Adrenalinové děti PDF Tisk Email
Napsal uživatel Soňa Šímová   
Úterý, 13 Květen 2008 23:00

Pokud se s vámi všechno točí, máte nízký tlak nebo jste na kolotoči...

Já ho nechápu," provolával rozhořčeně asi šestnáctiletý klučina, který mne míjel na chodníku parkoviště. "Přeci, když se chci věnovat s adrenalinovým sportům," náruživě gestikuloval směrem ke kamarádovi "...tak začnu od začátku, ne?" Spoluchodec souhlasně pokýval hlavou, což chlapci zjevně dodalo odvahy: "Hlavně s něčím bezpečným a jednoduchým - jako je třeba banjee-jumping!"

Koukla jsem na čtyřletého šmudlu, který se mne držel za ruku a srdce se mi zastavilo. Zatím neví, co je to adrenalin, naštěstí...

Sedli jsme do auta a hned na první křižovatce se těsně kolem zpětného zrcátka prosmýkla motorka, kterou bych stěží udržela, natož ji uřídila. Dupla jsem na brzdy a udiveně sledovala vzdalující se vozidlo. Kluka potaženého kůží pevně objímala stejně oděná, ale mnohem drobnější postava.

Koukla jsem do zpětného zrcátka. Dítko v sedačce, zabořené do kopečku zmrzliny, ten nenadálý chaos patřičně vyděsil. Pohoršeně okukoval jahodový flek, který se mu rozpíjel na tričku a v duchu propočítával o kolik líznutí jsem jej připravila. "Musís dávat pozor, mami!" radil mi dobrácky "...to je strasně nebezpečný, vís?"

Na malý okamžik zalilo příjemné vědomí, že ten Rozumbrada nemá ani průkaz ani motorku. Jenže všeho do času...

Ještě než jsme před domem vyložili nákup, už se hlásil: "Budes mě houpat?" A ve chvíli, kdy se vzduchem poletující tělíčko dožadovalo nášupu: "Výs, výssss, ještě výs," šišlalo, zalykajíc se smíchem, bylo mi rázem jasné, že právě teď začíná s adrenalinovými sporty...

...pěkně od začátku!

A tak nebuď hloupá, když tě život houpá... .-)

Aktualizováno Úterý, 13 Květen 2008 12:34