Dětstvím krok za krokem
Očkovací kalendář PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Neděle, 13 Duben 2008 18:53

Očkovací kalendář
Držíte v náručí miminko a radujte se z příchodu nového človíčka? Tak to možná ještě netušíte, že kromě radostí vás čekají i povinnosti. Jednou z nich je očkování. To, že existují nějaká povinná očkování pro vás jistě není žádnou novinkou. Ale víte opravdu, co všechno musí vaše děťátko podstoupit, co je a co není povinné? Nebo naopak na co má právo a co je plně hrazené státem?
Prevence dětí proti nebezpečným chorobám je nastavena téměř ode dne jejich narození. První vakcínu dostane novorozenec ještě v porodnici a během prvních dvou let svého života je dítě postupně očkováno proti většině onemocnění zařazených v systému očkování.

Co vás čeká a nemine?
Očkování proti tuberkulóze
- nejdříve 4. den a nejpozději 6. týden po narození
- kontrola místa vpichu po 3-6 měsících
- přeočkování v případě nízkého množství protilátek v krvi (žádné známky po předchozím očkování) ve věku 2 let
- další kontrola na protilátky ve věku 11 let
- opět přeočkování v případě nízkého množství protilátek v krvi
Pokud máte miminko narozené před 1.1. 2007 , pak očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému (černému) kašli a hemofilovým infekcím
- od 9. týdne po narození (po zhojení očkování proti tuberkulóze)
- očkování rozloženo do 3 dávek v průběhu jednoho až dvou měsíců (do konce 1. roku dítěte)
- 4. dávka v 18. až 20 měsíci
- přeočkování ve věku 5 let (pouze záškrt, tetanus a dávivý kašel)
- další přeočkování pouze proti tetanu od 14 let a poté každých 10-15 let

Děti narozené po 1.1. již namísto čtyřkombinace dostávají zdarma Hexavakcínu. Obsahuje očkování proti šesti nemocem: záškrtu, tetanu, dávivému kašli, dětské přenosné obrně, hepatitidě typu B a Haemophilus influenzae typu B.
Lékaři ji dětem podávají ve čtyřech dávkách. Poprvé asi v 13. týdnu od narození - po odeznění případné reakce na očkování proti tuberkulóze. Druhou jim píchnou asi o měsíc později, za další měsíc až dva by měla navazovat další dávka. Čtvrtou děti dostanou nejpozději v roce a půl. Pokud nebude možné z důvodu zdravotního stavu dítěte dodržet tento kalendář, rozhodne o dalším postupu pediatr, který o dítě pečuje.

Očkování proti přenosné dětské obrně (Pro děti narozené před 1.1. 2007)
- od 10. týdne po narození vždy na jaře
- 2 dávky očkování po dvou měsících (březen a květen)
- další 2 dávky očkování v následujícím roce
- poslední přeočkování ve věku 13 let
- podávání vakcíny na lžičce
Očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím
- tzv. druhá trojkombinace
- od 15. měsíce po narození
- přeočkování za 6-10 měsíců
Očkování proti hepatitidě B (žloutence)
- nový typ očkování
- od 9. týdne po narození (současně se čtyřkombinací)
- 2. dávka za 4 týdny po 1. dávce (současně se čtyřkombinací)
- 3. dávka za 6 měsíců po 1. dávce
- u starších neočkovaných dětí očkování ve věku 12 let

Do nového očkovacího kalendáře letos přibude přeočkování proti černému kašli a u náchylných dětí i vakcína proti pneumokokovým infekcím
Nový očkovací kalendář platný pro děti narozené po 1.1. 2007

