Naše děti v našich šatech PDF Tisk Email
Napsal uživatel Soňa Šímová   
Pondělí, 26 Květen 2008 23:00

„Ses kásná,“ hodnotí můj zjev malý šmudla. Zúčastněně hledí do zrcadla, kolem pusinky mu narostly čokoládové vousky od kakaa, prstíkem zmatlaným nejspíš od taveného sýra kreslí po skleněné tabuli a zvídavě se táže: „Taky sem kásnej?“

Ještě než se ten krásný človíček narodil, říkala jsem si, že se nesnížím k tomu, aby mým jediným repertoárem byly plenky a kašičky. Své sliby sobě jsem dodržela hravě, jelikož čas na pokec prostě za celou mateřskou jednoduše nebyl, ovšem když jsem onehdy na ryze pracovní schůzce objevila, že téma tří žen kolem malého stolečku u Mc Donalda (nemáte-li hlídání, improvizujte) není v podstatě nic jiného než děti, musela jsem nutně přiznat porážku (a případně se psychicky připravit na to, co mě čeká)...

„Hele, mami ty zase potřebuješ něco koupit na sebe, viď?“ vědoucně se usmívá dospívající syn proti sedící kolegyně, kdykoli jej ponouká ke koupi letní garderoby. Aby měl klid, nakonec projde prvním obchodem, sebere jedny kraťasy, čímž má vystaráno na celou sezónu a zbytek nakupovacího intervalu působí jako nosič a hodnotič, jelikož maminka, seč to neměla v úmyslu, na synovi vlastně ušetřila, a tak může módě popustit uzdu.

„To mně už děti doporučují pravidelnou motlitbu za každé nové ráno, které jsem se ještě vzbudila!“ vesele se připojuje i druhá kolegyně a mezi sousty salátu vypráví: „Včera jsem zastavila dceru u dveří, že je mi to její černé tričko povědomé. Říkám jí, mám to samé, jenže zelené a ona na to: No vidíš mami jaké si kupuješ nekvalitní věci, ani přebarvit pořádně nešlo!“

A tak, když vaší garderobě spadne klec, ještě stále je tu šance v Miss bezdomovec!

Aktualizováno Pondělí, 26 Květen 2008 10:15