Děti nemají a jen si užívají materiálních požitků, které současný svět nabízí. Jestli jsou ale šťastní, za to bych ruku do ohně nedala a když jsem se jí na to na rovinu zeptala, následovala krátká odmlka a odpověď: “Myslím, že jsem šťastná.” Tak nevím, ale když je někdo šťastný, tak o tom přece neuvažuje. Ale co to je vlastně štěstí? … To se ale už dostáváme k jinému, mnohem obšírnějšímu až filosofickému tématu. Každopádně Monika, v práci evidentně alfa žena potřebuje doma sobě rovného alfa muže. Kdo je ale pak doma tou alfou?  “Ženy, které v práci pořád někoho a něco organizují a rády se prosazují, většinou doma mají ostrého muže, po kterém chtějí, aby je rovnal,” pokračuje Jan Gruber. “Tyto ženy potřebují muže, který jim nastaví určité hranice.” To je případ i mé další kamarádky Evy, majitelky pracovní agentury. Ta mi to řekla na rovinu. “V práci každého organizuju a srovnávám do latě, doma ale potřebuju, aby chlap to samé udělal se mnou. Nemohla bych žít s nějakým submisivním putinkou. Potřebuju chlapa, kterej bouchne do stolu a řekne ne.”

Alfa v partnerském vztahu

Takže, je možné vůbec definovat, jaký muž se pro takovou alfa ženu hodí? “Jsou dvě varianty – první “k podobnému podobný”, druhá je opak. Většinou mají lidé tendenci hledat si komplementy, což znamená takového partnera, který je na tom přesně obráceně. Říká se ale, že v dlouhodobějším měřítku fungují spíše dlouhodobé vztahy podobné. Tato tvrzení ale nikdy nejsou jednoznačná. Můžete narazit na partnerský vztah, ve kterém je partner submisivní, žena ho řídí stejně, jako řídí všechny v práci a funguje jim to. Můžete mít ale ženu personální manažerku, která bude mít muže obchodního manažera, on je ostrý, ona ještě ostřejší a také jim to může vyhovovat. Rodina je ale jiná skupina než pracovní tým, který není zatížený rodinnými charakteristikami. V rodinném rozložení rolí hrají roli jiné mechanismy než třeba v pracovním týmu. Tam do toho vstupují i takové faktory jako to, jestli jste matka či otec.” A jsou takové ženy šťastné? “Výhledově mají mnohem více důvodů být šťastnými. Vyšší postavení s sebou většinou nese větší obdiv, možnost o sobě rozhodovat, což jsou věci, které štěstí bezpochyby podporují.” Horší to ale už je s postojem ze strany mužů. V tomto za zahraničím velmi pokulháváme. Hledat v Čechách muže, který by přistoupil na roli, která až donedávna patřila výhradně ženám, je stále jako hledat jehlu v kupce sena (Monika a Markéta patří mezi ty šťastnější). Podle průzkumů většina českých mužů tvrdí, že jim vyhovuje rozdělení rolí na živitele a pečovatelku. Možná i proto vztah s partnerkou-živitelkou často špatně zvládají. Bojí se, že v něm trpí jejich mužnost. Stydí se za nižší příjem. Jsou vystaveni nepochopení nebo i posměchu ze strany svých blízkých nebo kolegů v práci. Těžko se smiřují s faktem, že kdo víc vydělává, ten také častěji rozhoduje o nákupech drahých věcí a investicích. Často s partnerkou dětinsky bojují o moc. Odmítají se adekvátně podílet na domácích pracích. A mnozí své úspěšné manželky a přítelkyně opouštějí kvůli méně průbojným ženám, vedle nichž se cítí sebejistější. Ve srovnání se zahraničím tedy značně pokulháváme. Ve Spojených státech a Skandinávii existuje takových dvojic dokonce už přes dvacet procent. „Už delší dobu víme, že muži potřebují manželství více než ženy kvůli fyzickému i duševnímu zázemí. Nyní pro ně tento svazek může být důležitý i z hlediska materiálního,“ uvádí ve své zprávě washingtonské sociologické středisko Paw Research Center. Není to důvod, pánové, trošku se nad sebou zamyslet?

I přesto, že podle letošního průzkumu portálu Platy.cz berou muži v České republice stále o třináct procent vyšší mzdu než ženy na stejné pracovní pozici, přibývá u nás párů, v nichž žena má vyšší vzdělání a postavení v zaměstnání než muž.