Energie nejen pro děti

Chystáte se na výlet s dětmi? Nezapomeňte do batůžku přibalit PIKNIK nebo PIKAO. Zahuštěným slazeným mlékem zajistíte doplnění energie, zaženete hlad a jeho chuť vás zaručeně nezklame.

 

Celý článek...

Aktuální číslo

2018_duben

ke stažení v pdf

Případ s hubeňourem PDF Tisk Email
Napsal uživatel Lydie Junková   
Úterý, 15 Duben 2008 11:14

„Rád bych věděl, proč někdo píše detektivky“ prohlásil poručík Gall. „Vždyť je to zbytečné! Mrtvol už je beztak dost.“ „A že to lidi vůbec čtou!“přitakal podporučík Křížek. „Nemají kolem sebe dost násilí? Raději by si měli dávat pozor, aby je někdo neposlal na onen svět!“ „Zdá se, že nemáte co dělat,“ podotkl kapitán Doubek. „Co kdybyste zařadili-“ Nebylo mu dopřáno dokončit větu. Do místnosti vtrhl mladý strážmistr a překotně hlásil: „Volali z Malého Chlumce, že tam nějaký houbař našel mrtvolu. Div prý o ni nezakopl. Tuhle je to jejich číslo, ale oni prý zavolají znova. Chtěli vědět, na koho se mají obrátit – tak jsem – jim poradil vás.“

V ten okamžik se ozval telefon, kapitán ho zvedl. „Tak se tam vypravte, hoši,“ řekl, když položil sluchátko. „Techniky vezměte s sebou. Doktor prý tam už dorazil, čeká na vás.“ Za necelou hodinu byli na místě. Dva strážníci hlídali plácek kolem hustého křoví . Lékař podal kriminalistům ruku. „Zatím jsem mrtvého neprohlížel, abych nezničil stopy.“ Technici se dali do práce, doktor potom prohlédl mrtvé tělo. „Ten muž byl zastřelen. Ovšem nábojnici v téhle buřeni těžko najdeme.“ „Kde je vůbec ten houbař?“ ozval se Křížek. „On zkolaboval,“ odpověděl strážník,“odvezla ho sanitka. Tuhle jsem si napsal jeho jméno a adresu - naštěstí měl u sebe občanku.“ O dvě hodiny později leželo tělo na stole v pitevně. „Kulka pronikla k srdci, takže nábojnici nemusíme hledat,“ řekl lékař. Všechno běželo obvyklou cestou, Křížek dostal za úkol vypravit se do terénu, aby o mrtvém získal nějaké informace, o jeho rodině,přátelích, nepřátelích. Leč události se tomu vzepřely. V městečku záhadně zmizel místní podnikatel, už dva dny po něm nebylo ani slechu. „Jel na služební cestu,ale vůbec se nehlásí a nebere mobil,“ plakala jeho žena. Mezi obyvateli se začala šířit panika. Mluvilo se o nějakém hubeňourovi: každý ho údajně zahlédl, jednou se plížil za pošťačkou, jindy za dětmi ze školy. Jak známo, strach má velké oči, což záhadnému muži zřejmě dalo křídla, neboť brzy nato byl v lese, sotva kilometr za hájovnou, zastřelen starší penzista.

