Jakou školku vybrat? PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Neděle, 27 Leden 2013 10:28
Najít pro svou ratolest dobrou mateřskou školku není nic jednoduchého. Obzvláště v době, kdy na jedno místo připadají minimálně dvě děti, takže ještě ve dnech zápisů není jasné, zda se tam naše ratolest vůbec dostane. Je tedy lépe vybrat rovnou školku soukromou nebo dokonce najmout paní na hlídání?

Od dob, kdy jste školku navštěvovali vy sami, se už mnoho změnilo. Dnešní rodiče  už nejsou odkázáni na jeden a tentýž systém vzdělávání, ale mohou si svobodně vybrat z pestré palety alternativních pedagogických přístupů. Máte-li pocit, že koncept tradiční mateřské školky je poněkud zastaralý a neodpovídá vašemu pohledu na výchovu dítěte, poohlédněte se po některé z alternativních školek ve vašem okolí. Ještě před tím byste si ale měli ujasnit několik základních věcí.

Blíž k domovu, nebo k práci?

Většina rodičů zapíše dítě do mateřské školy, která je co nejblíže k jejich bydlišti nebo pracovišti. Rozmyslete si, co je pro vás lepší: mít školku co nejblíž k domovu a nevláčet každé ráno rozespalé dítě přes město, nebo vydržet tuhle ranní nepohodu a mít možnost vybíhat odpoledne z práce do školky na poslední chvíli – bez stresu, že vám ujede autobus nebo se dostanete do dopravní zácpy a nestihnete pro dítě přijít včas?

Porovnávejte

Obejděte několik předškolních zařízení, abyste měli možnost srovnání. Přitom se nebojte dát na intuici, radí psychologové. Školka, která bude působit depresivně na vás, zřejmě nebude vyhovovat ani vašim dětem. Přátelské prostředí je často víc než nabídka deseti zájmových kroužků.

Seznamte se s učitelkou

Trvejte na tom, že si chcete promluvit s budoucí učitelkou svého dítěte. I kdybyste ratolest zapsali do nejvyhlášenější školky pod sluncem, problém může být nakonec v učitelce. Pokud bude používat jiné výchovné metody, než respektujete vy, a bude naladěná na jinou životní strunu než vaše rodina, budete nespokojeni vy i vaše dítě. A nakonec i učitelka, když jí budete dávat najevo svou nelibost. Mějte na paměti, že boje rodič versus učitel u nás zatím stále ještě často odnáší dítě.

Pozdější příchody nevadí

Většina školek má otevřeno od 6.30 do 17 hodin. Na malých městech mohou zavírat dřív. Některé mateřské školy přijímají děti jen do určité hodiny, zpravidla do půl deváté nebo deváté. Pokud pracujete na směny, nemusí vám tento režim vyhovovat. Když jste v práci do noci, proč byste nemohli být s dítětem ráno? Jestliže ředitelka argumentuje tím, že byste pozdějšími příchody narušovali řád školy, nevěřte jí. Jsou školky, které se potřebám rodičů přizpůsobí bez problémů.

Pozor na šikanu

V drtivé většině mateřských škol jsou děti rozděleny do tříd podle věku. Jestliže jsou právě v té vaší namíchány od tříletých po předškoláky, uvažte, jestli takový kolektiv bude právě pro vaše dítě užitečný. Rodiče někdy poukazují na to, že větší děti ty malé šikanují. Učitelkám na druhou stranu vyhovuje, že jim starší děti třeba pomohou obléknout mrňata na vycházku.

Alternativní školky

Rodiče, podle kterých běžná předškolní zařízení málo akceptují osobnost dítěte, se mohou poohlédnout po školce s alternativním programem. Například mateřské školy s programem italské pedagožky Marie Montessoriové pracují podle zásady: „Pomoz mi, ať to dokážu sám.“ Učitelky v nich děti nenásilně vedou k tomu, aby se samy naučily poznávat svět. Prakticky je zaměřena i waldorfská mateřská škola, školky Začít spolu učí děti pomocí projektového vyučování. Ve všech uvedených typech výukových programů mohou děti pokračovat v základních školách.

