Těhotenství PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Neděle, 13 Duben 2008 20:33

Aby porod nebolel
Zatímco ještě před pár lety se porodní bolesti braly jako nutná daň za možnost mít dítě, ženy se ani neodvážily pomyslet, že by mohly rodit jinak, než s nohama upnutýma do třmenů porodních postelí a zážitky z porodů patřily k těm, o kterých se hovoří ještě po letech, dneska už je všechno trochu jinak.
Porodnická zařízení se předhánějí v tom, co nabídnou a předvedou. Pro co ženy nadchnou. Během posledních pár let se objevila spousta novinek slibujících absolutně bezbolestný porod. Absolutně přirozený porod. Absolutně nestresující porod… Prostě něco naprosto nového a převratného. Ale jsou opravdu všechny ty nové metody či postupy přínosem?


Novinky?
Tak především, co se teď tváří jako „objev století“ - vertikální poloha při porodu, vůbec žádnou novinkou není. Primitivní kmeny dosud nepostižené civilizací rodí naprosto přirozeně vsedě, v kleče, na bobku, nebo například visíc na liáně. Naši předci si prostě všimli, že porod ve svislé poloze je snazší. Dnes bychom řekli, že usnadňuje porodní mechanizmus, zejména vnitřní rotaci hlavičky v pánvi rodičky. Proto je rozhodně přínosem, že narozdíl od nedávné minulosti dnes většina nemocnic nabízí moderní polohovací postele umožňující porod v sedě nebo v polosedě, případně porodní židle. Na některých porodních sálech jsou používány i gymnastické míče, na kterých se žena může v I. době porodní (otvírací) volně pohupovat.
Takže i když neobjevujeme Ameriku, díky bohu za to, pokud je to dobré pro matku a dítě. Protože o to by samozřejmě mělo jít především.
Doma je doma?
Dalším „velkým hitem“ jsou v současné době porody doma. Porod doma si dnes naštěstí vybírá jednoznačně menšina žen a jsou evergreenem jen velmi malého počtu porodních asistentek.
Zastánci argumentují tím, že porod v domácím známém prostředí ženu uklidňuje a ta že není porodem tak stresována. Zapomínají ovšem dodat, že podstatně více matku může potom stresovat, pokud dítě nepřijde na svět zcela zdravé. Nejčastější problém – porucha zásobení plodu kyslíkem ve II. době porodní (vypuzovací období) je v domácích podmínkách neřešitelný. Zatímco v porodnici bude mít žena k ruce tým doktorů s veškerým léčebným vybavením, doma bude na problém sama s porodní asistentkou. Není v silách jedné porodní asistentky zahájit okamžité někdy i resuscitační postupy, zejména zajištění dýchacích cest miminka, nemluvě o tom, že nedokáže nahradit plicní ventilátor a dokonce ani inkubátor. Jestliže nastanou komplikace u matky, která bydlí v jedenáctém patře na Jižním městě, je naivní myslet si, že sanitka si proklestí během několika minut cestu ucpanou Prahou, aby bylo možné ve zdravotnickém zařízení řešit nenadálou komplikaci. I kdyby to zvládla do pěti minut a dítě bylo během další minuty na přístrojích, dovedete si představit, co se může stát za nekonečných šest minut?
Jinak řečeno – pokud v porodnickém zařízení je zajištěna kvalifikovaná pomoc pro miminko v řádu desítek vteřin, tak při porodu doma je tomu v řádu desítek minut.
Zastánci porodů doma často používají formulaci: „porod doma je ve zdravotnicky vyspělém zahraničí zcela běžný. …např. Holandsko…“ Typická polopravda. Ano v této malé, rovinaté zemi, kde jsou nízké domky a nehrozí řadu měsíců sněhové kalamity rodí doma okolo třetiny žen. Je ovšem třeba doplnit, proč je tomu pouze v Holandsku, a ne již například ani v sousední Belgii nebo Francii nebo v Německu. A pro úplnost bychom měli doplnit, že ani holandští lékaři nejsou tímto stavem nadšeni a odborných kongresech jen těžko pro situaci hledají racionální argumenty.
Na závěr, bychom si měli uvědomit, že jistě o něčem svědčí, že oficiálně žádný doktor v naší republice se dobrovolně neodhodlal plánovaně přivádět na svět děti doma. Odborníci poukazují na to, že dnes není ideálem rodit doma ve své vlastní posteli, ale zútulnit nemocniční prostředí natolik, aby se rodičky v porodnici cítily jako doma.

