Na dobrou noc
Napsal uživatel Lydie Junková
|
Pátek, 24 Září 2010 05:42 |
Motto: Co máš dojem, že vidíš, nemusí být vidět
Stará průpovídka
Šla jsem jako obvykle z biografu, krátce po desáté jsem vystoupila z autobusu a vydala se domku, kde jsme bydleli,
zbývalo mi ujít asi sto metrů. Kromě mne vstoupilo ještě
několik lidí, ale nevěnovala jsem jim pozornost. Sotva jsem
ušla asi dvacet metrů, měla jsem pocit, že někdo jde za mnou,
takže jsem přidala do kroku. Jenomže ten za mými zády také zrychlil.
|
Celý článek...
|
Napsal uživatel Lydie Junková
|
Čtvrtek, 16 Září 2010 23:27 |
Motto: Láska je věčná, ale nebezpečná.
Neznámý autor
Šéfredaktor mě vyslal, abych přinesl něco zajímavého, je
okurková sezóna, tak se snaž,nakázal mi.Tak jsem si vybral
jednu známou zpěvačku, uměleckým jménem Diana Krásová.
Ve skutečnosti se jmenovala Dana Kašpárková.
Když jsem seděl ve vlaku, netušil jsem, do čeho se pouštím.
|
Celý článek...
|
Napsal uživatel Lydie Junková
|
Pátek, 10 Září 2010 04:24 |
Motto: Můžeš zabíjet, ač nechceš Neznámý autor
Muž ležel na zádech, vůbec se nehýbal.
Je tady mrtvý!v vykřikla žena, která šla kolem. Z hrudi mu teče krev!
Kdosi pohotový zavolal policii. Když vysvětlil, oč jde, přijela
rovnou kriminálka, poručík Gall s doktorem.
|
Celý článek...
|
Napsal uživatel Lydie Junková
|
Pátek, 03 Září 2010 04:21 |
Motto: Neraduj se nikdy příliš brzo, abys potom nelitoval.
Ze starého mudrosloví
Už se těším, až vypadnu, řekl poručík a podíval se z okna.
Zrovna je tak hezky!
Kapitán Doubek se zachmuřil. Máš smůlu, Viktore, máme novou
mrtvolu! Mrzí mě, že ti to zase nevyjde!
|
Celý článek...
|
Napsal uživatel Lydie Junková
|
Pátek, 27 Srpen 2010 05:32 |
Motto: jsou věci, které se mohou stát kdekoli…
Člověk, kterému věnovali pozornost dva policisté a dva
muži v civilu, ležel bez hnutí na zádech, obě ruce rozhozené do stran. Z úst mu vytekl proužek krve,,což
nebylo pod stromem skoro vidět.
|
Aktualizováno Pátek, 27 Srpen 2010 05:34 |
Celý článek...
|
Napsal uživatel Lydie Junková
|
Čtvrtek, 19 Srpen 2010 21:19 |
V těch dnech už se nachýlil podzim. Z bledé, ochablé oblohy
klouzalo slunce až k pásu nízké tyčkoviny, ale hřálo jako
začátkem září. Šikmo vzhůru, podél vzrostlého smrkového
lesa se táhl úzký pás listnáčů tónovaných rudohnědě, jako
by tam byl někdo máchl obrovitým štětcem. Půda pod vysokými
stromy voněla vlhkem a jehličím. Poručík Gall se zastavil
před širokým pařezem; ne, tenhle to být nemohl: podle
hajného trčí jeden kořen nápadně ze země.
|
Celý článek...
|
Stará pověst o zmizelém rybníku |
|
|
|
Napsal uživatel Lydie Junková
|
Pátek, 06 Srpen 2010 05:33 |
Motto: Kdo si dobra nepovažuje, sám sobě ubližuje (staré venkovské pořekadlo)
V jedné malebné vsi nedaleko borového háje rozprostíral se na návsi malebný rybníček. Plavaly v něm husy a kachny, když v zimě zamrzl, proháněly se po něm děti na bruslích. Zkrátka, nic moc. Bylo to stále to samé, rybníček to dlouho snášel, ale že by se nějak zvlášť bavil, to tedy nikoliv. Kdo by se tomu také divil, bylo to stále totéž, neboli na jedno brdo, jak se kdysi říkávalo. I stalo se, že se náš milý rybníček začal nudit, nudil se a nudil, a to čím dál tím víc...
|
Celý článek...
|
Napsal uživatel Lydie Junková
|
Čtvrtek, 29 Červenec 2010 22:32 |
Motto:Kdo se bojí, nesmí mezi hroby
Šla jsem jednou pozdě odpoledne z práce a napadlo mě, že
bych mohla koupit nějaké květiny a zanést je svým zesnulým
na hroby. Tím jsem se ještě zdržela, takže se šeřilo, když
jsem dorazila na hřbitov. Upravila jsem všude květiny, tj.
položila nové a staré vysypala do k tomu určené nádoby.
Rozbolely mě z toho nohy a tak jsem se usadila na lavičku,
která byla umístěna pod hustým keřem. Snad jsem na ní
možná usnula. Takže když jsem přišla k vratům, byla už
zamčená – hrobník nikde. Nevím, jestli měl telefon, ale stejně
jsem ho neznala. Co teď?
|
Celý článek...
|
Napsal uživatel Lydie Junková
|
Pátek, 23 Červenec 2010 05:44 |
Motto: Kdo ví všechno, neví nic (staré pořekadlo)
Chodívá k nám na návštěvu moje milá vnučka Adélka. Jednou večer
také přišla a trochu jsme se zapovídaly. Bylo už šero, když od nás
odcházela.
Vůbec jsem se o ni nebála, protože bydlela s rodiči v hezkém domku
se zahrádkou kousek od nás. Proto jsem vůbec nechápala, co se
mohlo stát, když mě její otec zavolal, že nepřišla domů. A že musí
zavolat policii.
|
Celý článek...
|
Napsal uživatel Lydie Junková
|
Středa, 14 Červenec 2010 21:43 |
Moto: Život je křehký, smrt je vždy nablízku (neznámý autor).
Našli ho na koberci před psacím stolem, ležel v malé kaluži
krve, přes čelo se mu táhl tmavé červený, uschlý proužek.
Jak málo krve stačilo prolít, aby ho někdo sprovodil ze světa!
Jeho žena křičela dlouhým táhlým hlasem, klesla na kolena,
zatímco služebná Alena volala policii.
|
Celý článek...
|
|
|
|
|
JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL |
|
|
Známky stárnutí se časem mění. zprvu začínají jako drobné mělké vrásky a kůže ztrácí jas a pevnost. S přibývajícím časem se vrásky rozšiřují a prohlubují, pokožka ztrácí svou kompaktnost, hydrataci a výživu, což způsobuje ochablost a ztrátu vitality.
|
Celý článek... |
|