Ptejte se rodičů

Ideální je, když se znáte s maminkami ze sousedství, jež mají starší děti. Která ze tří školek v okolí je nejosvědčenější a které se máte vyhnout, se nejlépe dozvíte na pískovišti. Zkušené matky vám potvrdí, že záleží zejména na jednotlivých učitelkách. Jedna semetrika může zkazit pověst celé škole.

Od kdy nastoupit?

Oslaví vaše dítě třetí narozeniny až v únoru? Některé mateřské školy ho přijmou už v září, jiné budou striktně trvat na tom, že děti berou až od tří let. I v takovém případě nezapomeňte přijít k zápisu. Pokud to neuděláte a školka bude obsazená, dítě vám v průběhu školního roku nepřijmou.

Chcete zůstat na mateřské?

Chcete-li, aby si dítě začalo zvykat na školní prostředí, paní učitelku i děti, můžete ho vodit do školky pětkrát měsíčně, aniž byste přišla (přišel) o rodičovský příspěvek. Když některé ředitelky tvrdí, že si v takovém případě musíte chodit pro dítě po obědě, nemají pravdu. Sociálnímu odboru je jedno, jestli bude dítě ve školce hodinu, nebo celý den. Pro úřednici je podstatné, že od vás každý měsíc dostane potvrzení, kolik kalendářních dnů dítě v mateřské škole bylo.

Změny? Těžko!

Když si vyberete špatně, máte omezenou možnost nápravy. Budete-li si na učitelku nebo školku stěžovat, moc nezmůžete. A když se ve školce potomkovi nebude líbit, zažijete každé ráno plačtivé (nebo i hysterické) scény. Můžete sice zkusit přehlásit dítě do jiné mateřské školy, ta už ale nemusí mít volné místo. A kdyby přece jen měla, bude si dítě muset zvykat na nové prostředí, učitelky a děti. Když se adaptace nezdaří, nezbude vám než dítě ze školky odhlásit a najmout si chůvu nebo zůstat doma.

Alternativní školky

Mateřské školky dnes nabízejí různé přístupy k dětem a jejich vzdělávání. Tyto pedagogické postupy mají navzdory jejich rozdílným a povětšinou cizím názvům leccos společného. Nabízíme vám stručné představení tří nejznámějších.

Daltonská školka

Způsob výuky na tzv. daltonských školách vytvořila Američanka Helen Parkhurstová (1886-1973) a vychází ze tří zásad: volnost, samostatnost a spolupráce. Děti sami rozhodují o tom, kdy a jakou činnost budou vykonávat, pracují v tempu, které si samy určí, učí se spolupracovat s ostatními dětmi i učiteli a samy svoji práci hodnotit. Učitelé pro ně připravují vhodné prostředí: vymýšlejí seznam úkolů, připravují pomůcky, motivují děti a sledují je při plnění úkolů. Tento tzv. daltonský plán je často využíván školkami a školami jako doplněk k tradičnímu systému v podobě několikahodinových "daltonských" bloků.

Školka Montessorri

V mnohém podobný přístup k dětem nabízí i školky Montessori. Ostatně zakladatelka tohoto pedagogického přístupu, italská lékařka Marie Montessori (1870 - 1952), úzce spolupracovala s již vzpomínanou Helen Parkhurstovou. Hlavním heslem tohoto způsobu vzdělávání je Pomoz mi, abych to dokázal sám. Učitel přistupuje k dítěti jako k hotovému člověku, jakoby dospělému: chová k němu respekt, dává mu možnost svobodné volby, ale pomáhá mu tam, kde je to potřeba. Skrze vytvoření správného prostředí a připravení pomůcek podporuje přirozený zájem dítěte, které se učí díky své vlastní tvořivosti. Dospělý nemá podle Marie Montessori žádné právo dítě formovat, naopak se má zaměřit spíše na svoje vlastní nedostatky a negativní povahové rysy namísto hledání chyb u dětí. V Montessori školce jsou spolu ve třídách děti různého věku, aby si mohly vzájemně pomáhat starší a mladší děti. Samotná třída bývá rozdělená do několika koutků: každý koutek je věnován jiné oblasti, například výtvarné, hudební, zeměpisné apod.