Věk dítěte Pravidelné očkování
4. den až 6. týden Tuberkulóza
1. dávka hexavakcíny od 13. týdne Záškrt, tetanus, dávivý kašel, invazivnímu onemocnění vyvolanému
původcem Haemophilus influenzae b, přenosná dětská obrna a virová
hepatitida B
2. dávka hexavakcíny nejméně 1 měsíc po 1. dávce Záškrt, tetanus, dávivý kašel, invazivnímu onemocnění vyvolanému
původcem Haemophilus influenzae b, přenosná dětská obrna a virová
hepatitida B
3. dávka hexavakcíny nejméně 1 měsíc po 2. dávce Záškrt, tetanus, dávivý kašel, invazivnímu onemocnění vyvolanému
původcem Haemophilus influenzae b, přenosná dětská obrna a virová
hepatitida B
4. dávka hexavakcíny nejméně 6 měsíců po 3. dávce, ale nejpozději před 18. měsícem života Záškrt, tetanus, dávivý kašel, invazivnímu onemocnění vyvolanému
původcem Haemophilus influenzae b, přenosná dětská obrna a virová
hepatitida B
15. měsíc Spalničky, příušnice, zarděnky (1. dávka
21. až 25. měsíc Spalničky, příušnice, zarděnky (přeočkování v min. odstupu 6 až 10 měsíců,
horní věková hranice není omezena)
2. rok Tuberkulóza (přeočkování pouze tuberkulin negativních dětí bez jizvy po
očkování)
5. až 6. rok Záškrt, tetanus, dávivý kašel (přeočkování)
10. až 11. rok Dětská přenosná obrna (přeočkování)
11. až 12. rok Tuberkulóza (přeočkování pouze tuberkulin negativních dětí)
12. až 13. rok Virová hepatitida typu B (pouze u dětí, které nebyly očkovány v prvních
měsících života)– 3 dávky v rozestupu 0, 1 a 6 měsíců
14. až 15. rok Tetanus (přeočkování, další vždy po 10 letech)


zdroj: www.mojedite.cz ,ČTK




 
Mateřská dovolená PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Neděle, 13 Duben 2008 18:52

Čtyři roky „nepodmíněně“?
Ať žije mateřská dovolená!

Tak jsem se konečně dočkala, říkala jsem si, když jsem zabouchla dveře kanceláře a přede mnou ležela vidina čtyř let nekonečných prázdnin. Žádné ranní vstávání po šesté, žádné stupidní příkazy otravného šéfa! Konec špinavých hrnků od kafe po důležitých poradách. Ať žije život bez věčného shonu! Úžasná vidina, úžasného volna!
Fakt to ze začátku vypadalo nadějně. Škoda, že mi bylo tak zle, že jsem si to úžasné volno víc nevychutnala. Dvacet kilo navíc, oteklé nohy i ruce a neustálá potřeba spánku - to nejsou zrovna nejlepší předpoklady pro to, aby člověk správně prožíval pocit nekonečné svobody. Odškrtávala jsem dny do porodu a těšila se, že happyend teprve přijde. Se sladkým miminkem v náručí mi ke štěstí nebude chybět vůbec nic!
Když se narodí…

A konečně to tedy přišlo. Čtyři dny v porodnici utekly jako nic a já konečně poprvé položila svého drobečka do postýlky, poprvé uvařila láhev čaje a poprvé se rozhlédla svým bytem jako „matka“. Pohádka začala.
To, že nemám žádný, ale opravdu žádný volný čas jsem zpočátku přičítala na vrub své nezkušenosti. Až se naučím přebalit malého, aniž by mi třikrát skopnul plíny, až ho stačím vyrvat z postýlky dřív, než stačí vzbudit celý dům. Až… Dny ubíhaly, ale žádné až nepřicházelo. Miminko se odmítalo budit disciplinovaně po čtyřech hodinách, tak jak o tom hovořila příručka „Matka a její dítě“ a odtrhnout ho od prsu po předepsaných pěti minutách byl taky poměrně velký problém. Nakonec to vypadalo tak, že chlapeček ječel každé dvě hodiny, poté půl hodiny baštil, následovalo přebalování a uspávání a tak to šlo dokola ve dne v noci. Na nevhodné okamžiky měl radar, který byl spuštěn už od prvního dne. Stačilo obalit si ruce v mouce a těstě při zpracování knedlíků – a byl vzhůru. Sotva jsem strčila do pusy první lžíci s jídlem, otevřel s pláčem oči. Houby platné, že jsem se kolem postýlky plížila jako zloděj – stejně mě vždycky vyhmátnul. „Jen ho nech vybrečet…“. Radila sousedka a já se o to opravdu několikrát v zoufalství pokusila. Obvykle ve chvíli, kdy se návrat mého muže blížil a já s obědem stále zoufale bojovala, případně když už jsem doslova padala hlady a měla za to, že nějaké sousto by neuškodilo. No, možná tahle rada u některých dětí zabírá. Ale musím, říct, že já pracovat ani jíst za zvuku sirény prostě neumím.
Prázdniny se jaksi nedostavovaly. V poklusu mezi vařením, praním, věšením, žehlením, krmením a přebalováním jsem marně čekala na hodiny nekonečného volna a na tu úžasnou chuť svobody a prázdnin. No, snad až bude větší…
Když se rozeběhne

