Mravenčí invaze PDF Tisk Email
Napsal uživatel Miriam   
Čtvrtek, 08 Květen 2008 23:00

Čas od času býváme všichni konfrontování s hmyzem. Často tváří v tvář, či spíše kůži na kůži. Osobně proti hmyzu nic nemám, čím dále je ode mne, tím lépe. Vzhledem k tomu, že žiji v rodinném domku, konfrontace s hmyzem pro mě není nic nového. S pavouky si hravě poradím, i když někdy trochu drastickým způsobem. Protože pavouk se vám, mimochodem nejraději ve vaně, objeví jen jeden. Ale takoví mravenci... to je pak veselo. Doma mravence naštěstí nemám, ale objevili se nám ve třídě... „Paní učitelko, mravenci,“ vřeštěly děti a já byla na mrtvici!

Maličký hmyz si to přesně vyměřenými trasami několik dní putoval od skříně a po stěně až na okenní parapet, kde se záhadně ztrácel škvírou mezi okny. Desinfekce, jakou bych použila doma, ve třídě nepřipadá v úvahu, a tak jsme s kolegyní trpělivě mravence po houfech stíraly z podlahy mokrým hadrem a snažili se je zlikvidovat v umyvadle. Děti z toho měly druhé Vánoce, ale my jsme se zrovna nebavily.

Na mravenčí invazi jsem si kolegům postěžovala u oběda. „Nerozčiluj se,“ chechtali se kolegové. „Jsi jediná, kdo má ve třídě živý přírodovědný koutek.“ Pravda, někdo má ve třídě křečky, někdo rybičky, my máme mravenečky. Děti se místo svačiny o přestávkách bavily tím, kdo zašlape víc mravenců. Ještě, že si nepočítaly skóre.

Mravenčí invaze naštěstí zanedlouho ustala, ale pár jedinců se pořád u nás ve třídě na nejrůznějších místech pohybuje. Asi se vracejí tou záhadnou škvírou mezi okny. A ti zbylí mravenci, které jsme s kolegyní nezlikvidovaly a kteří nezmizeli záhadnou škvírou..

...ti se přestěhovali o patro výš. Ke kolegům .-))

Nenechte si ujít další vyprávění mladé kantorky Miriam a její postřehy od katedry... Přečtěte si také: Jaká je dětská duše? - Bože ta puberta! - Za trest s tebou nemluvím - Poslední kapka - Ruce v kapsách - Učitelé bez školy?

Aktualizováno Středa, 07 Květen 2008 09:32