Nekojím. No a? PDF Tisk Email
Pondělí, 28 Červenec 2008 17:49
V dnešní době je trend kojení povyšován, jako kdyby šlo o něco, bez čeho se prostě miminko neobejde. Všude se dočtete, že je to nejlepší, co můžete svému dítěti dát. Snad v každém časopise je každý měsíc alespoň jedna zmínka o tom, jak správně kojit atd.. A nekojící maminky snad aby si při každé zmínce sypaly popel na hlavu a říkaly, jak jsou hrozné, že svému dítěti nedávají to nejdůležitější. Mnohdy jim ale dávají mnohem víc, než matky, které si před kojením dají dvě cigaretky a po jídle dítě strčí „vyřvat“ do kočárku.

Když se mi kamarádka, se kterou jsem se seznámila na těhotenském plavání, svěřila, že se nejvíce bojí toho, že nebude mít mléko, ještě jsem ji uklidňovala, že se obává zbytečně, že je jen malé procento žen, které kojit nemůžou. Shodou okolností jsme se sešly v porodnici na jednom pokoji, kde ona bojovala s přemírou mléka a já se jen pomalu rozkojila. Po pár dnech z porodnice jsme obě mléko ztratily. Nebudu se tu obhajovat, co všechno jsem zkusila, abych kojila, ale prostě to nevyšlo a já se pomalu smiřovala s tím, že syn bude pít z flašky. Když jsem hledala nějaké informace o nekojení, našla jsem články tipu „To že žena nekojí, je hlavně v její psychice, protože nechce kojit“, „Jen kojené dítě je zdravé“, „Jen mateřské mléko je to nejlepší, co můžete svému dítěti dát“, „Tipy, jak správně kojit“ a tak bych mohla pokračovat nekonečně dále. S psychikou šestinedělky to mávalo pěkně a tak mi přítel zakázal číst jakékoliv časopisy o dětech. Jenže pokaždé, když jsem otevírala novou krabici mléka, četla jsem zvýrazněný nápis, že kojení je pro dítě to nejlepší. Připomnělo mi to nápisy na cigaretách, že kouření škodí zdraví. Ani okolí neznalo slitování. Otázky typu „Kojíš ještě nebo ho šidíš?“, byly téměř na denním pořádku. První tři měsíce jsem často při přípravě umělého mléka brečela a stále dokola přemýšlela, jestli jsem opravdu udělala pro kojení všechno, zda jsem ještě něco nemohla zkusit atd.. Zároveň jsem se snažila malému mateřské mléko vynahradit mazlením, chováním a dalšími aktivitami.

Když se mě někdo zeptal, jestli kojím, sáhodlouze jsem vysvětlovala, proč nekojím. Ale pak jsem si jednoho dne řekla dost. Když je někdo zvědavý, jestli kojím, řeknu „Prostě nám to nevyšlo“ a nechám to být. Ať si každý myslí, co chce. Vím, že jsem dobrá máma, protože svému dítěti dávám hodně lásky a to je mnohem víc než mateřské mléko. A vy ostatní nekojící maminky, nic si z toho nedělejte, nikomu nic nevysvětlujte, neobviňujte se, hlavu vzhůru a usmívejte se. Miminko si zaslouží šťastnou maminku bez ohledu na to, čím ho krmíte.Napište ostatním maminkám, jak jste se smířily s nekojením a podpořte je. Nebo jste si nekojení zvolily dobrovolně popř. kvůli nemoci?Jaké má podle vás nekojení největší výhody?

Aktualizováno Pondělí, 28 Červenec 2008 18:37