Výživa pro zdravé srdce PDF Tisk Email
Napsal uživatel Marie Lišková   
Čtvrtek, 28 Duben 2011 04:41

5169835Zdravá výživa hraje důležitou roli v prevenci srdečně-cévních  a mnoha dalších onemocnění. To platí nejen pro dospělé, ale i pro děti. Mezi rizikové faktory KVO patří vysoký krevní tlak (hypertenze), vysoká hladina cholesterolu, obezita a cukrovka. Bohužel všechny tyto rizikové faktory můžeme pozorovat čím dál tím častěji již u dětí. Jak posílit dětská srdce výživou, jsme se zeptali nutriční terapeutky Marie Liškové.

 

 

U dospělých musí výživa dodat důležité látky pro udržení zdraví, pravidelnou obnovu organizmu a pro všechny metabolické pochody. U dětí platí totéž, ale navíc potřebuje dítě výživu také k vývoji a růstu. Špatná výživa může narušit růst a vývoj dítěte, a také přispívat ke vzniku rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění. Je potřeba si uvědomit, že dítě není „malý dospělý“. Pro jednotlivé věkové skupiny dětí (stejně jako dospělých) existují tabulky doporučných hodnot energie, množství základních živin (bílkoviny, tuky, sacharidy) a dalších nutričně významných látek (vitamínů, minerálních látek, vlákniny). Jednoduchým ukazatelem správnosti výživy je přitom zdravotní stav dítěte, jeho váha, psychická i fyzická kondice.

 

Strava dítěte by měla být především pestrá a vyvážená. Důležitá je i pravidelnost ve stravě, která je dobrou prevencí přejídání a vzniku nadváhy. Jídla pro děti by měla být z kvalitních surovin, nejlépe přírodně upravená, neměla by být chuťově fádní, ale ani překořeněná. Příliš častá pikantní a kořeněná jídla nadměrně dráždí trávicí ústrojí a pro děti nejsou příliš vhodná. Navíc když si dítě na chuťově příliš výrazná jídla zvykne, bude v budoucnu jídla „klasická“ odmítat. Zásady zdravé výživy je třeba u dětí pěstovat již odmalička. Je dobré si uvědomit, že první stravovací návyky přejímá dítě od rodičů a svých nejbližších, je tedy důležité jít dětem příkladem. Velmi obtížně budeme dítěti zařazovat do jídelníčku např. ovoce a zeleninu, když je sami běžně nejíme – děti kopírují chování dospělých, a to bychom si měli vždy pamatovat.

 

Opatrně je třeba nakládat se sladkostmi. Jako zpestření jídelníčku jistě neuškodí, ale je dobré mít na mysli jejich vysokou energetickou hodnotu, kterou dítě musí navíc vydat, jinak začne mít nadváhu. Stejně tak by sladkosti neměly zastiňovat další důležité složky ve výživě dítěte (nají-li se dítě sladkostí, odmítne jíst běžnou stravu – nemá už hlad, ale nutriční složení sladkostí se plnohodnotnému jídlu nevyrovná).

 

Jak upravit stravu dítěte, u kterého již můžeme pozorovat zdravotní problémy?

 

Ve zvýšené míře se dnes u dětí objevuje hypertenze. Mezi nejdůležitější vlivy zevního prostředí, které podporují její vznik, patří nezdravá výživa a nedostatek pohybu. Základní výživová doporučení pro snížení vysokého tlaku u dětí (ale i u dospělých) jsou:

1.         Snížení nadváhy

2.         Snížení příjmu soli na 5 g/den, tj. asi 1 kávová lžička: Sůl (a sodík) najdeme ve větším množství v solených potravinách (brambůrky, oříšky apod.), uzeninách, slaných sýrech, minerálkách, potravinách nakládaných ve slaných nálevech apod.

3.         Dostatek pohybu: Ideální by bylo, aby děti po příchodu ze školy a napsání úkolů měly každý den nějakou aktivitu, byť třeba jen procházku s pejskem. V dnešní době je ale běžné, že dítě zasedne k počítači nebo televizi. Pokud navštěvuje nějaké sportovní kroužky, mělo by v nich strávit alespoň 1 hodinu 2 - 3krát týdně. Nejdůležitější je vybrat pro dítě takovou sportovní aktivitu, která jej bude bavit a nebude ji tudíž vnímat jako povinnost. Víkendy je pak vhodné vyplnit procházkami nebo nějakou další sportovní činností.

4.         Adekvátní příjem hořčíku, vápníku a draslíku 

 

Proč jsou tyto látky důležité?

