Jsou potraty nutné? PDF Tisk Email
Neděle, 05 Říjen 2008 20:22

Už dlouho se hovoří o tzv. potratové pilulce, kterou žena jen zapije a za pár dní má „po problému“. U nás by byla jistě hojně využívána, vždyť statistiky v naší republice hovoří jasně. Skoro 25 tisíc žen ročně u nás ročně potrat podstoupí. Ale proč? A není to děsivě jednoduché řešení? Měla by se u nás potratová pilulka zavést?

 

Počet potratů sice klesá, i tak je ale číslo 25 tisíc dost vysoké. Je to vlastně každé šesté těhotenství, u kterého se žena rozhodne se miminka zbavit. Důvody jsou různé. Od těch pochopitelných, kdy je zdravotně nebo životně ohroženo dítě nebo jeho matka, nebo kdy žena otěhotněla po znásilnění, až po ty méně pochopitelné, kdy se žena nijak nechrání, těhotenství ji zaskočí, když má zrovna skvěle rozjetou kariéru a tak dá miminko pryč. Pokud podstoupí zákrok v raném stádiu, nejsou příliš velká zdravotní rizika, ta psychická jsou ale mnohem horší. Mnoho žen se často ptá: Mám vůbec právo rozhodovat za jiný život?

„Na potratu jsem byla, když mi bylo 16.“ Vypráví dnes už 32-letá Adriana. „O nějakém chráněném styku se u nás v rodině nemluvilo, já se styděla mámy zeptat a tak jsme s přítelem praktikovali přerušovaný sex. Jenže se mi rok od mého poprvé podařilo otěhotnět a musela jsem s pravdou ven. Máma to nesla hrozně, byla jsem druhým rokem na gymplu, před sebou Vysokou, takže potrat byla jediná možná volba. Tenkrát se u mě ani nijak neozývaly mateřské pudy, takže jsem si to nijak nepřipouštěla, ale o 10 let později, když jsem zkoušela otěhotnět a nešlo to, jsem si na potrat vzpomněla a pořád se stresovala, že teď budu za trest neplodná. Nakonec se to po roce podařilo, ale když ve mně ten malinkatý hrášek rostl, nedokázala jsem se ubránit myšlence, že jsem o tohle všechno připravila své první dítě. Pořád jsem měla v hlavě, že mohlo žít a určitě i chtělo a já ho zabila. A teď, když pozoruju malou Áju, představuji si, jak by ten drobeček asi vypadal a v mém srdci jakoby najednou něco chybělo. Nakonec jsem se svěřila manželovi a rozhodli jsme se moje první miminko symbolicky pohřbít na zahradě a na termín porodu mu vždycky zapálíme svíčku. Moc se mi tím ulevilo.“ Uzavírá vyprávění Adriana. I dnes, kdy jsou mladí lidé sexuálně informovaní prakticky od školky, se jich řada nechrání. Prostě si nepřipouští rizika a to nejen s nechtěným těhotenstvím, ale i pohlavních chorob. Někdy se stejně jako Adriana stydí zeptat nebo jim třeba na antikoncepci chybí peníze. A pokud má neutěšenou finanční nebo rodinnou situaci i dospělá žena, také často sáhne po potratu.

„ Nevím čím to je, ale mě stačí vynechat jednu pilulku a už jsem v tom. A to vždycky v nejméně vhodné situaci. Na potrat už jsem šla třikrát.“ Vypráví Jana. „Poprvé to bylo v 18 letech. S přítelem jsme se pořád hádali, oba jsme ještě bydleli u rodičů a do toho se mělo narodit miminko? Věděla jsem, že bych to nezvládla, tak jsem šla na miniinterrupci. Honzíka už jsem si nechala, i když také nebyl plánovaný. S přítelem jsme se znali jen 3 měsíce, ale našli jsme si byt a i když jsme na tom finančně nebyli nejlépe, nějak jsme to zvládli. Když byly Honzíkovi 4 roky, potkala jsem muže svého života. Scházeli jsme se rok a já otěhotněla. Svému teď už bývalému partnerovi jsem vše přiznala a rozešli jsme se. Ale do téhle vypjaté situace při stěhování a dohadování se o výchově Honzíka, jsem nechtěla přivést miminko a tak jsem šla na potrat podruhé. Rok po nastěhování jsem tentokrát plánovaně otěhotněla po čtvrté a Nelinku jsme si nechali. Jenže i vztah s mým přítelem má trhliny, nesouhlasí totiž se svatbou. A tak když jsem rok po narození Nelinky otěhotněla popáté, šla jsem tajně znovu na potrat. Nedovedu si totiž představit, že by nás jednoho dne vyhodil a já bych měla na krku 3 děti. Spousta lidí mě za mé chování odsuzuje, ale já prostě nevím, jak neotěhotnět. Pokaždé mi selže antikoncepce, takže už jsme se s gynekologem bavili i o sterilizaci. Na druhou stranu ale nevím, jestli v budoucnu nebudu chtít ještě jedno dítě, tak si to musím pořádně rozmyslet.“ Uzavírá Jana.

Zapít jednu pilulku a potratit, by mohlo pomoci hlavně ženám, které musí potratit ze zdravotních důvodů. Nemusely by se tak trápit s injekcemi nebo ještě horšími metodami, při kterých je dítě třeba vycucnuto. Potratová pilulka je v mnoha zemích schválená, ale u nás jsou spíš lékaři proti ní. Důvod je jednoduchý. Takhle snadný potrat by počet interrupcí mohl ještě zvýšit.

Já si ale myslím, že by se potratová pilulka měla u nás schválit, ale opravdu jen v případech, kdy je potrat nutný ze zdravotních nebo psychických důvodů, tedy pokud žena byla znásilněna. Ženám, které berou potrat jako antikoncepci, bych určitě nechávala projít běžnou interrupcí. Ne jako nějaký trest, ale proto, aby o svém rozhodnutí opravdu přemýšlela a promyslela si i možnost adopce nebo tajného porodu.

Jste pro nebo proti potratům? A co si myslíte o potratové pilulce?

Aktualizováno Neděle, 05 Říjen 2008 21:48