V mateřství je důležitý oddych PDF Tisk Email
Napsal uživatel Laďka   
Středa, 21 Květen 2008 23:00

Maminka Laďka je pohodářka každým coulem. Jako mladá a nezkušená byla mateřstvím zaskočená, dlouho oddalovala svatbu i Edíkovy sourozence. Kdy by se nadála, že o třináct let později bude opět ležet na porodním sále a slyšet hlas svého druhého syna? A už vůbec by ji tehdy nenapadlo, že o dva roky později rozšíří s manželem rodinku tak akorát na počet sedadel v osobním autě.

S tatínkem se rodinka vídá málo, ovšem Laďka ví, jak zvládnout najednou plný byt lidí i jak odpočívat a z mateřské se tak nezbláznit...

Příhoďáci v pohodě

Ideální den v naší rodině je, když se ráno probudíme a jsme všichni doma, což bývá zřídka kdy. Nejstarší syn sportuje, zápasy má téměř každý víkend a manžel s jeho pracovním nasazením je na tom podobně. Pokud se tedy sejdeme doma, ráno se „slezeme“ v naší posteli. Jen nejstarší syn Eda, se rituálu již neúčastní .-)

Z pelíšku nás vyžene až hlad. Užíváme si ten den každé společné jídlo i ostatní aktivity, ať už je to hraní s dětmi, výlet nebo vyrazíme na oběd do restaurace a spojíme ho s vycházkou. Dá se tedy říct, že ideální den u Příhodů je společně strávený. Kdekoliv, jakkoliv, hlavně v pohodě.

Děti alou na kutě… a co pak?

Když jdou děti spát, býváme vyčerpaní, ale šťastní, že je máme. Na druhou stranu si umíme čas pro sebe udělat a taky si ho užít. I když je manžel časově vytížený, snaží se mi pomáhat. Kluky vykoupe, uloží, dá se říct, že se střídáme v hlídání. S miminkem se luxus tatínkovi péče ještě nedá tak úplně využít, ovšem když už jsem například vyrazila večer na sraz s kamarádkami, musím s pýchou uznat, že chlapi zvládli domácnost přímo ukázkově!!!

Důležitá změna nebo spíš období bývá až děti přijdou do věku, kdy mohou jít do kolektivu. Což pro mámu znamená vrátit se do práce a začít se opět věnovat trochu víc i sama sobě, případně se začít učit něco nového, rozšířit si obzory…

Změna je zkrátka nutná, když už prostě monotónnost leze „na mozek“, a to v jakémkoliv smyslu slova. Zatím jsem tam ale nedospěla… Baví mě totiž podnikat jakékoliv aktivity s dětmi, chodíme plavat, cvičit, malovat a na keramiku. Hřeje mě vidět ty moje chlapy jak rostou, jsou zdraví, bezstarostní, láskyplní. Ráda zařizuji domácnost a vařím, i když mě osobně chutná cokoliv, a to i v nemocnici…

Jak se rodilo před takřka dvěma křížky a jak se rodí dnes? Maminka Laďky popíše své pocity z porodů odlišných generací, už příští týden...

Když bych porovnala, co se mohlo v porodnici tehdy a teď, tak to bude hodně jednoduché. Tenkrát si člověk nemohl vybrat ani porodnici a že by v té době člověk chtěl změnit lékaře si nešlo ani představit. Tatínek u porodu? Kdepak! Ten nesměl ani na návštěvu! Přestože se psal rok 1992, tedy tři roky po svržení totalitního systému, ve zdravotnictví panovala těžká totalita…

Co se změnilo z pohledu trojnásobné matky? Jak zvládnout výchovu středoškoláka, školkáčka i novorozeněte? Laďka měla strach z Edova přijetí na střední školu, jak proběhly zkoušky a přijetí Vojtíška do školky? Sledujte další vyprávění maminky Laďky ve vašem oblíbeném magazínu. Přečtěte si také: Příhoda u příhodů - do třetice Poprvé jsem rodila před 16 léty To neumíte udělat holku? Já vychovávám, táta rozmazluje

Foto: Julie Zákostelecká Ateliér Photo - arts

Aktualizováno Úterý, 20 Květen 2008 12:49