Měsíce běžely a chlapeček rostl. Z miminka se stávalo batole a já doufala, že se konečně blíží den, kdy nastane ta slibovaná mateřská „dovolená“. Ano, jistě, úspěchy se pozvolna dostavovaly. Děťátko už nejedlo každé dvě hodiny, ale pouze pětkrát denně, probouzelo se maximálně pětkrát za noc a ve světlých okamžicích dokonce jenom třikrát a po obědě dokonce spalo, takže jsem si po ročním maratonu mohla dát konečně v klidu kafe. Ale zase tak výrazně se můj život nezměnil. Pro jistotu se mu totiž přestalo líbit v postýlce a protože spal už mnohem méně, mnohem víc chtěl běhat po bytě a užívat si pozornosti své uštvané mámy. Nikde nevydržel víc než pět minut, žádná hračka ho nezabavila na dobu delší než malou. Vylezl kamkoliv v rekordním čase a dosáhl na cokoliv, byť by to houpalo zavěšené na lustru. Zvláštní. Z miminka bylo batole, ale můj život stále plynul v šíleném rytmu připomínajícím běh přes překážky. Někdy i nikoliv obrazně – všimli jste si, jak dokonale dokáže rozmetat vaše dítě kostičky po pokoji? Vám by se je nikdy nepodařilo rozmístit tak, aby tak dokonale nebylo kam šlápnout.

Kdeže byly ty klidné dny plynoucí nudy při vaření kafe v kanceláři, při mytí nádobí a nadávání na nespokojeného šéfa… Jak idylicky vypadaly s ohledem na chaos současných dní. Říkala jsem si, že musím vydržet. Že se to určitě zlepší, až bude ještě trochu větší…
Když se rozmluví

Jak šel čas s děťátka se stal človíček. Dokázal si už dokonce chvilku hrát, některé lžíce kaše skončily v puse namísto na ubruse, své pocity přestal vyjadřovat nesouhlasným řevem. A ještě jedna převratná novinky. Začal mluvit. Nastoupilo období PROČ.
„Proč sluníčko svítí, proč déšť padá z nebe, proč pes štěká, proč je voda mokrá, proč je babička holka a proč je jahoda červená?“ Ano, uměl si už sám obléknout kalhotky, nabaštil se bez potíží a dokonce už spal celou noc. Jeho den se ale skládal se stovek otázek. Sotva uslyšel odpověď, ptal se znovu a každým dnem byly otázky zákeřnější. Jeho zvonivý hlásek se rozléhal po celém bytě od rána do večera a nedalo se před ním uniknout. Dotíral zas a znovu. „Roztomilý chlapeček,“ žasly prodavačky v krámě, ale ty si nepřipadaly jako institut na správné odpovědi. Hlava mě brněla ještě hodinu poté, co šel s poslední otázkou zašeptanou v polospánku spát.

Dovolená? Tak proboha, kdy přijde? Kdy naposledy jsem si v klidu přečetla knížku, viděla nějaký hezký film, oblékla si hezké šaty a vyrazila někam do společnosti. I když… Společnost… Vždyť už ani nevím, o čem bych se s ostatními lidmi bavila. O té nové jablečné přesnídávce, o převratném vynálezu papírových plen, nebo snad o výhodách aviváže? Někdy jsem měla pocit, že mi mozek někdo vyměnil za příručku s názvem „Šťastné dětství mého dítěte.“ Když jsem potkala své kolegyně na jehlových podpatcích a v dokonale padnoucích kostýmech, marně jsem se snažila zamaskovat své skvrny od pacholíka na tričku a setřít zbytky banánu z vlasů. Snažila sej se tvářit vesele a vyrovnaně. Jsem přece na dovolené a brzo, ale opravdu brzo, už bude líp.
Když vyroste

A bylo. Najednou začal mizet do dětského pokoje a s autíčky si vydržel hrát i dvě hodiny. Maloval a prohlížel knížky, vyprávěl mi své zážitky z dětského hřiště a měl svůj vlastní dětský svět. A já si uvařila kafe a k tomu otevřela knížku, lehla jsem si k bazénu a opalovala se, lítala s ním na kole a bylo mi fajn. Mateřská dovolená byla konečně tady. Úžasné dny s mým úžasným synem. Nedovedla jsem si představit, že by mi někde mohlo být líp. Pomalu se ale blížil čas mých jehlových podpatků a mých kostýmů. Čas vrátit se ke svým hrnkům od kafe a problémům hodným mého vzdělání. Trochu jsem se bála a trochu těšila. A pak jednou přišlo to moje odrostlé miminko s dalším proč. (Ty mu pravda vydrží asi ještě dlouho.) „Mami, proč vlastně nemám bráchu?“
A já si řekla: „Proč vlastně ne?“


Iva Nováková

 
Když kojení nejde PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Neděle, 13 Duben 2008 18:50

Kojení na obrázku vypadá moc hezky. Nikdo vás nepřipraví na to, že bradavky mohou praskat a bolet, miminko vás za ně bude tahat a nalévání mléka taky nemusí být nejpříjemnější záležitostí. Mnohdy si člověk řekne, stojí to vůbec za to?
Určitě!


