Naučte miminko plavat PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Čtvrtek, 21 Únor 2013 00:00

Plavání kojenců a batolat v bazénech-  jedněmi prosazováno jako ideální způsob rozvoje motoriky dítěte, druhými považováno za soudobý trend, moderní vymoženost bez zjevného pozitivního působení na dítě. K čemu se přiklonit?

Pohled na rodiče s malým, roztomilým plaváčkem v bazénu, ve kterém si dítě zjevně užívá jak příjemného vodního prostředí, tak přítomnosti rodiče, je jistě přitažlivý a inspirující. Navíc způsob přijímání vodního prostředí dítětem dává tušit, že brzké navázání na prenatální vývoj miminka ve vodním prostředí matčiny dělohy umožní dítěti pohyb ve vodě bez stresu a avizuje možnost snížení rizika utopení dítěte v důsledku neznalosti plavání.

Názor první: plavání kojencům prospívá

Zastánci tohoto názoru tvrdí, že plavání je pro malé děti stejně zdravé jako pro dospělého člověka. Například děti, jež chodí plavat, jsou třikrát méně nemocné než děti, které plavat nechodí. Je to tím, že dítě se během plavání otužuje (teplota se pohybuje okolo 32 ºC) a dětský organismus se stává odolnějším. Plavání je i u miminka sport a pohyb upevňuje fyzickou kondici. Pravidelné plavání posiluje srdeční sval, plavající děti mají „silnější srdce“, takže počet impulzů za minutu je o přibližně deset nižší než u dětí neplavajících. Další předností plavání je příznivý vliv na dýchání: plavající děti si osvojí správnou techniku dýchání a objem jejich plic je o 10 až 15 procent větší než u dětí neplavajících. Pohyb ve vodě také pozitivně ovlivňuje a urychluje pohybový vývoj kojenců, plavající děti často lezou, sedí i chodí dříve než děti neplavající. Kromě toho plavání také podporuje správné držení těla. Pohyb ve vodě, tak jako ostatně každý jiný pohyb, se projeví i na apetitu vašeho děťátka, takže má obvykle chuť k jídlu. Jestli máte doma človíčka, který jídlu moc nedá, choďte s ním plavat a uvidíte ty změny! Totéž lze poradit maminkám, jejichž dítko hůř spí, případně má obrácený režim: zkuste plavání. Plavající děti obecně dobře spí a díky fyzické námaze, kterou vynaložily v bazénu, se lépe napravuje obrácený režim, kdy děťátko v noci bdí a ve dne spí, do normálu.

Názor druhý: plavání kojencům škodí

Mohli jste se ale setkat i s názorem, že dětem neprospívá  pobytv chlorované vodě. V roce 2003 byla publikována první studie, která prokázala zvýšené riziko opakujících se infekcí dýchacích cest a zánětu středního ucha u dětí s plaveckým výcvikem v prvním roce života. Další studie přináší informace o potvrzeném zvýšeném výskytu alergických onemocnění u dětí, které pravidelně navštěvují bazén v prvních pěti letech života. Co s tím, abychom  dítěti mohli dopřát plavání bez rizik?

Jak snížit možná rizika

Pokud byste rádi kojenecké plavání s vaším dítkem zkusili, vybírejte pečlivě klub, který takový kurz nabízí. Zajímejte se o čistotu vody v bazénu a veškerého zázemí a také o to, jak zkušený tým instruktorů plavání s dětmi vede.

Pokud máte obavy z chlorované vody, vybírejte bazény, ve kterých je dezinfekce vody zajištěna např. rozkladem soli v bazénové vodě pomocí elektrolýzy. Slaná voda působí regeneračně, je přirozeně antiseptická, nezpůsobuje pálení očí a je vhodná pro všechny, kterým je chlór nepříjemný. Není třeba se obávat ani přílišné „slanosti“, protože voda, která se používá v bazénech, je daleko méně slaná než mořská voda - mívá koncentraci 0,5% soli (mořská voda má salinitu kolem 3%). Bazénů se slanou vodou, která má méně nežádoucích účinků, je ale stále méně než těch klasických, s vodou čištěnou chlórem. Pokud tedy ve svém okolí máte bazén chlorovaný, také nemusíte mít obavu, nepříznivé účinky jsou způsobeny obvykle kombinací chlorované vody a nečistot. Pokud tedy vyberete bazén, kde dodržují přísné hygienické návyky, můžete být bez obav. Jsou-li dodrženy všechny hygienické předpisy, převažují pozitiva plavání s dětmi nad jeho možnými negativy, a to jak při plavání v chlorované, tak i ve slané vodě.

