Energie nejen pro děti

Chystáte se na výlet s dětmi? Nezapomeňte do batůžku přibalit PIKNIK nebo PIKAO. Zahuštěným slazeným mlékem zajistíte doplnění energie, zaženete hlad a jeho chuť vás zaručeně nezklame.

 

Celý článek...

Aktuální číslo

2018_duben

ke stažení v pdf

A trhala si řasy! PDF Tisk Email
Napsal uživatel Kamila   
Pondělí, 28 Duben 2008 08:33

Pryč jsou staromódní seznamky po inzerátu, pryč je doba, kdy se partneři představovali rodičům s kyticí. Dnes pošlou své milé obrázek po internetu. Ovšem s kým si děti povinné školní docházky dopisují a jak je může virtuální korespondence ohrozit? Když si Zuzka začala povídat po internetu, brala jsem to jako daň doby. Než by se holky navštívily, raděj si skočí na ICQ, jenže netrvalo dlouho a starší sestry mi donesly, že si Zuzka sice pravidelně cvičí pravopis, ale s úplně cizím chlapem!

„Vypadá to, že si ním dopisuje už celé týdny,“ šokovala mne má prostřední dcera a vůbec mne nešetřila: „Představ si, že je odněkud se Slovenska, a bude asi o dost starší… prosím tě co to může být za kluka?“, nahrávala mi hrůzné myšlenky. Sama ovládám mobilní telefon, ale je to po pravdě jediná technická vymoženost, které jsem nahlédla pod pokličku. „To on jí může lhát, viď?“, ujistila jsem se opatrně. Dcera se na mne podívala tím typickým pohledem, jako by mi říkala moje stará ubohá nevědomá matinko, a pak souhlasně odkývala. „No to může… přinejmenším. Asi bys měla vědět, že si ho pozvala na rande! Představ si, že by to mohl bejt i nějakej úchyl!“

Krve by se ve mně nedořezal. Jak Zuzana dorazila, začal křížový výslech. Měla jsem sto chutí jí kluka okamžitě zakázat, jenže ta moje můra právě přestoupila na víceleté gymnázium a dojíždí pětadvacet kilometrů do města. Kdyby mi máma řekla, zapomeň na to!, prskala bych, ale věděla, že přes to nejede vlak. S holkama jsem ale poučená. Zakážu jí ho a ona se s ním sejde po škole, nebo dokonce mimo školu! Chtěla jsem mít věci pod kontrolou, jak jen bude v mé moci. Zuzana kupodivu nebyla proti. Asi se také trošku bála toho cizince na druhé straně počítače, a tak jsme sebraly tatínka ochránce a všichni vyrazili na dceřinu první schůzku. Nádraží se hemžilo batohy a různými individui, ani jsem nedýchala. I na Zuzaně bylo vidět, že je nervózní. Přijel jí vůbec? Bože to by se mi ulevilo… Bohužel přijel. Sotva zmáčkla tlačítko mobilu, už na ni mával přes koleje. Neduživej kluk od maďarskej hranic. Můj chlap byl celkem v klidu, prý ho viděl, a to mu stačí, a že si jde ještě něco zařídit, já se ani nehnula …, což je evidentně znepokojilo. Nehodlala jsem je nechat o samotě ani vteřinu. Když rande, tak jedině pod dohledem rodičů a po rodičovsku - pozvala jsem je do cukrárny. Měli tu prý výbornou zmrzlinu, osobně bych ale dala přednost diazepamu. Hrdličky se k sobě pod stolem lepily stehnama, prsty propletené, samý úsměv, jako kdyby se znaly celé roky. Pochopitelně jsem byla připravená ho po zmrzlině poslat honem zpátky do Tater, ale věci se zvrtly. „Ježíši mami, Jura jede ze Slovenska až do toho našeho zapadákova!“ Vzít si dceru bokem nebylo právě snadné. Musela bych ji patrně odpreparovat. Tak co teď? Rozhodně jsem měla dost času přemýšlet, co jsem s tím svým mazánkem udělala špatně.