• Mateřské mléko je pro miminko zároveň potravou i lékem.
• Organismus maminky se po porodu rychleji zotavuje.
• Žena, která kojila své dítě, je méně ohrožena rakovinou vaječníků a prsu.
• Antikoncepční účinek kojení je nadějí pro regulaci porodnosti ve světě.


Možná jde jen o to, jak kojit
První přiložení k prsu by mělo být po narození ještě na porodním sále, co nejdříve, nejlépe do 30 minut. Touha dítěte sát je v té době velká a hormonální odpověď organismu matky na sání dítěte je také největší.
V prvních dnech pije dítě mlezivo. Je lehce stravitelné, kaloricky vydatné, s vysokým obsahem bílkovin, vitamínů a obranných látek. Častým a správným přikládáním již v tomto období se dítěti umožní využít všech výhod, které mu mateřské mléko poskytuje. Zdravé, donošené a správně kojené dítě nepotřebuje navíc ani čaj ani ovocné šťávy ani žádné další tekutiny nebo jiné mléko do šesti měsíců života.
• Při přiložení dítěte k prsu dbejte na to, aby vaše poloha byla co nejpohodlnější. Strávíte v ní denně totiž několik hodin. Použijte polštáře, je-li to třeba. Pokud máte polštář kojící, tím spíš. Uvolněte se.
• Uchopte prs do dlaně, palcem nad dvorcem a ostatními prsty pod ním. Dotkněte se několikrát bradavkou spodního rtu nebo tvářičky dítěte, vzbudíte tím "hledací reflex".
• Když dítě samo otevře ústa jako při zívání, přitiskněte je k sobě a vsuňte mu do úst bradavku spolu s co největší částí dvorce.
• Držte dítě tak, aby se jeho bříško dotýkalo po celé délce vašeho těla. Rukou mu podpírejte ramínka (ne hlavičku, ta spočívá v mírném záklonu v ohbí vašeho lokte). Správně přiloženému dítěti se prs dotýká brady, tváří i nosu současně.
• Neodtahujte prsty tkáň prsu od nosu dítěte z obavy, že nemůže dýchat. Upravte ale vzájemnou polohu přitažením ramínek a hrudníku dítěte k sobě, netiskněte mu k sobě pouze hlavičku.
• I když dítě saje silně, nesmíte při přiložení cítit bolest. Bolest při kojení znamená, že poloha dítěte není správná a pokračováním kojení v takové poloze může dítě poškodit jemnou tkáň bradavky už po jediném přiložení. Přerušte v takovém případě sání tím, že vsunete dítěti malíček do úst a vzájemnou polohu upravte tak, aby sání nebylo nepříjemné. Kojení vám mohou usnadnit i různé pomůcky. Mnohé, například chrániče prsních bradavek, nebo kloboučky pro vpáčené bradavky, zachránily kojení tam, kde už situace byla téměř beznadějná.


Ve dne v noci
Narozené dítě má malý obsah žaludku, pije často a po malých dávkách. Mělo by mít možnost pít kdykoliv a libovolně dlouho. Při pití nerozlišuje den a noc tak, jak to nerozlišovalo, když bylo v těle matky. Čím častěji a s větší chutí dítě saje, tím více mléka se vytvoří. Toho je možno využít i později, pokud z nějakého důvodu tvorba mléka poklesne. Stačí dítě opět častěji přikládat k prsu a do 2-3 dnů se produkce mléka zvýší. Žádná vnucená omezení nejsou v prvních dnech na místě a dítěti neprospívají. Jeho přirozený instinkt je základním pravidlem, podle kterého se musí počet i délka jednotlivých kojení řídit. Časným, častým a správným přikládáním dítěte předejdete bolestivému nalití prsou mezi 3.-5. dnem. Určitý pocit napětí a tepla je v této době normální a vymizí během několika hodin. Pocit úlevy přináší přiložení studeného až ledového obkladu mezi kojením. Přebytek mléka je někdy nutné odstříkat rukou nebo odsávačkou, po předchozí masáži a uvolnění vlažnou sprchou. Odsávaček je na trhu velký výběr, každá maminka může zvolit pro ni tu nejlepší. Dobrým pomocníkem jsou i prsní misky na zachytávání mléka.
Před přiložením dítěte je někdy třeba odstříkat prs v okolí bradavky a dvorce, aby jej dítě mohlo dobře uchopit ústy. Po nakojení se odstříkává, jen pokud je nutné, aby se prs vyprázdnil, je-li zpočátku mléka nadbytek. Později se tvorba a spotřeba mléka vyrovnají.
Sáním bradavek se z mozku matky uvolňují dva důležité hormony, kterými se řídí tvorba mléka. Prolaktin udržuje jeho stálou tvorbu, oxytocin spouští "ejekční reflex", kterým se mléko z prsu uvolňuje. Přikrmováním dítěte nebo nabízením dudlíku snižujete jeho touhu a potřebu sát a zasahujete do jemné regulace tvorby a uvolňování mléka.
Zpočátku dítě pije velmi často, zhruba po 2-3 hodinách, 10-15x za den. Přibližně po 6. týdnu se dostaví v kojení určitá pravidelnost, doba mezi kojením se prodlužuje. Po 3 měsících, někdy i dříve, dítě vynechává jedno z nočních kojení. Stále však platí, že kojit je třeba tak často a tak dlouho, jak si dítě žádá.


