Kačku jsem si vybojovala PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Středa, 16 Duben 2008 13:42
„Manžel už o druhé dítě nestál. Měli jsme pohodu a klid, mohli si užívat. Moje těhotenství bylo víc než nevítané. Dokonce mi dal na vybranou – buď miminko, nebo on, „ svěřila se nám Jana z Prahy 8. Nejprve jsem si říkala, že to nemůže myslet vážně. Takového jsem ho neznala. Slova, která říkal a věty, kterými bodal. Tohle přece nebyl ten, kterého jsem tak milovala.
Prachy. Prachy a prachy. Skloňoval je ve všech pádech a dával do všech souvislostí. Jako by to bylo to nejdůležitější jediné a pravé. Moje miminko bylo zatím úplně malinké, ale stálo přece za všechny peníze světa.
Nakonec mě dostal tam, kam potřeboval, vzdala jsem to a souhlasila s interrupcí. Noc před zákrokem jsem probrečela. K ránu jsem vstala a chodila zimní Prahou. Lidi se hřáli pod teplou peřinou, já si přitáhla límec k obličeji a slzy mi mrzly na tvářích. Říkala jsem si, jestli má o mě alespoň strach. Jestli se bojí, abych někde nezůstala sama v temné noci.
Když jsem přišla, spokojeně spal. Moje dnešní bolest, jako by se ho netýkala. Tehdy jsem se rozhodla. Pokud to vidí tak, že buď on, nebo dítě, sám si vybral. Já už neměla co řešit.
Kátě jsou dneska tři roky. Pokud čekáte happy end, nekonal se. Tatínek se k ní nehlásí a dokonce na ni ani neplatí. Zatímco Pavlíka si bere pravidelně, Kačka jako by nebyla jeho dcera. Nevím, jestli jsem se tenkrát rozhodla správně. Jsou okamžiky, kdy lituji. Kdybych neměla druhé dítě, možná bych zachránila rodinu, která fungovala vcelku dobře. Pavlík by vyrůstal s tátou. Jenomže, já tenkrát nemohla jinak. Protloukám se životem, jak se dá. Jednou je líp, jednou hůř. Ženská se dvěma malými dětmi nikdy nemá nic jednoduché. Jenomže, když se Kačka ke mně ráno přitulí, dá mi pusu a říká, že jsem její milovaná maminka,vím, že bych o moc přišla, kdybych tu mrazivou noc tenkrát nechala přejít v mrazivý den.