Mami, já tě vidím... PDF Tisk Email
Napsal uživatel Soňa Šímová   
Středa, 14 Květen 2008 23:00

Pánem nad svým tělem, jsem byli - a zase budem...

"Co se stalo?" vyděsily mne zvuky linoucí se z toalety. Seč bych při první pomoci totálně vybouchla, panicky vtrhám do nitra WC a spatřuji oba hochy před jedním klozetem. V tváři zesinalý manžel civí na malého muže, který z očí do očí komunikuje s tátovým penisem...

"Nemůžeš, teď já..." promlouvá naprosto přirozeně k otcovu přirození, a aby svým slovům dodal většího důrazu, nečekaně JEJ chytne pod krrrčkem. "Tedy, že nebudu svým pánem ani na záchodě," vydechne choťák v nehraném úžasu "...to jsem tedy nečekal!"

Kluk zatím nechá cinknout pár svých kapek do mísy a smířlivě povoluje: "Teď můžeš!" - "No vidíš," bavím se otevřeně "...už takto malý yang ví, že ti, co za něj rozhodují, musí mít jméno nebo ctít vyšší autoritu."

A zatímco nás majitel evidentní autority žene pryč, aby si konečně v klidu ulevil, stihnu mu ještě vyjádřit sympatie ohledně všech prekérních situací, kterým nás rodičovství vystavuje...

Předevčírem totiž dítě viselo na klice oné místnůstky, a jelikož je jeho matka všemi mastmi mazaná a pro jistotu otočila klíčkem, mohlo jen viset - pochopitelně z druhé strany dveří. Jenže dítě ctnosti dospělých nectí, a tak když podivně ztichne, je třeba se zamýšlet proč?! Nevíte?

Protože předčasně přišlo na taje klíčové dírky a řve z té druhé strany dveří: "Mamí, já tě vidím!"

Postav dítě za vrátka a pošli k němu kůzlátka. Lepší růžky za vraty, než diagnóza prostaty! .-)

Aktualizováno Úterý, 13 Květen 2008 13:20