Zuzka byla nehoda. Narodila se poměrně daleko od svých dvou starších sester a po pravdě jsem si ji před mužem obhájila. Jak to bývá rodiče stejní, doba jiná. Všechny holky jsme vychovávali stejně, ale každá byla svá. U první byly největším trestem zákazy večerníčků, mladší jsme se nestačili při stavbě domu moc věnovat a nejmladší už vyrůstala v područí vzorů starších sester. Ty měly pochopitelně své zájmy, módní výstřelky a …kluky. Zuzka rychle vyspěla a byla z ní holka jako lusk, jenže lusku je stále teprve dvanáct a jejímu Romeovi devatenáct. Uložila jsem ho na gauči a celou noc, opravdu celou noc, nespala. Chodila jsem co chvíli schválně na záchod, do kuchyně pro vodu, kontrolovat vstupní dveře, prostě hledala důvod, jak střežit chodbu. Dupala jsem po schodech, vrzala dveřmi, k ránu pak znavená zabrala a vzbudila mě panika. Jdu do pokoje, ona nikde, letím do obýváku a ona si tam sedí na křesle a zubí se od ucha k uchu. Normálně ji v sobotu nevytáhnu před jedenáctou, srdce mi tlouklo jako po maratónu. Zuzanu jsem vypakovala-, ostatně se stejně urazila, prý že jestli si myslím, že něco dělali, tak že se tedy pletu! - a vyčerpaně si sedla k Jurovi. Snažila se mu vysvětlit, že mi tohle všechno připadá divné. Zuzana je TAK mladá a on přeci nemůže…, tedy může - chodit s nějakou normální, milou stejně starou dívkou. S klidem mi odvětil, že to vůbec nevadí, že si se Zuzkou rozumí. Já si se svojí matkou nebyla schopná popovídat ani o měsíčkách, a teď jsem se dozvěděla, že se vůbec nemusíme bát, Jura si prý na Zuzku počká. No to mě tedy fakt uklidnilo.

Po Jurově odjezdu se ale začaly dít věci. Zůstalo mi utajeno, co a proč se dělo, ale jasné bylo, že Zuzka začala milému vyhrožovat. Romeo velmi bystře pochopil, že jeho Julie je fajn holka, ale fajn ženská z ní bude až za pár let. I přesto, že byl neduživý a dívky jeho věku jej nezajímaly, či o něj nejevily zájem, usoudil, že bude lepší se ze sevření Zuzanina rychle vymanit. Napsal mi proto sms, ve které stručně a omluvně sdělil, že už Zuzčino chování nemůže dál snášet. Chápala jsem ho, ale nechápala vlastní dceru. Nehodlala jsem čekat. „Když už píše dopisy, co vím, co se jí v té palici honí,“ pěnila jsem v zoufalé sebeobraně matky, ale manžel byl stejně zlomený jako já. Nevěděl, jestli ji má nařezat, či obejmout, a po posledním vzkazu byl sám tak vyděšen, že startoval auto, abychom ji mohli vyzvednout rovnou před školou a konečně svolil, abych Zuzaně našla psychiatra. Dostat ji do ordinace nebyla taková potíž jako jsme si představovali. Patrně doufala, že jí někdo pomůže od nás, nicméně vedle tubiček s homeopatiky dostala předepsanou i terapii a nám bylo sděleno, že jsme se rozhodli dobře a včas. Mladší děti se sice snaží dohnat své starší sourozence, ale pokud si Zuzka propichuje části těla piersingem, v nervozitě trhá řasy a upozorňuje na sebe výhružkami, je to nebezpečná kombinace. Rozhodně to není totéž jako by si kousala nehty, či se prostě opičila po sestrách, dělá to z nějakého důvodu… Doufejme, že to velké Proč s pomocí profesionálů odhalíme, každopádně už teď je jisté, že jsme konečně vzali věc za správný konec…

Aktualizováno Pondělí, 28 Duben 2008 08:53
 
 
Stavění puzzle pomáhá rozvíjet mnohé dovednosti nejen u dětí

01Pro starší generace přináší puzzle možnost podpořit mozkovou aktivitu, postará se ale také o zábavu. Puzzle pomáhají nejen hravě a zábavně rozvíjet tvořivé dovednosti a jemnou motoriku, ale podněcují také zvídavost, touhu po dosažení cíle i radost z dokončeného díla.

 

Celý článek...

Kam s dětmi

Divadla
Kina
Města
Zoo