Waldorfské školky

Dalším alternativním vzdělávacím směrem je waldorfská pedagogika pocházející z Německa. Metodu vytvořil rakouský pedagog, filosof a umělec Rudolf Steiner (1861-1925) se svými spolupracovníky a vychází z anthroposofie - duchovní vědy, jejímž cílem je člověk chápaný ve své celistvosti jako bytost tělesná, duševní a duchovní. Systém tak spočívá ve všestranném rozvoji dítěte: v rozvoji vůle, cítění i myšlení; v praktických stejně jako uměleckých oborech; znalostech i tvůrčích a sociálních dovednostech. Během týdne se ve školce proto pravidelně střídají nejrůznější činnosti od malování přes pečení chleba až po práci se dřevem. Schopnosti děti se totiž liší a každé by mělo dostat příležitost k jejich rozvoji, a to prostřednictvím volné hry. Velký důraz školka klade na nejrůznější rituály, veškeré hračky jsou z přírodních materiálů.

Ekologické školky

V těchto školkách se děti učí chránit přírodu, zdravě žít a třídit odpad. Od příchodu do školky jsou děti po celý den vedeny k lásce k živé i neživé přírodě. Je zde podporována sportovní výuka pro zdravý vývoj dítěte, například cvičením jógy a plaváním. Existuje také spousta různých relaxačních zařízení, jako je solná jeskyně, která podporuje imunitu dětí. V odpoledních aktivitách se rozvíjí umělecké nadání prostřednictvím nejrůznějších kroužků - výtvarných, pohybových, hudebních či keramické dílny. Všechny tyto aktivity podporují zdraví, nejen tělesné, ale i duševní, a pomáhají ke správnému zapojení dětí do kolektivu. Programy úzce souvisí i se stravováním, které je v těchto školkách také velmi důležité. Dle výběru jednotlivých školek se dítě může stravovat přirozeně zdravou stravou či speciální stravou vegetariánskou nebo veganskou, které podporují respektování života každé bytosti. Tyto eko školky si také zakládají na dobrém vztahu nejen mezi dětmi a „tetami", ale i mezi rodiči a školkou. Adaptace se zde přímo vyžaduje a záleží jen na rodičích, jaký čas stráví s dětmi ve školce. Dokonce se mohou zúčastňovat i akcí, které školka pořádá. Snaha o neformální vztahy je zde jedním z hlavních bodů programu.

Začít spolu (step by step)

Původní program Step by step se začal vytvářet v 90. letech v USA na základě nových poznatků o lidském mozku a procesu učení i z praxe mnoha škol. Třída je rozdělena na tzv. centra aktivity – to jsou vlastně stolky ke kterým náleží dobře přístupné police s různými materiály podle zaměření centra (uvedla jsem centrum psaní, čtení, matematiky, věd a objevů, ateliér, ale mohou existovat i jiná). Učivo ve všech centrech se vztahuje vždy po určitou dobu (např. týden) k jednomu tématu a je vybíráno tak, aby se naplňovaly požadavky školního vzdělávacího programu. Každé dítě si vybírá do kterého centra který den půjde, ale během týdne musí vystřídat všechna centra. V každém centru děti plní zadané úkoly – některé samostatně, jiné skupinově, svým tempem i vlastním způsobem. Učitelé rozvíjí dětskou tvořivost tím, že nabízejí úkoly s mnoha řešeními. Pokud jsou některé děti dříve hotovy, mohou plnit náročnější dobrovolné úkoly navíc, pomáhat ostatním nebo si najít libovolnou jinou činnost (např. čtení). Učitel má čas na děti, které vyžadují větší pozornost. Hotové práce si děti nejprve samy hodnotí, poté je dávají zhodnotit učiteli nebo hodnotí všicni společně, a nakonec je zařadí do své složky (tzv. portfolia), kde se postupně hromadí práce během celého pololetí (roku) a rodič či učitel se mohou kdykoli podívat na pokroky dítěte. Pro práci v centrech bývá ve třídě ještě asistent, který se věnuje dětem stejně jako učitel – to však záleží na možnostech školy (někdy se může jednat o vychovatelky z družiny nebo studenty ze spolupracující pedagogické fakulty).

Jana Abelson Tržilová
Zdroj: skolak-a-predskolak.zdrave.cz, mimi-klub.cz, alternativniskoly.cz