Mýty o plavání

Plavání je opředeno několika mýty. Pojďme si některé představit

Mýtus: Kojenci a batolata se v kurzech naučí plavat

Voda klade odpor, čímž posunuje mentální věk dětí o rok zpátky. Opravdovým plavcem se malé dítě může stát nejdřív ve čtyřech až čtyřech a půl letech, a ještě k tomu potřebuje chodit třikrát týdně trénovat. K výuce nejrůznějších plaveckých způsobů je po stránce duševní i pohybové nejlépe připravené kolem devíti let, ale je lepší začínat dřív, protože se tak předchází možnému utonutí. Kurzy „plavání“ mají kojence a malé děti naučit dýchání do vody, orientaci pod hladinou, pádům, seskokům a splývacím polohám, hlavně je však přivyknout vodním radovánkám, aby jim nevadilo mokro v uších, očích a nose.

Mýtus: To, co je naučí v kurzu, zvládneme i doma

Chceme-li mít doma „plavce“ co nejdříve, měli bychom jeho vodní výchovu svěřit odborníkům. Necháme-li mrně provádět přirozené pohyby, připomínající nechvalně známou čubičku, získáme sice časem jistotu, že se neutopí, ale jeho plavecký styl to dlouhodobě poznamená. Dlouho ho totiž nic nenutí provádět správná tempa: vždyť přece plave, tak co? Je to podobné jako když se naučíme psát na počítači dvěma prsty. Při pětiletém výzkumu nechali odborníci jednu skupinu dětí plavat tak, jak jim končetiny narostly a poté je porovnávali s těmi, které se učily tempa jaksepatří. Neutopil se nikdo, ovšem lidé stojící na břehu chtěli děti z první skupiny zachraňovat, protože jejich pohyby připomínaly spíš zápas se živlem.

Mýtus: Děti se nachladnou a častěji stůňou

Ty nejmenší by měly plavat v samostatných vaničkách s vodou teplou 37 °C, větším se teplota trochu snižuje. Proto není pro kojence mladší jednoho roku vhodný veřejný bazén, kde se teplota vody pohybuje většinou kolem 26°C. Jednak je jim ve vodě určené plavcům zima, jednak tam není vhodné zázemí, kam mohou matky miminka, která ještě neumějí chodit, položit.

Dýchání přes odpor vody má rehabilitační účinky a naopak dětem trpícím problémy s horními cestami dýchacími prospívá. V bazénu je totiž bezprašné a hodně vlhké prostředí, proto je plavání jedním ze sportů, které lékaři doporučují zejména astmatikům.

Mýtus: Plavání způsobuje záněty středního ucha

Záněty mívají ty děti, které jsou k tomu náchylné, jenže je otázka, zda by je neměly i bez plavání. Voda sice do uší vniká, ale bakterie se v udržovaném prostředí ve vodě téměř nevyskytují, chlor je hned zahubí. Dřív se dětem dávaly do uší tampony, ale ošidily se tak o sluchové vjemy. Lékaři tvrdí, že tampony nejsou potřeba, stačí po plavání vysušit zevní zvukovod a hlavně nespěchat hned ven na chladný vzduch. V zimním období by se děti měly aklimatizovat v herně.

Mýtus: Voda je špinavá, protože do ní malé děti čurají

Deset vyčuraných miminek nadělá ve vodě menší škodu než jeden neosprchovaný dospělý!!!

Mýtus: Malé děti se koupají s cizími dospělými a hrozí jim různé nemoci včetně pohlavních

Voda recirkuluje. Přijde-li tedy náhodou někdo špinavý, množství chloru v bazénu navázáním na bakterie klesne, vracející se voda dá signál strojovně a ta přidá další. Ostatně, maminky bývají mezi sebou nejlepšími „policajty“. Pokud se některá neosprchuje bez plavek, vždycky ji někdo na prohřešek upozorní.

Mýtus: Nejdřív se děti musí naučit potápět

Poslední dobou někteří instruktoři praktikují „delfínkování“. Pod tímto termínem se skrývá výuka drilem vycházejícím z jedné ruské metody. Dospělý kojence popadne a dvanáctkrát po sobě ho ponoří a vynoří, napodobuje tak pohyb delfína. Příznivci tvrdí, že to dětem nevadí, protože nepláčou. Plakat ovšem ani nemohou, to by se udusily. Zkušený instruktor před touto násilnou metodou varuje. Je to totiž víc atrakce pro dospělé, zatímco děti stresuje a vyčerpává. Hodiny plavání mají být hravé a mrňata mají nové prostředí objevovat v bezpečné blízkosti rodičů. Voda jim poskytuje jiné možnosti pohybu a i rodiče nacházejí další možnosti her a dovádění s potomky. Hlavně tatínkové se zbavují strachu z toho, že dítě upustí nebo mu jinak ublíží. Nejhorší jsou ambiciózní rodiče, které vede přesvědčení, že co už dokáže sousedovic Anička, to musí jejich Pepíček zvládnout také.

Mýtus: Častý pobyt ve vodě vede k nadměrnému ukládání tuku

To platí pouze pro závodní plavce, kteří v bazénu tráví většinu času. Navíc tělo nadměrným ukládáním tuku reaguje pouze na dlouhodobý pobyt ve studené vodě.

Text: Jana Abelson Tržilová

Zdroj: Klubkosatka.cz

Foto: Samphoto.cz

Aktualizováno Neděle, 03 Únor 2013 15:10