Na závěr je nutné si připomenout ještě jenu zcela zásadní věc. Kojící žena nemusí jíst a pít "za dva". Nadměrné pití a neobvyklá jídla neovlivní ani množství ani složení mateřského mléka. Strava kojící ženy by měla být pestrá a odpovídat zásadám zdravé výživy. Kojící žena by měla jíst, na co byla zvyklá před těhotenstvím. V každém případě by však do svého jídelníčku měla zařadit alespoň 2x týdně mořské ryby. Ty obsahují jód, který je naprosto nezbytný pro zdravý duševní i tělesný vývoj dítěte.

Rámeček
• Kojící maminka určitě ocení prsní vložky, které zabrání úniku mlíčka. Volit může mezi jednorázovými i pracími.
• Určitě není přehnaným luxusem zakoupit kvalitní kojící podprsenku.
• K ošetření bradavek je potřeba používat kvalitní kosmetiku.
Zdroj: Český výbor pro UNICEF, MUDr. Magdalena Paulová, CSc., MUDr. Anna Mydlilová

 
Kariéra nebo dítě? PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Neděle, 13 Duben 2008 18:49

Kariéra nebo dítě? Dilema, které dnes řeší mnoho žen. Obzvláště s přihlédnutím k tomu, že se dnes pro mateřství rozhodují matky ve zralém věku a často na vrcholu své kariéry. Málokdy si potom dovolí dopřát tři roky prázdnin.


Ve vyspělých státech se obvykle řeší mateřsko-pracovní konflikt chůvou a celotýdenní internátní školou. Žena porodí a po dvou až šesti týdnech se opět vrací do zaměstnání, péči o miminko přebírá chůva. Matka se svým potomkem stráví jen krátké chvilky po ránu, před odchodem do práce, když se večer vrací, její ratolest zpravidla už spí. Jedině o víkendech může být mámou na plný úvazek. Víkendové matky však trápí otázka, zda své kariéře neobětují příliš, když tak brzy po porodu nastoupí zpět do práce.


Připraví se totiž nejen o nejkrásnější období v prvních třech letech života svého dítěte, kdy jim roste před očima a mohou sledovat jeho první úsměv, slůvka a krůčky, ale i o jeho lásku. V tomto věku si dítě vytváří citový vztah k tomu, kdo s ním tráví nejvíce času. Pokud o něj pečuje chůva, vytváří si citovou vazbu k ní a citově strádá, jestliže se chůvy střídají. Víkendová máma mu může jeho citovou frustraci jen těžko nahradit.
První roky k nezaplacení


První tři roky jsou pro jeho vyrovnaný duševní vývoj nejdůležitější a ovlivňují jeho osobnost na celý život a máma pro něj znamená pocit bezpečí, jistoty, lásky a středobod světa. Když se této jedinečné výsady vzdá na úkor kariéry, musí počítat s tím, že jednou se k ní její potomek bude chovat stejně. Tak jako ona odložila jeho do péče chův a internátních škol, odloží on ji do péče domova důchodců a bude ji navštěvovat o víkendech. K odkládacímu trendu dětí přispívá také délka mateřské dovolené, která se ve vyspělých, západních zemích pohybuje v rozmezí dvou týdnů až jednoho měsíce. Zaměstnavatelé sice poskytují hodiny volna na kojení, avšak systém upřednostňující práci před potřebami dítěte, činí z mateřství stresující konflikt a z žen dělá továrnu na výrobu dětí.


