Zařizujeme dětský pokoj PDF Tisk Email
Napsal uživatel Jana Abelson Tržilová   
Pondělí, 13 Květen 2013 13:47

Podle některých studií může za špatné výsledky ve škole často i prostředí, ve kterém se děti připravují a dělají domácí úkoly. Chcete svým potomkům pomoci k lepšímu prospěchu a rozhodli jste se mu předělat pokoj? Pozor, aby to nebylo ještě horší než před tím.

I když si to možná neuvědomujeme, smysl pro pořádek a samostatnost v nás probudil a více či méně rozvíjel dětský pokoj. Význam tohoto území v bytě si uvědomují i architekti a díky jim má v každém dispozičním řešení nového bydlení své místo. V případě dětských pokojů a pokojíčků nehrají zásadní roli ani tak metry čtvereční, jako spíše jejich uspořádání vzhledem k pracovní, klidové a hrací zóně, větratelnost a světlost.

 

Pokoj nezařizujte sami

Nikdy nezařizujte pokoj sami bez svých potomků jako překvapení (s výjimkou tedy těch nejmenších). Při zařizování dětského pokoje by měla dostat hlavní slovo fantazie. Ne ale rodičovská! Nebudujeme si svůj nesplněný sen, ale snažíme se poskytnout zázemí pro naše dítě, kterému se líbí „jeho“ barvy, rádo by spalo třeba na palandě a chce na zdi své obrázky či plakáty. Dítě má do zařízení svého prostoru právo mluvit. Vede je to k určité zodpovědnosti a také k tomu, že si budou věcí více vážit. Skříň, kterou si vybraly samy, většinou nepočmárají jako tu, co chtěli rodiče a jim se vůbec nelíbila. Rodič by měl být jen dozorem nad optimální ovladatelností vybavení pokoje a dohlížet na to, aby byl vybraný nábytek plně funkční, bezpečný a zdravotně nezávadný. Bezpečnost neznamená jen umístění dětské chůvičky.

Pozor na nábytek

Dětský pokoj nezahlcujte velkým množstvím nábytku! Správně byste měli volit světlý a příjemně barevný nábytek s omyvatelným povrchem a hlavně takový, který neuvolňuje chemikálie. K základnímu vybavení stačí kvalitní postel, skříň na oblečení a prádlo, později psací stůl, vhodná židle a křesílko pro rodiče. Chybět nesmí police či kontejnery na hračky a knihy a takzvaný němý sluha či věšák na oblečení, které by mělo vyvětrat anebo je připravené k rannímu oblékání. Zvlášť malé děti potřebují hlavně spoustu místa na hraní.

Pozor na barvy

Nepřehánějte to s barvami! Děti by jistě rády ladily svůj pokoj do modré či červené, v pubertě si oblíbí černou a vše by vymalovaly právě do tohoto odstínu. Barevnost nábytku dodají doplňky. Vhodné jsou zelená a modrá, které uklidňují, žlutá podporuje komunikativnost.

Pozor na malou postel!

Jakmile dítě vyroste z dětské postýlku, pořiďte mu tu dospěláckou s rozměry 200 x 90 centimetrů. Ta musí mít kvalitní rošt, který bude dokonale podepírat páteř. Mají-li zůstat dobré vlastnosti roštu zachovány, doplňte ho stejně solidní matrace. Doporučuje se nakupovat oba výrobky zároveň. Různé názory designéři mají na téma palanda. Podle někoho palanda do dětského pokoje patří, podle jiného nikoliv. Hygieniky doporučená výška pro spánek v pokoji vysokém 265 centimetrů je každopádně minimálně 25 a maximálně 160 centimetrů. A palandy jsou vyšší. Dítě na horním lůžku dýchá teplý a často i vydýchaný vzduch. Jak tedy vyřešit nastává v rodinách se dvěma a více dětmi? Někteří designéři doporučují zvolit v menších pokojích takzvané mimoúrovňové uspořádání do tvaru písmena L. Postele se překrývají v nohách, kde není třeba tolik místa do výšky, proto horní postel může být umístěná níž, než bývá palanda. Druhou možností jsou výsuvná lůžka.