Ambulantní porody
Jistým kompromisem pro ženy, pro které je pobyt v nemocnici strašákem, byly v naší zemi ambulantní porody. Spočívaly v tom, že pokud porod proběhl fyziologicky a matka i dítě byli v pořádku, mohli už po 24 hodinách opustit porodnici. Veškerá vyšetření, která by podstoupili při hospitalizaci, probíhala v klidu a v pohodě doma. První „domácí den“ je navštívila porodní asistentka, která zkontrolovala dítě, kojení, hojení hráze a zavinování dělohy. Druhý den přišel neonatolog, který vyšetřil novorozence. Třetí den rodičku navštívil porodník a čtvrtý den opět neonatolog, který odebral dítěti krev na vyšetření, kterým se zjišťuje přítomnost některých vrozených vad látkové výměny a poruch funkce štítné žlázy. Zároveň provedl očkování proti tuberkulóze.
Tuto poporodní péči ovšem nehradila pojišťovna a přepych být doma tedy rodinu vyšel zhruba na šest tisíc korun. Možná to byl jeden z důvodů, proč rodičky nejevily o tento projekt zájem a proč je v současné době zastaven.
Porody do vody?
Dalším „převratným“ objevem a metodou, o které se hodně mluví, přestože ji valná většina lékařské veřejnosti nedoporučuje, jsou porody do vody. Pro objektivní pohled na věc bychom měli uvést jejich výhody i nevýhody.
Zastánci je hájí tím, že jde o přirozenou analgezii, že se rodička subjektivně cítí dobře. Vodní prostředí je pro ni velmi příjemné.
Odpůrci používají jiné argumenty. Říkají, že na metodě není nic přirozeného, protože většina savců do vody nerodí a ani v historii člověka nikdy nebylo vývojové období, kdy by tak naši prapředci činili. Ve vodě se velmi obtížně kontroluje zásobení plodu kyslíkem, je reálné riziko z infekce porodních cest - matka leží po dobu porodu ve vaně, když se voda může mimo jité kontaminovat i jejími výkaly. Nedaří se také úplně chránit rozvíjení hráze. Odpůrci metody argumentují tím, že pokud dojde ke komplikacím, u kterých může v případě úspěšného odvrácení záležet na vteřinách, je doba, než se žena z vany dostane „na souši“, až příliš dlouhá. Na rozdíl od domácích porodů, tato metoda ale není lékařskou obcí zavržena.

Bolest? Pokud možno, co nejmenší.
Vodu ano!
Z předchozího řečeného by ovšem nemělo vyplynout, že lékaři zavrhují vodu jako takovou. Naopak většina porodnic už dneska nabízí relaxační lázně, kde se může „mamina“ uolnit ve vodě teplé 37°C. Ponořit se může v druhé polovině první doby porodní (dřív se to nedoporučuje, protože by se mohly zastavit kontrakce). Břicho a bedra jí budou masírovat trysky. A určitě se bude cítit příjemně.
Výhody: jedná se o nefarmakologickou metodu porodnické analgezie
Nevýhody: Pouze 25% účinnost.
Akupunktura
Další metodou z uzlíku těch netradičních je akupunktura. Přestože některá asijská společenství na ni nedají dopustit, faktem je, že tato metoda není pro bílou rasu u porodu příliš analgeticky efektivní.
Výhody: je relativně laciná a nefarmakologická
Nevýhody: Účinnost 5-10%
Opiáty do svalů
jsou stále hojně používanou analgezií. Většina žen s ní má zkušenosti, protože dříve bývala vlastně jednou z mála možností. I když dnes už je situace jiná, ale zhruba u třetina porodů v České republice se i tak používá Dolsin jako odpověď na porodní bolesti.
Výhody: Jedná se o lék, která má spíše než na analgezii vliv na relaxaci svalstva rodičky, tudíž dochází k plynulejšímu porodu.
Nevýhody: Psychicky může pozměnit chování pacientky, která může být exitovaná, látka prochází rychle přes placentu do plodu a dítě ji ještě několik dní po porodu ze svého těla odstraňuje. Způsobuje někdy zvýšenou dráždivost u novorozenců, je-li špatně načasovaná i poruchy dýchání.
Účinnost 30%.