Dítě na hlídání?
Situace je o to horší, že paní na hlídaní, alias au-pair, dělají často mladé, nezkušené dívky a matka si nemůže být nikdy jista, zda předává dítě do dobrých rukou. Vyskytly se i případy, kdy mladá au-pair svého svěřence fyzicky týrala. Možná to byla právě jedna z těch, kterou také matka kdysi odložila do péče chůvy a její citová frustrace se odrazila v nedostatku citu k malému dítěti.
Nedostatek citu má na svědomí nejen rostoucí brutalitu mezi dětmi a mládeží, ale také ztroskotance, kteří nemohou najít v životě štěstí a lásku, a útěchu často nacházejí v návykových látkách, alkoholu a drogách. Pokud rodiče nepředají svým potomkům lásku a cit, nejsou ony pak schopny citu k druhým.
Zdroj: H.F.


 
Chůva nebo škola PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Neděle, 13 Duben 2008 18:46

Školka, nebo chůva?
No, možná patříte mezi ty, kteří mají hned rozhodnuto. Chůva je pro vás velmi drahou záležitostí, a tak tento problém vůbec neřešíte. Možná naopak z časových důvodů nestíháte dítě vodit do školky, nebo z nějakého důvodu nemůže do dětského kolektivu. Potom máte také jasno. Ale co když připadají v úvahu obě možnosti? Kterou si vybrat? Co je vlastně pro malého človíčka to nejlepší?
Jste-li v této situaci, potom jak se říká, babo raď. Ve školce dítě pozná kolektiv, naučí se dělit s druhými, naslouchat, když mluví druzí, učí se dělat kompromisy. Může se podílet na společných dílech s ostatními dětmi. Pro úplnost je potřeba si přiznat, že těmto dovednostem se samozřejmě nemusí nutně učit jen ve školce. Tuto funkci dobře splní kluby, mateřská centra, různé kroužky.
Naproti tomu paní na hlídání se může věnovat dítěti plně a individuálně. Může se přizpůsobit potřebám dítěte daleko snadněji, než je možné ve školce, může se zaměřit na ty věci, které dítě zrovna zajímají. V žádném případě by však dítě nemělo být připraveno o kontakt s vrstevníky. Jen mezi dětmi může skutečně zůstat dítětem. Pokud se tedy rozhodnete pro chůvu, mějte na mysli, mu tuto potřebu kontaktu s dětmi zajistit jinak.
Ať už se rozhodnete jakkoli, měli byste dítě na novou situaci připravit, aby zvykání nebylo zbytečně doprovázeno stresem.

Když vyhraje školka.
Podívejme se tedy na variantu první. Zvolili jste školku?
Potom si zkuste vyšetřit čas na to, aby nástup vašeho robátky nebyl příliš stresující. Některé školky umožňují, aby dítě do třídy někdo doprovázel. Pokud je vaše dítě spíše opatrnější, usnadníte mu vstup na neznámé území, když budete s ním. Bude to mít význam i pro vás, až dítě bude líčit zážitky ze školky, budete si umět lépe představit, jak to tam vypadá. Pár minut u dveří třídy vám tuto možnost neposkytne. Také pomůžete dítěti rychleji objevit hračky, které by ho mohly zajímat. Z počátku nechávejte dítě ve školce kratší dobu. Později ji můžete prodloužit. Vyzvedávejte je včas, nenechávejte je odcházet jako poslední.

 

 

 

Co když je to chůva?
Pokud jste vybrali chůvu, zůstávejte v prvních dnech doma a zpovzdálí pozorujte situaci. Jak dítě reaguje na neznámou paní, jak se chová ona k němu. Budete tak dítěti poskytovat pocit bezpečí a budete moci zasáhnout, pokud vám nebude něco vyhovovat. Časem, až zjistíte, že si dítě s chůvou dobře rozumí a ona má jeho respekt, můžete je spolu nechat o samotě.

