Děti neznačkovat, prosím! PDF Tisk Email
Napsal uživatel Soňa Šímová   
Pondělí, 14 Duben 2008 19:40

Indiáni věří, že objektiv fotoaparátu bere lidem duši. Duše je vlastně nehmotná, nemastná neslaná, bezbarvá, bez vůně, i zápachu. Co může taková duše mít společného s drobounkými dírkami v oušku malé holčičky? Těžko říci, faktem je, že u kolegů v Německu, či Anglii vám lékaři v nemocnici rozhodně narozené tintítko jehlou neprošpikují, ani pokud máte náušnice po babičce, či speciální chirurgickou ocel ve tvaru srdíčka.

Píchat dětem ouška?

Němečtí lékaři věří, že každé dítě je osobnost, to je nepopiratelné. Proto není možné, aby se maličkatým holčičkám děrovaly lalůčky jen proto, že si maminka přeje z holčičky vílu. Malá Gerta musí nejprve vyrůst, aby si sama řekla, zda si přeje náušnice, nebo bude raději bez nich. Měla by si také svobodně vybrat jakou alternativou si náušnice nechá aplikovat. V mnohých kosmetických salónech totiž již službu nastřelování speciálního chirurgického kovu provádí poměrně běžně.

Nejvíce nosí náušnice tradice

Na české maminky se pediatři našinci nemračí. Nemají striktně daná kritéria náboženství. Naušničky jsou tu skutečně brány jako rituál a ouška píchají novorozeňátkům ještě v povijanu tradiční cestou. Ovšem je pravda, že málo který lékař mladší generace je způsobu krášlení a rozdělení pohlaví nakloněn. Ouško je jak víme, velmi blízko hlavy a alergie na kovy i ty cenné a drahé nejsou ničím výjimečným. Ouška mohou hnisat, náušničky je pak třeba stejně sundat a ouška ošetřovat, než nezahojí a pak celý proces znovu… To je snad opravdu lepší nechat to na holčičkách samotných ne? Ostatně to, že jde o holčičku není v tom vjemu zdobení, ale dost možná právě v té holčičí dušičce.