For Kids
Aby botičky neničily nožičky… PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Neděle, 27 Leden 2013 10:25

O tom, jak důležitá je správná bota, už bylo napsáno mnoho slov. Přesto zas a znovu podlehneme našeptávání a obujeme své děťátko do botiček z tržiště, nebo do těch postarším bráškovi. Vždyť ono z nich stejně brzy vyroste…
Máme pocit, že vlastně o nic moc nejde. Vždyť botičky jsou zachovalé, téměř nenošené a bylo by přece škoda je vyhodit.  No, co na tom, že už po pár dnech se nekvalitní, či ošlapaná bota bortí, že tlačí a nožičku řásně nefixuje. Vždyť my jsme to přežili a také jsme nechodili „ v novém“.


Údaje lékařských statistik jsou přitom varující. Zatímco 99% dětí se rodí s naprosto zdravýma nohama, s přibývajícím věkem se počet vad nohou zvyšuje - podle některých údajů až na 67%. Alarmujícím zjištěním je skutečnost, že přibližně jedna třetina prvňáčků přichází do školy s nohama různě poškozenýma v důsledku nošení nesprávné obuvi.

Čím se nohy deformují?

A čím dětské nožičce nejvíce škodíme? Rozdělme si to do třech základních bodů

1.    Obnošené boty, i když vypadají zachovale, jsou už „vyšlápnuté“ od předchozího majitele. Nožičku mohou donutit kopírovat původní zlozvyky.
2.    Nekvalitní boty se zbortí a dřou, tlačí, nebo dovolí dítěti různě stáčet nožičky.
3.    I nové a kvalitní boty ovšem mohou být problém. Pokud jsou špatně padnoucí.


Deformity nohou vznikají především nošením obuvi, která dobře nepadne - je buď příliš krátká, příliš úzká nebo špičatá. Na druhé straně i příliš široká obuv, kde noha klouže ke špici, způsobuje vážná poškození nohy. Vybrat správnou obuv proto není zrovna jednoduché. Dříve, než začneme obuv zkoušet, nechme odborně změřit délku a šířku obou nohou dítěte, velikost obuvi pak vybíráme podle delší, resp. širší nohy. Obuv správné velikosti musí být vpředu před prsty o 12 až 15 mm delší, Tento prostor slouží jako rezerva pro volný pohyb prstů při prodloužení nohy za chůze a také jako rezerva pro růst nohy. Dítěti vyzkoušejme celý pár obuvi. Vestoje nejlépe zjistíme, zda obuv padne do délky i do šířky. Nejčastější chybu dělají rodiče, kteří bez měření nohou a ověření správnosti deklarované velikosti obuvi pouze hledají, kam sahá palec ve špici a prolamují tužinku boty, čímž obuv znehodnocují. Navíc děti často reflexně pokrčují prsty, což často vede k nákupu krátké obuvi. Při zkoušení botičky zašněrujeme a dítě necháme projít po prodejně. Boty by neměly klouzat z paty a prsty mají mít volný pohyb.

Co nesmíme opomenout

Tvar obuvi - dětská obuv musí mít dostatečně prostornou kulatou špičku, která poskytuje dostatek místa pro prsty. Noha v obuvi musí být dokonale fixována. Každá dětská obuv uzavřených střihů, resp. sandálová s plnou patou, musí mít dostatečně tuhý, vysoký a dlouhý opatek (tj. vnitřní ztužovací dílec v patní části svršku). Dobrou fixaci nohy zajišťuje vhodný střih svršku. Nejlepší obuv pro děti je šněrovací, popřípadě se sponou nebo s velcro uzávěrem (tzv. suchý zip). Nejméně vhodné jsou střihy mokasinové a lodičkové. Pro nejmenší děti kupujeme obuv výhradně kotníčkovou. Podpatky obuvi u dětské obuvi musí být co nejnižší s velkou plochou pro udržení stability. Obuv s vysokými štíhlými podpatky pro děti je velmi nevhodná.
Prevencí proti poškození kloubů a páteře je podešev s dobrými tlumícími vlastnostmi, elastické vkládací vložky, popř. anatomicky tvarované stélky z pružných materiálů.
Materiál svršku - vybírejme obuv vyrobenou z přírodních materiálů, jako je useň (kůže) a textil, které jsou prodyšné a absorbují vlhkost. Tyto materiály se rovněž dobře přizpůsobují anatomickému tvaru nohy. Dalším vhodným výběrem je obuv vybavená klima-membránou typu Gore-tex nebo Sympatex, která zajišťuje dobré teplotně-vlhkostní podmínky.
Stélka obuvi - protože dětské nohy se poměrně hodně potí, musí být každá obuv, zvláště uzavřených střihů, vybavena ve vnitřní nášlapné části stélkou nebo vložkou ze savého materiálu. Vhodným materiálem jsou useň (kůže), textil, případně některé materiály typu Cambrella se zvýšenou propustností pro vodní páry.


Ohebnost obuvi - v oblasti prstních kloubů musí být obuv co nejohebnější. Obuv, hlavně pro nejmenší děti, musí tzv. „jít“ s nohou a spolupracovat s ní. Ohebnost ovlivňuje druh použitého vrchového materiálu, střih a zejména druh, tloušťka a tuhost podešve. Čím silnější je podešev, tím je obuv tužší. Při nákupu vyzkoušejme, jaký odpor klade bota při ohybu špičky směrem k nártu. Příliš tuhou obuv dítěti raději nekupujme.
Dítě udělá za den 18 až 20 tisíc kroků, proto je dobré dbát na to, aby hmotnost obuvi byla co nejmenší. S péčí o nohu je dobré začít již po narození dítěte, pozornost je třeba věnovat již prvním botkám, které dítěti pořizujeme, i když v nich zpravidla udělá jen pár kroků.
Rozlišujme účel použití obuvi a nebuďme líní své děti přezouvat. Nebraňme dětem v chůzi a v létě běhání po písku, trávě nebo lesní půdě naboso, je to pro zdravý vývoj pohybové soustavy dítěte to nejlepší, co můžeme udělat.

RNDr. Pavla Šťastná, Ph.D.  (Univerzita Tomáše Bati, Fakulta technologická, Zlín)