Paní na hlídání
Výhody:
• Dítě může vstávat kdy chce, nikdo je nikam nehoní
• Chůva se stará jen o dítě, intenzivně se mu věnuje
• Dítě má svoje oblíbené hračky, nemusí se o dělit
• Může si volit, co zrovna chce dělat, kdy a co chce jíst a podobně.
• Po obědě spí nebo odpočívá ve své vlastní postýlce
• Na procházku si může vzít tříkolku, kočárek…
Nevýhody:
• Ne vždy musí chůva dítěti vyhovovat
• Může mu chybět kontakt s dětmi, některé děti jej přímo vyžadují
• Dítě se může častěji nudit
• Nemusí zažít tolik legrace, kterou by zažilo s dětmi
• Když se dítěti něco podaří, nemá tak velkou možnost se o svou radost podělit


Školka
Výhody:
• Dítě má kolem sebe spoustu dětí, se kterými si může hrát
• Může dělat věci, které by s ním chůva doma dělat nemohla, ve školce je více možností
• Učí se komunikovat s vrstevníky poslouchat když někdo mluví
• Učí se pomáhat mladším dětem
• Dítě se učí pravidla, nemůže si vždy dělat co chce
• Učí se být samostatnější
Nevýhody:
• Ranní vstávání může být problém
• Dítě občas musí snášet ústrky ostatních dětí
• Bývá častěji nemocné
• Nemusí ho bavit vše, co se ve školce dělá


Jak si vybrat školku?
Pokud jste se rozhodli pro školku, asi příliš na výběr nebude. Obvykle jsou ve městě dvě až tři ve vašem dosahu a vzhledem k počtu dětí musíte většinou vzít tu, která má volno. Pokud přece jen můžete vybírat, není od věci se zaměřit na pár věcí:
• Zajděte si školku prohlédnout
• Zeptejte se na program
• Promluvte si s maminkami, jejichž děti školku navštěvují
• Vytipujte si, kdy a kam chodí učitelky s dětmi na procházku, a podívejte se, jak se k dětem chovají, když nepředpokládají, že jsou nablízku rodiče.

Kde hledat chůvu?
A jak hledat chůvu? Nejlepším doporučením je bezesporu osobní zkušenost někoho známého. Ale ne vždy se takové kontakty dají získat. Potom přichází v úvahu specializované agentury, které nabízejí jednorázové i pravidelné hlídání. Pokud budete chtít ušetřit a budete hledat mezi studentkami, buďte obezřetní. Může jít o slečnu, která nemá vůbec žádné zkušenosti a možná své síly přeceňuje. Z počátku na ni proto raději dohlédněte, abyste měla jistotu, že je vše v pořádku. Mladé dívky jsou plné elánu, děti velmi dobře zabaví, ale v praktické oblasti to od vás bude vyžadovat více trpělivosti, než když se rozhodnete pro zkušenější chůvu.
Protože se chůva stane součástí vaší domácnosti a svěříte jí, byť třeba jen na pár hodin to nejcennější, co máte, své dítě, měli byste jejímu výběru věnovat patřičnou pozornost. Paní na hlídání se dítěti stane jakousi „tetou“, „kamarádkou“, bude mít vliv na jeho emocionální vývoj, bude dohlížet na jeho bezpečí. Měla by to být žena přizpůsobivá a tolerantní. Měla by respektovat vaše výchovné metody. Musí respektovat pravidla vaší rodiny. Například, kdy chodí dítě spát, kdy na procházku, kdy budete potřebovat, aby bylo připravené, když s ním někam půjdete.
Hledejte ženu, která děti miluje, ráda s nimi tráví čas a umí je zabavit a rozvíjet i jejich zvídavost. Praktickým dovednostem se dokáže naučit každý, ale pro člověka, který se s dětmi otravuje, bude hlídání dětí spíše utrpením. Stejně tak i pro dítě. Nebraňte dítěti vytvořit si k „tetě“ silné citové pouto. Obohatí ho to o příjemné zážitky. Je důležité, aby se dítě na „tetu“ těšilo. Je to předpoklad pro to, aby vám to dobře fungovalo. Nechcete přece opouštět plačící dítě. I když vás tato paní jednou opustí, bude na ni mí dítě krásné vzpomínky. A bude-li to ve vašich silách, můžete s ní udržovat kontakt i nadále. Můžete jí posílat obrázky, které dítě namalovalo, navštívit ji, pozvat ji na oběd.
Pokud se jednou rozhodnete pro tuto možnost, jděte do toho s otevřeným srdcem a vybírejte pečlivě. Může to být pro vaši rodinu velký zisk.
Abyste mohli dobře vybrat, budete se nejdříve muset s dotyčnou paní setkat. Nejvhodnější je, když bude schůzka probíhat ve vašem domě či bytě. Snažte se vytvořit příjemnou atmosféru. Dítě nenechávejte nikde stranou. Umožněte chůvě i dítěti společné setkání. Budete tak moci sledovat, jak na ni dítě reaguje. Jak se chová ona k němu. Věnujte jejímu chování velkou pozornost. Může na sebe mnohé prozradit. Pokud se vám její chování bude zdát odměřené, úzkostlivé, jděte raději od toho. Věřte své intuici.
Nechejte chůvu mluvit o svých zkušenostech, jak si práci představuje, ptejte se, co ji zajímá. Pokud z jejích dotazů budete cítit zájem o dítě, co dítě rádo jí, jaké jsou jeho oblíbené hračky, je zřejmé, že s ním chce trávit příjemné chvíle. Berte to jako dobré znamení. Pokud ji bude zajímat především výplata, „pracovní doba“, je možné, že její preference nejsou totožné s těmi vašimi. Nemuselo by to později klapat.
Na konečné rozhodnutí si dopřejte dostatek času. Zvažte, jak se vám paní jevila při prvním setkání. Pokud ve vás zanechalo kladné pocity, neváhejte.
První opravdová hlídání buďte pokud možno nablízku, abyste mohla doladit věci, na které doposud nepřišla řeč. Také pro dítě je lepší, když se s novou paní seznamuje a ví, že maminka není daleko. Jde jen o sžití se, jakmile budete vědět, že je vše v pořádku, využijte získaný čas k vašemu odpočinku a vše ostatní už nechejte na chůvě

