„Pokud chcete mít děti,máte na to zhruba dva roky, pak už bude šance na přirozené těhotenství nízká a metodou umělého oplodnění to bude tak půl na půl.“ Tohle mi oznámil gynekolog na poslední prohlídce. Jenže s přítelem se na dítě ještě necítíme, vždyť je mi 25 a jemu o tři víc. Nemáme pro miminko ani podmínky.

Můj život je jako příběh z Holywoodu, už to vypadalo, že skončí happy endem, ale bohužel. Bývalý přítel chce své dítě, ke kterému se 6 let nehlásil a já nevím, co s tím. Napsala nám Ilona.

Ocitla jsem se v situaci, se kterou si opravdu nevím rady. Všechno se semlelo tak rychle, že mě to zastihlo nepřipravenou a absolutně nemám tušení, co si počít. Měli jsme s manželem před rozvodem a on měl těžkou nehodu. Teď přeci od něj nemůžu odejít. Nebo ano?

Narodila jsem se na v dubnu, naštěstí ne prvního, ale život mi nachystal tak nečekaná překvapení, že jsem si jako o Aprílu připadala.

Okolí mě považuje za kariéristku, jsme ale spíš smolařka. Ve svých 42 letech se mi stále nepodařilo najít toho pravého muže pro život a gynekolog mě upozornil, že pokud chci mít dítě, už je nejvyšší čas. Jenže s kým počít a zvládla bych výchovu třeba sama?

Pro svoji snachu jsem už s tím otravná, ale mě vážně nepřijde normální, aby dítě ve třech letech pořád mělo dudlíka. Podle mě jsou Tomáškovi rodiče málo důslední, oni mi ale tvrdí, že dnes už tak dudlík nevadí. Co si o dudlíku myslíte vy?

Už čtyři roky se marně snažíme o miminko, manžel ale o umělém oplodnění nechce ani slyšet. Já nedávno oslavila 33 narozeniny a bojím se, že se potomka už nedočkám. Jak manžela přesvědčit, že to přirozeně asi opravdu nepůjde?

Pohádala jsem se se svou 14 letou dcerou, protože si vystavila svoje fotky na internetu. Vím, že dnes už je tam má kde kdo, ale bojím se toho, že je někdo může zneužít. Jak ji mám co nejlépe poučit o nebezpečí na internetu? Prosbu o radu nám napsala Zlata.

Už je to více než rok, dívám se na první krůčky svých dcerek a myslím na to, že nebýt rychlé pomoci obětavých lékařů, už bychom tu nemuseli být. Kvůli věčnému spěchu jsem málem přišla o to nejcennější, co mám, o své holčičky. Ta mladší přitom byla ještě v bříšku. Kvůli pár minutám zpoždění přišla ta osudná vteřina, která nám obrátila život vzhůru nohama. Možná se v našem příběhu poznáte a poučíte se dřív než se vám stane to co nám.