Hořčík (Magnezium), společně s vápníkem a draslíkem, reguluje srdeční rytmus a krevní srážlivost, pomáhá při tvorbě a využití inzulínu. Pravidelný příjem hořčíku může pomoci v prevenci cukrovky 2. typu, je důležitý pro činnost svalů a nervů a nezbytný při tvorbě kostí a zubů. Dále napomáhá snížení krevního tlaku. Vápník (Kalcium) je jednou z nejdůležitějších minerálních látek. Děti a mladiství ho ve své výživě obzvláště potřebují, protože právě v tomto věku se maximálně ukládá do kostí. Draslík (Kalium), společně s vápníkem a hořčíkem, reguluje srdeční tep a tlak. Jeho funkce spočívá také v udržování množství tekutin v buňkách. Dokáže přeměňovat krevní cukr na glykogen.

 

Na prvním místě výše uvedeného výčtu stojí snížení nadváhy, protože obezita se vyskytuje u stále většího počtu dětí. Dokonce se hovoří o tzv. „epidemii“ obezity. Současná strava dětské populace je příliš kalorická, příliš tučná a slaná, naopak neobsahuje dostatek draslíku a vápníku. Obézní děti mají kromě vyššího krevního tlaku často i zvýšenou hladinu cholesterolu, jejíž hlavní příčinou je nadměrný podíl živočišných tuků ve stravě. Hypercholesterolémie je často provázena také zvýšenou hladinou triglyceridů. Všechny jmenované faktory vedou k vysokému riziku kardiovaskulárních onemocnění.

 

Mezi základní výživová doporučení k dosažení redukce nadváhy u obézních dětí a snížení hladiny cholesterolu patří:

1.         Omezení celkového kalorického příjmu

U dětí se nelze řídit tabulkami a dietami jako u  dospělých. Nejdůležitější je zachovat příjem bílkovin, které jsou nezbytné pro celkový růst a prospívání organizmu. Zdrojem bílkovin jsou mléčné výrobky, maso, ryby, luštěniny a ořechy.  Strava by měla být dostatečně pestrá.

Je lepší děti motivovat k pohybu než je omezovat přísnou dietou. Není vhodné zařazovat dětem do jídelníčku tzv. bufetová nebo „fast food“ jídla.

2.         Rozdělení denní stravy alespoň do 5 - 6 dávek

Každý den by dítě mělo začít snídaní, která je velmi důležitá pro nastartování metabolizmu a doplnění tekutin po noční pauze. Během dne by pak měly následovat další 4 dávky jídla, například dopolední svačina, teplý oběd, odpolední svačina, večeře, která nemusí být každý den teplá. Jednotlivá jídla nemusí být velká, není ani nutné jíst dvakrát denně teplé jídlo, ale pravidelnost stravování zabrání pocitu hladu a nárazovému přejídání, které má za následek tloustnutí.

3.         Dostatek ovoce a zeleniny – tj. nejlépe 5 porcí (jedna porce je např. jedno jablko,

1 banán, 1 větší rajče, 125 ml 100% džusu). K zajištění dostatečného příjmu je vhodné zařazovat ovoce nebo zeleninu ke každému jídlu.

4.         Omezení příjmu tuku, zejména živočišných a náhrada živočišných tuků rostlinnými (například na pečivo místo másla používat rostlinné tuky, na přípravu pokrmů místo sádla  rostlinný olej atd.).

5.         Omezení zdrojů cholesterolu v potravě (vnitřnosti, vaječný žloutek, živočišné tuky, ale také tučné maso, tučné mléčné výrobky, uzeniny). U malých dětí je nutné konzultovat omezení cholesterolu ve stravě s lékařem.

6.         Dostatečný pitný režim, min. 1,5 – 2  litry  denně: dítě by mělo pít spíše neslazené tekutiny, jako je voda, minerálka (ta by měla tvořit max. 1/3 dávky tekutin), mléko nebo ovocný čaj. Naopak vhodné je omezit slazené limonády a přislazované džusy. Např. 2 litry slazené limonády tvoří polovinu denní doporučené dávky energie pro 10ti leté dítě.

7.         Dostatek pohybu.

 

Energetický příjem by měl být přizpůsoben energetickému výdeji dítěte. Je samozřejmé, že jinou energetickou potřebu bude mít dítě, které cvičí jen jednou týdně ve škole a většinu mimoškolní doby tráví doma před počítačem nebo u televize, a jinak tomu bude u dítěte, které nad rámec hodin tělocviku cvičí ještě 3krát týdně a víkendy tráví s rodiči v přírodě nebo při sportovních aktivitách. Je velmi důležité, aby rodiče našli pro dítě vhodné vyplnění volného času. Často jsou stravovací zvyklosti a životní styl dítěte odrazem zvyků rodičů.

 

Co se týče celkového energetického příjmu dítěte, 50 – 55 % by měly tvořit cukry neboli sacharidy. Hlavní podíl by měly tvořit sacharidy pomalu vstřebatelné, tzv. složené, např. škrob v bramborách nebo celozrnném chlebu. Naopak je třeba omezit konzumaci rychle vstřebatelných sacharidů tzv. jednoduchých, např. řepný cukr (kterým běžně sladíme). Potraviny z bílé mouky je vhodné nahrazovat celozrnnými potravinami, jelikož bílá mouka a pečivo z ní patří mezi jednoduché sacharidy a jejich biologická hodnota je nižší než u celozrnných potravin. Sacharidy ve stravě dítěte by tedy měly být tvořeny především celozrnnými výrobky, luštěninami, bramborami, ovocem a zeleninou. Omezovat je třeba cukr, bílé pečivo, sladkosti a slazené nápoje.

