Já vychovávám, táta rozmazluje PDF Tisk Email
Napsal uživatel Laďka   
Úterý, 13 Květen 2008 23:00

 

"Starat se o čtyři chlapy různých generací mě baví," píše tento týden maminka Laďka. Připouští, že někdy se cítí vyčerpaná, ale spíše psychicky, než fyzicky. "Jedna moje známá vždycky říkala, že ženská vydrží víc než člověk. A něco na tom bude .-)" Máma asi pomáhá celý život, někdy víc, jindy méně. Neumím přesně popsat jak a v čem potřebují ti moji chlapi přesně ode mě pomoct, myslím, že stačí to vědomí, že máma tady je, to je ta jistota, že se na ní mohou vždycky obrátit, když budou potřebovat. Úlohy si s manželem nedělíme, ono to přichází tak nějak přirozeně, asi jako všude tatínek je ten hodnější, protože není tolik doma a s dětmi. Já vychovávám, on rozmazluje, ale shodneme se v tom zásadním, to je důležité.

Rozhodující je věk i povaha, každý je docela jiný...

Nejstarší Eda byl vždycky hodně samostatný, od malička, sám si vyhrál, sám se naučil spoustu věcí, byl trpělivý. Prostřední Vojta nás dokáže zaměstnat i všechny najednou, občas vyžaduje, abychom mu alespoň asistovali a vůbec diriguje chod domácnosti od doby co ráno otevře oči. Nejmladší Kryštof roste jako z vody, jsou mu necelé tři měsíce a věci, které nosil Vojta ještě o něco déle jsou mu dávno malé. Stejně tak je to s velikostí plenek. Povídá čím dál tím víc, hodně reaguje na sourozence, vlastně už tolik nespinká, je vzhůru víc a víc, a v noci naštěstí prodlužuje intervaly kojení, což je hodně příjemné. Hodně se směje, už i nahlas, vyžaduje pozornost, chce si povídat. V současné době se naučil dávat kolínka pod sebe, když je na bříšku, odstrkává se, když má o co a tak to vypadá, že ani on nebude „klidné“ miminko a brzy poleze, jako kdyby se snažil už teď...

Byli jsme poprvé v bazénu pro miminka, na zkoušku. Vojta je žába, ale protože si koupání ve vaně ze začátku příliš neužíval, myslela jsem si, že třeba ani Kryštof nebude v bazénu ve své kůži. Na na jeho nároky je tu totiž poněkud studenější voda, měla asi 29 stupňů a Kryštůfek má rád hodně teplou... Naštěstí byl tak spokojený, že jsem nevěřila svým vlastním očím a potěšilo mě to. Zvládli jsme to dokonale!

Nejtěžší bývá zabavit je všechny najednou

Jako složité se mi jeví skloubit třeba program na víkend, abych neotravovala nejstaršího syna (i když ten už poslední dobou má svůj vlastní program), zabavila toho prostředního a zároveň mohla v klidu nakojit a přebalit. Ovšem naše víkendové výlety mají rozhodně své kouzlo... Při návštěvě Národního muzea na výstavě Dinosaurů jsme došli do sekce, kde je vystavená kostra člověka a Vojta najednou všímavě povídá: „Maminko, tohle ale není dinosaurus, že ne?“ .-) Hned na to udivil i pana uvaděče, když v pohodě označil karnatosaura (poměrně těžké slovo pro tříleté dítě) jako masovce (to měl být masožravec). Úsměvných situací je spousta, s dětmi rozhodně víc než bez nich, dalo by to na román… Mně se ale líbí, i když kluci jen tak leží spolu v posteli a čtou si pohádky, zkrátka pohoda jazz...

Co se změnilo z pohledu trojnásobné matky? Jak zvládnout výchovu středoškoláka, školkáčka i novorozeněte? Laďka měla strach z Edova přijetí na střední školu, jak proběhly zkoušky a přijetí Vojtíška do školky? Sledujte další vyprávění maminky Laďky ve vašem oblíbeném magazínu. Přečtěte si také: Příhoda u příhodů - do třetice Poprvé jsem rodila před 16 léty To neumíte udělat holku?

Foto: Julie Zákostelecká Ateliér Photo - arts

Aktualizováno Středa, 14 Květen 2008 05:12