Za Doubkem přijel rozčilený starosta. „Pane kapitáne, u nás už to není k vydržení, lidi se bojí vyjít na ulici!“spustil. „My také provádíme příslušné vyšetřování, ale sám jistě uznáte, že takový neobvyklý případ se nedá zvládnout za dva dny!“ „Je možné, že jde o sériového vraha,“přidal se poručík. „Vy to vidíte moc jednoduše! Raději nám povězte všechno, co víte o těch zastřelených občanech!“ „A o tom, co se ztratil,“ doplnil Křížek. „Můžete mi to nadiktovat do počítače.“ Ukázalo se, že to byl dobrý nápad: všichni tři to byli movití lidé. První z nich měl v kapse klíče, ale nenašla se u něj peněženka. Ten, který zmizel beze stopy, jel prý do banky uložit peníze, jak jim sdělila jeho žena. Zastřelený penzista žil se svou sestrou, od které se dověděli, že u sebe vždycky nosil větší obnos. Co z toho plynulo, je nasnadě: pachatel musel mít o všech třech mužích dobré informace. Znamenalo to, že byl z Malého Chlumce? Nebo že tam měl své informátory? „Připomíná mi to umně vykonstruovanou detektivku,“ poznamenal poněkud popuzeně Viktor Gall, „kterou napsal nějaký snaživý amatér.“ „Jen zase nezačni psychologizovat, Viktore,“ podotkl kapitán. „A dnes končíme, jsou skoro dvě v noci. Ráno moudřejší večera.“ Leč ráno nebylo po poručíkovi ani památky. „Že by zaspal?“ uvažoval Doubek. Jenomže ani o dvě hodiny později se neobjevil. „Jestli ho taky neunesli!“ podotkl podporučík. „Raději nežertuj, Vlastíku,“ zamračil se kapitán. Tou dobou, kolem poledne, zastavil Viktor Gall u hájovny, která stála před vysokým borovým lesem, a vystoupil z vozu. Za plotem na něj zamával hajný, u nohou mu rozčileně štěkal zrzavý jezevčík. Za chvíli procházel poručík vysokým lesem. Kmeny borovic se natahovaly až k nebí, mírný vítr jimi pohupoval, stíny vytvářely na lesní půdě mihotavé obrazce. Bylo ticho. Najednou za ním něco zapraskalo. Otočil se, ale nikoho neviděl. Kráčel tedy obezřetně dál, chvilku nebylo nic slyšet – ale potom – zase to praskání, jako by někdo šlápl na uschlou větev. „Je tu někdo?“ zeptal se hlasitě. Nikdo se neozval, ale cítil, že tu není sám.

Otočil se a vytáhl pistoli. Nedaleko náhle zakřičel pták, ostře, poplašeně. Třemi skoky se Viktor Gall ocitl za kmenem statné borovice. Několik minut se nic nedělo. Potom se na cestě objevila hlaveň pušky. Za ní se vynořila vytáhlá postava, udělala několik kroků, pak se zastavila. Bylo slyšet výsměšný smích… „Nemůžeme jen nečině sedět a čekat,“ řekl tou dobou kapitán Doubek. „Ale co chceš dělat?“ opáčil podporučík Křížek. „Pokud vím, je u toho lesa hájovna. Snad tam mají telefon!“ Byl to dobrý nápad, měli..„Pravda, viděl jsem tu jít kolem nějakého mladšího muže, tak kolem třicítky,“ řekl hajný. „Náš jezevčík na něj štěkal.“ Za několik minut byl už kapitán s podporučíkem na cestě. Zastavili před hájovnou. Auto nechali u ní, dál už šli pěšky. Hajný vedl jezevčíka na vodítku. „Hledej, Arane – a ani nemukni!“ Jezevčík upaloval, že mu stěží stačili. Netrvalo dlouho a na cestě před nimi se objevila vytáhlá postava, plížila se vpřed, v ruce držela pušku. „Okamžitě položte zbraň!“ zavelel hlasitě kapitán Doubek. Než se hubeňour vzpamatoval, ležel na zemi s pouty na rukou. Jezevčík se divoce rozštěkal. Zpoza kmenu statné borovice se vynořil poručík. „Zdá se,žes chtěl rozmnožit řadu mrtvol, jenže ti to nevyšlo!“ přivítal ho Křížek. „Teď pěkně poděkuj tady panu lesnímu!“ „To spíš Aranovi, ten šel po stopě,“ řekl hajný. Rozloučili se, nasedli i se zadrženým do aut a za chvíli nechali za sebou hájovnu a vysoký borový les. Prokázat muži vinu nebylo těžké. V domku blízko Malého Chlumečku, kde bydlel, našel se ve sklepě, za hromadou uhlí, odřený kufřík s velkou částkou peněz..Dvěma mrtvým to už život vrátit nemohlo, jen nebezpečí pominulo. Zůstalo za zdmi vazební věznice. Nakonec se podařilo najít i tělo podnikatele, který jel s penězi do banky. Když pozdě večer vystoupil z vlaku a vydal se zkratkou k domovu, zasáhla ho kulka; skončil zahrabaný v příkopě vedle cesty. A to byl konec případu s hubeňourem..

 
 
Stavění puzzle pomáhá rozvíjet mnohé dovednosti nejen u dětí

01Pro starší generace přináší puzzle možnost podpořit mozkovou aktivitu, postará se ale také o zábavu. Puzzle pomáhají nejen hravě a zábavně rozvíjet tvořivé dovednosti a jemnou motoriku, ale podněcují také zvídavost, touhu po dosažení cíle i radost z dokončeného díla.

 

Celý článek...

Kam s dětmi

Divadla
Kina
Města
Zoo