 

Tuky by měly tvořit maximálně 30 % energetického příjmu a měly by být zastoupeny zejména rostlinnými tuky a oleji (alespoň 2/3 všech tuků) s vícenasycenými mastnými kyselinami. Omezeny by naopak měly být živočišné tuky (maximálně 1/3 všech tuků), zejména tučné mléčné výrobky (máslo, tavené sýry, tučná mléka, jogurty a tvarohy), masa, masné výrobky a uzeniny. Mnoho tzv. skrytých tuků bývá obsaženo v potravinách rychlého občerstvení („fast foods“). Děti je navštěvují rády, ale většina těchto potravin je pro stravovací režim dětí naprosto nevhodná. Např. jeden velký hamburger (200 g) pokryje sedmiletému dítěti polovinu denní dávky tuku. Pozor je třeba dát také na uzeniny a tučné mléčné výrobky. Velké množství tuku mohou obsahovat i dortíky. Při tepelné úpravě je dobré vyhnout se smažení a úpravám, při kterých se používá větší množství tuku.

 

Bílkoviny by měly tvořit 15 % z celkového energetického příjmu. Jsou přitom nesporně nejdůležitější základní živinou, kterou lidský organizmus potřebuje. Základní jednotkou bílkovin jsou aminokyseliny. Z 22 známých aminokyselin je 8 esenciálních (nezbytných), nenahraditelných. Pokud se tělu nedostávají, zastaví se tělesný a duševní vývoj. Druhou skupinou jsou  aminokyseliny tzv. neesenciální, které si organizmus dokáže vytvořit sám. Zdroje esenciálních aminokyselin jsou převážně živočišného původu: maso, ryby, mléko a mléčné výrobky, vejce. Tyto potraviny ale mohou být zároveň zdrojem nežádoucích živočišných tuků, proto je při jejich výběru nutné dbát na nízký obsah tuku, tj. volit raději maso libové, mléko a mléčné výrobky se sníženým obsahem tuku a vyhýbat se tučným a smetanovým výrobkům. Bílkoviny rostlinného původu jsou méně bohaté na esenciální aminokyseliny, jejich zdrojem jsou zejména brambory, luštěniny, obiloviny – z obilovin má největší biologickou hodnotu žito, nejnižší pšenice. Proto pokud se někdo rozhodne pro vegetariánskou stravu, měl by umět vhodně zkombinovat rostlinné bílkoviny, tak aby si zajistil dostatečný příjem esenciálních aminokyselin. Pro dětský věk se vegetariánská strava nedoporučuje. Poměr bílkovin by měl být ½ živočišných (což ovšem neznamená jen maso, ale také ryby, mléko a mléčné výrobky)

a ½ rostlinných, aby nedocházelo ke zvyšování hladiny cholesterolu.

 

Nezbytnou složkou stravy je vláknina, která hraje důležitou roli při snižovaní hladiny cholesterolu a redukuje riziko nádorových onemocnění (malignit) v trávicím traktu. Dostatečný příjem vlákniny dětem zajistíme především tím, že jim budeme dávat hodně ovoce a zeleniny. Dobrým zdrojem vlákniny jsou také celozrnné výrobky a luštěniny. Konzumace ovoce a zeleniny je důležitá i pro dostatečný přísun draslíku a hořčíku. Děti ale někdy ovoce a zejména zeleninu odmítají jíst. Na to zkušené matky doporučují připravovat pro děti jejich konzumaci lákavějším způsobem – barevné ovocné saláty, ozdobně vykrájená zelenina, mít po ruce nakrájené ovoce k „zobání“ apod.

 

Kromě kardiovaskulárních onemocnění jsou dnes děti také více ohroženy cukrovkou (diabetes mellitus), zvyšuje se zejména výskyt cukrovky 2. typu, která byla dříve typická pouze pro dospělé. Příčinou jsou opět nesprávné stravovací zvyklosti dětí - přejídání, nevhodné složení stravy a nezdravý životní styl způsobují obezitu, a ta zase vede ke vzniku cukrovky 2. typu. Hlavní zásadou pro diabetickou výživu je omezení sacharidů, především pak na vyloučení běžného cukru. U diabetu 2. typu k tomu také přistupuje nutnost snížit celkový příjem tuků a tam, kde je to možné, náhrada živočišných tuků rostlinnými. Celkový jídelní plán diabetiků je vysoce individuální, vždy je nutné zohlednit potřeby dítěte a jeho celkový zdravotní stav. Příznivý vliv má také pravidelná pohybová aktivita.

 

Zdroj: vyzivadeti.cz