Mateřství přes Atlantik PDF Tisk Email
Napsal uživatel Kristýna   
Neděle, 13 Duben 2008 13:57

Kdysi odcházeli muži do války, dnes nám odjíždějí za prací. Kristýnka tomuto způsobu života rozumí. Její přítel je talentovaný fotbalista, ale také figurka na šachovnici klubu, a tak když se bříško přehouplo do třetího trimestru gravidity, odletěl táta trénovat až za oceán…

Maminka může novopečenému tátovi ukazovat rostoucí pupík, slyšet jeho hlas a radit se o jméně i výbavičce. Nemůže se ho však dotknout, přitulit se k němu a společně přivést na svět jejich syna... „Nejkrásnější bylo, když byl se mnou Michal na ultrazvuku a paní doktorka nám sdělila, že to bude kluk. Kluka si přál! Ty jiskřičky v jeho očích byly úžasné a dojemné. Nezapomenutelná chvíle…“

Říkáme mu prcku

Já osobně na prvním ultrazvuku jsem nic neviděla, pořád jsem si říkala, že nemám dostatečnou představivost, ale na těch dalších už to bylo lepší. Doktoři nám řekli, že to bude kluk, tak snad se nespletli, protože veškerá výbava je v barvě modré… Také jméno už máme vybrané a vlastně jsme ho měli vybrané dlouho předtím. Když jsem otěhotněla, lákala nás i jiná, přesto jsme zůstali u toho stejného. Ale prozrazovat zatím nebudu… .-) Momentálně mu nejčastěji říkáme „prcku“ nebo „drobečku“.

Všechny informace, co budu a nebudu potřebovat jsem získávala z knížek, z internetu nebo od těch, co už zkušenosti mají. Ze začátku jsem se u své doktorky setkala s docela nepříjemnou sestřičkou a byla jsem docela pobouřená. Jsem těhotná přece poprvé a nevím, jak se mám chovat a co mám dělat!!! Ale naštěstí tato sestřička tam byla jen na záskok a vrátila se ta milá sestřička, která byla i u porodu, když jsem se rodila já… Paní doktorka mi pak sdělila vše, co jsem chtěla vědět. Ale rada pro maminky je: hlavně se ptát. Protože dneska vám nikdo neřekne nic, tak se ptejte na cokoliv!

Je to něco nepopsatelného, to, že se ve vás rodí nový život…

Stejně jako každá maminka jsem podlehla, nákupům. Nic jsem nepřeháněla, vše se dá dokoupit později a průběžně podle požadavků miminka. Tak malinké miminko toho moc nevyžaduje, snad jen maminčin prs a lásku.To je to nejdůležitější. I když si všechno tak náramně užívám, stále mi ještě nedochází, že za chvíli budu mít u sebe miminko, že už budu maminkou na plný úvazek. A spíš než jak vypadá si představuji jaké to všechno bude, co nás spolu čeká. A jak to spolu zvládneme. Nejdůležitější je hlavně to, ať je drobeček zdravý!

Obavy z porodu už přicházejí...

Termín mám vypočítaný už na 23. 4. 2008 a obavy samozřejmě přicházejí. Hodně jsem o porodu četla a snažím se na něj připravit. V nejbližších dnech mám navštívit porodnici, abych si ji prohlédla a zároveň se tam chci domluvit na mých podmínkách a hlavně možnostech. U porodu bych chtěla přítele, ale s těmi fotbalisty je to složité. V mém termínu mají ještě sezónu, takže on porod nestihne. A nikoho jiného snad nechci, možná to je lepší možná ne, ale nechci aby se díval někdo jiný z rodiny, jak se „trápím“. Jediné co bych chtěla, tak vlastní porodní asistentku, která by mi měla pomoci při celém mém porodu. Doufám, že to bude možné...

Bude to opravdu syn? Jak proběhne porod na dálku? Kdy poletí rodinka do Anglie? Sledujte příběh odvážné maminky Kristýnky ve svém oblíbeném magazínu. Z modelky maminkou

Foto: Martin Feix, image: Hanka Mücková

Aktualizováno Středa, 16 Duben 2008 13:36