Psací stůl

Většina dětí má špatně umístěný stůl a příliš věcí na něm. Stůl patří pod okno nebo vedle okna tak, aby si školák při psaní nestínil. Pravákovi má světlo dopadat na stůl z levé strany, levákovi z prava. Rozhodně na stůl nepatří skleněná deska. Je studená pod ruce, což může způsobit podchlazení paží, záněty kloubů, a navíc odlesky unavují oči. Minimální velikost pracovní desky se doporučuje 75 x 100 centimetrů. Dítě se většinou dívá na monitor počítače, který už patří ke standardnímu vybavení dětského pokoje, příliš zblízka. Doporučená vzdálenost je 50 až 70 centimetrů. Správná výška je ta, při níž se první řádka na obrazovce zhruba nachází na úrovni kořene nosu.

Pracovní židle

Většina dětí sedí na špatné pracovní židli. Dobrá židle by měla být nastavitelná nejen do výšky, ale i do hloubky sedáku - tak, aby se dítě mohlo pohodlně opřít, nohy byly přirozeně ohnuté v kolenou a opíraly se o pevnou podložku. Lokty musí spočívat v pravém úhlu na desce stolu.

Světlo

Dbáme také na zajištění dostatečného přísunu světla. Proto se nesnažíme za každou cenu okno schovat za bohatě zdobené záclony, ale volíme spíše vzdušné a hladké materiály, nejlépe s protišpinivou a antistatickou úpravou. Umělé osvětlení bychom měli zajistit jak centrální, tak pro všechny pracovní, čtecí i hrací plochy zvlášť. Jeden lustr uprostřed stropu nestačí, musí ho doplňovat pracovní lampa, případně další »čtecí« u postele.

Materiály

Z požadavku na snadnou údržbu dětského území pak vycházejí materiály, z nichž je vyrobeno všechno zařízení dětského pokoje. Volíme proto hladké lakované a laminované materiály, z nichž lze nasucho nebo vlhkým hadříkem setřít špínu a prach. Podlahu je vhodné pokrýt hladkým nesmyčkovým kobercem, z něhož prach snadno vysajeme, nevadí ani lamino, linoleum, marmoleum, které stačí setřít vlhkým mopem. Tyto materiály jsou však pocitově chladnější. Celé zařízení pokoje a vůbec jeho poloha vzhledem k ostatním místnostem v bytě či domě by pak mělo dítěti dodat pocit soukromého území, do nějž se bez zaklepání nevchází!

Rada na závěr zní: na dětském pokoji nešetřete. Snažte se hned na začátku koupit sice dražší, ale víceúčelový nábytek, který vydrží vašemu potomkovi od školky až k promoci. Zařízení dětského pokoje vás tak nakonec vyjde levněji.

Zeptali jsme se designerky MgA. Lenky Juklíčkové:

Jakých chyb se při zařizování dětského pokoje vyvarovat?

Často se setkáváme s nedostatečným osvětlením dětských pokojů. Dítě v pokoji tráví poměrně hodně času, ať již na zemi hraním či u pracovního stolu. A je důležité, aby tyto zóny byly dostatečně nasvětleny. Dále je důležité, aby pracovní stůl a židle byly přizpůsobeny věku dítěte. V ideálním případě by dětský pokoj měl mít následující zóny - spací zóna, zóna pro hraní (většinou na zemi, kde je vhodné mít alespoň kusový koberec), pracovní zóna (psací stůl, židle, nástěnka, kontejner, skříńka na psací a školní potřeby) a dostatek úložného prostoru.

Je vhodné dětský pokoj zařizovat ve spolupráci s dítětem nebo bez něj coby překvapení?

Záleží na věku dítěte. Teenager má již jistě jasnou představu o řešení pokoje a překvapení by nemuselo dopadnou dobře. Zejména kvůli tomu, že vkus dítěte v dospívajícím věku a vkus rodičů se v tomto období může značně lišit. Naopak u menšího dítěte lze pokoj řešit jako překvapení, integrujeme-li do řešení pokoje oblíbené barvy, témata a podobně.