Pudendální analgezie
Jedná se o metodu, kdy se anestetikum podává pouze k nervům, které vedou bolestivost z pochvy a z oblasti hráze. Tento typ analgezie způsobuje uvolnění svalstva pánevního dna.Používá se v případě předčasného porodu, protože je šetrnější k nezralé hlavičce. Jde o prevenci poranění mozku novorozence.
Výhody: Laciná a jednoduchá metoda
Nevýhody: Týká se jen hráze a zevní třetiny pochvy, tudíž jen závěru porodu, když hlavička sestoupí do pánve.

Epidurální analgezie
Metoda je sice dnes poměrně známá, ale přesto ji trochu lépe vysvětlíme. V praxi vypadá asi takhle: Rodička s pomocí asistentky ulehne na levý bok a udělá „kočičí hřbet“. Anesteziolog znecitliví bederní oblast zad a poté zavede speciální jehlu vně míšních obalů do epidurálního prostoru. Jehlou se protáhne tenká hadička a pak se jehla odstraní. Hadička je fixována na zádech a končí s antimikrobiálním filtrem na pravém rameni. Jejím prostřednictvím je přiváděno během porodu lokální anestetikum.
Výhody:
Jde o nejúčinnější analgetickou metodu, která dokáže zmírnit porodní bolesti až v 90 - 95%. Metoda postihuje první i druhou dobu porodní, její délka může být „libovolně dlouhá“.
Je výhodou u celé řady rizikových porodů (umožňuje jemné a šetrné vedení porodu) u hypertenze a diabetu matky (dovoluje ovlivnit krevní tlak rodičky, navodit lepší prokrvení placenty, lepší podmínky pro okysličení plodu). Dalším nezanedbatelným kladem je i to, že v případě nutnosti je možné analgezii rozšířit i na anestezii, je možné bez silných narkotik provést kteroukoliv porodní operaci, císařský řez, klešťový porod, operační porození placenty.
Nevýhody: Metoda je finančně náročná - je nejdražší. Vyžaduje vysoce erudovaného odborníka, jak anesteziologa, tak porodníka.
V poslední době se epidurální analgezii podařilo dále zdokonalit. Rodičky již nemusejí povinně ležet na zádech a ani nehrozí pokles krevního tlaku, který v některých případech mohl být pro plod velmi nevýhodný.
Anesteziologové začali používat nová a bezpečnější anestetika, např. Chirokain nebo Naropin, které jednak navodí vysoce účinnou analgezii a k tomu jsou ještě bez nevýhodných vedlejších účinků. Rodičky se s použitím těchto látek mohou volně pohybovat po porodním sále a volit i nejrůznější alternativní polohy. Na použití těchto moderních látek by se opět měly ženy informovat v předporodní přípravě.

Takže, babo raď, říkáte si možná, když jste dočetly až sem a vlastně pořád nevíte, pro kterou z metod se rozhodnout. Měla bych vám doporučit, ne porodní bábu, ale doktora, který poradí kvalifikovaně tu metodu, která bude právě pro vás a vaše dítě nejlepší. Bohužel to až tak neplatí. Zvláště u nových nepříliš rozšířených metod můžete dost často narazit. Zeptáte-li se gynekologa, na něco, co prostě neumí a není ochoten se naučit, málokdy vám svou neznalost přizná. Většinou svou neschopnost omluví slovy: „Klidně vám ji zprostředkuji, ale jestlipak víte, že... Následuje výčet, často smyšlených rizik a problémů. Bohužel. Ale nevzdávejte to. Dobrých porodníků je rozhodně víc, než těch málo informovaných. A zajistit děťátku správný start do života, to už stojí za chvilku hledání.
Zpracováno za pomoci Gynekologicko - porodnické kliniky, 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde je od roku 1992 v činnosti výukové centrum pro analgezii a anestezii v porodnictví, ve spolupráci s doc. MUDr. Antonínem Pařízkem, CSc., předsedou Sekce porodnické analgezie a anestezie při ČGPS JEP











 
 
Ke kořenům bolesti zad

epc01Klinika miniinvazivní a endoskopické léčby zad EuroPainClinics představuje unikátní miniinvazivní a endoskopickou léčbu kořenového (radikulárního) syndromu

Celý článek...

Kam s dětmi

Divadla
Kina
Města
Zoo