Otázky pro chůvu
Připravili jsme seznam základních otázek, které byste měli položit potenciální chůvě.
• Jakého vzdělání jste dosáhla?
• Kde bydlíte?
• Kolik vám je let?
• Máte vlastní děti?
• Kde nyní pracujete?
• Máte nějaká doporučení?
• Budete souhlasit se zkušební dobou?
• Jak dlouho pracujete v této oblasti?
• O kolik dětí jste se starala?
• Jak byly staré?
• Měla jste během své dosavadní praxe nějaké problémy s dětmi nebo neshody s rodiči?
• Baví vás tahle práce?
• Proč?
• Jak dlouho chcete pracovat v naší rodině?
• Můžete se pružně přizpůsobovat našim časovým požadavkům?
• Jste ochotná hlídat přes noc?
• Jaká bude náplň typického dne, který s vámi dítě stráví?
• Jste ochotná chodit s dítětem na procházky nebo se s ním učit a připravovat do školy?
• Jak zajistíte, aby vás dítě poslouchalo?
• Kouříte?
• Máte nějaké zdravotní problémy?
• Máte kontakt na chůvu, která by vás mohla nahradit v případě nemoci?

Sazby pražských agentur hlídajících děti
Agentura první hodina hlídání od třetí hodiny hlídání příprava do školy
Martina 100 75 příplatek 20
Harmonie 75 65 80
Admína 80 75 v ceně
Borůvka 80 80* 110
Domestica 100 100** 100
* od čtvrté hodiny je sazba 70 Kč
** při pravidelném hlídání nad dvacet hodin týdně je hodinová sazba 80 Kč

Poplatky v některých státních školkách
umístění školky měsíční poplatek denní stravné
Pardubice 400 20
Bělá pod Pradědem 150 25
Brno 200 22
Praha 4 300 25


Poplatky v některých soukromých a jazykových školkách
umístění školky měsíční poplatek denní stravné možnost návštěvy kroužků
Beruška - Praha 9 3500 25
Korálek - Praha 5 1400 25
Peps - Praha 4 denně 300 23 dvakrát týdně výuka angličtiny
Opus - Praha 5 1300 22
Dino - Preschool 10 800 měsíčně 1000 anglická školka
TIP pro náročné: Pokud chcete sledovat své dítě nepřetržitě prostřednictvím internetu, využijte služeb soukromé školky Kačka. Měsíční školné ale činí 2700 korun.
Zdroj: Moje-rodina.cz, Peníze.cz







 
«ZačátekPředchozí123DalšíKonec»

JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL
 
Krajková TRIOLA v trendy barvě

triola2Tělovou barvu prádla tzv. "body"  uvítáme hlavně v jarních a letních dnech. Nejvíce se totiž hodí pod bílá trika, halenky a topy. Tělová barva totiž pod nimi neprosvítá a snadno splyne s barvou naší pokožky. Tento model jezhotoven z atraktivní jemné krajky. Podprsenka má má tence vyztužené koše, sešité ze tří dílů do tzv. T-švu, který zafixuje prsa v ideální výšce a zajistí jejich přirozeně kulatý tvar. Přesah elastické krajky v dekoltu pojme i menší asymetrii prsou. Krajkový design doplňuje něžná mašlička na středu a krajka protažená do ramínek. Najdete ve vybraných velikostech košů od B do G.

Celý článek...

Kam s dětmi

Divadla
Kina
Města
Zoo