Existují nějaká základní pravidla, kterých bychom se při zařizování dětského pokoje měli držet?

Částečně jsem již odpověděla v první otázce. Všechny výše zmíněné zóny by měli být poměrné k velikosti pokoje. Takže neumisťovat větší postel do pokoje na úkor úložných prostor, zbytečně velký stůl na úkor hrací plochy.

Patří do dětského pokoje starý a vyřazený nábytek?

Tak jistě je to řešení ekonomické a rodiče se k němu přiklánějí v souvislosti s finančními možnostmi rodiny, pokud není jiné východisko. Jistě takto rodič nevybaví dětský pokoj záměrně. Pokud se ovšem jedná o řešení "z nouze" lze i takto koncipovaný pokoj oživit - samolepkami na nábytek, na zeď, polepy dvířek nábytku, doplňky jako jsou polštáře, závěsy ap., tapetami a celkovou barevností stěn, zajímavým svítidlem ap.

Jaké to je s množstvím nábytku v dětském pokoji?

Nemělo by být zbytečně předimenzované ale ani nedostatečné, pokud to prostory umožňují. Kompletně zařízený pokoj by měl mít šatní skříň, postel, noční stolek, psací stůl a židly, kontejner, úložná prostor na školní pomůcky a na hračky popř. knihovnu.Jelikož u dětského pokoje se kreativitě meze nekladou, je běžné, že se tyto kusy nábytku do sebe navzájem integrují a pod zvýšeným lůžkem je například psací stůl s židlí či šatní skříň.

Co barvy? Jaké a kolik by jich v dětském pokoji mělo převažovat?

Barevné řešení dětských pokojů není nijak limitováno. U malých dětí bych nevolila tmavé barvy, ale osobně jsem se s tím nikde nesetkala, takže to je možná zbytečné psát. Barevně mohou být pokoje odvážnější a pestřejší, než je zbytek interiéru. Někdy je možné sladit 10 barev a pokoj působí uceleně, někdy jsou použity a pokoj působí nepříjemně, nevkusně. Je to otázka citu pro barvy rodičů popř. designéra.

Jakou zvolit postel do dětského pokoje?

U postele pro dítě by měl být kladen důraz na správný výběr matrace. Standarně se pro děti používají kolíbky/dětské postýlky, pro větší dítě zkrácená postel např. 160x80cm, jedná se však o dočasné řešení a pro školní dítě se již používá standardní rozměr 90x200. Pokud to umožní velikost pokoje, je možné zvolit větší rozměr. Např. 140x200cm. Zejména teenageři takovýto rozměr ocení. Mnohdy umisťujeme do úložného prostoru pod postel ještě jedno výsuvné lůžko, které v pokoji slouží pro přespání kamarádů dítěte.

Patří do dětského pokoje palanda?

Patří. Palanda, tedy postel, kdy jsou lůžka ve dvou úrovních se v současných dětských pokojích objevují poměrně často. Někdy je tato varianta volena z důvodu malého prostoru dětského pokoje. Lůžka nemusí být nutně nad sebou, ale jsou někdy řešena jako rohová sestava, přičemž pod horním lůžkem bývá většinou úložný prostor. Někdy je lůžko zvýšené kvůli zajímavějkšímu řešení dětského pokoje a nemusí se nutně jednat o případ malého pokoje. Do sestavy postelí jsou integrovány mnohdy klouzačky, houpačky ap. Nejdená se tedy o palady, které si většina z  nás představí z panelákových bytů 80. let.

Kam umístit psací stůl?

Psací stůl by měl být umístěn pod oknem, pokud to dispozice pokoje umožňuje. Nevhodné je umístění proti oknu, jelikož se odráží světlodo monitoru. Stejně důležité jako  umístění stolu v pokoji je i dostatečné osvětlení pracovní plochy. Vhodné je doplňit tento prostror stolní lampou.