Deník svobodné matky I PDF Tisk Email
Napsal uživatel Hana   
Neděle, 27 Březen 2011 21:07

antikoncepceDvě čárky

Jmenuji se Hana, je mi 32 let a jak by řekla má máma, jsem ostuda rodiny, protože jsem mámou bez chlapa a navíc tak úplně nezvládám výchovu svého synka Tobíka. Sama se divím, že jsem to ty tři roky přežila, ale co nechápu vůbec je, že moje tříleté torpédo přesto všechno už žije tak dlouho. No můžete posoudit sami. Píšu si totiž deník a některé jeho části jsem se rozhodla zveřejnit.

 

Můj přítel Vašek je o 7 let starší, ovšem nedá se říci, že je o tolik let moudřejší, zkušenější nebo....... dosadit se dá vlastně cokoliv. Nejdřív se o něj starala maminka a pak já, zvyknul si na to a mě to nijak zvlášť nevadilo. Co mi vadilo, byly návštěvy budoucí tchyně, která mi udílela rady, jak se o jejího jedináčka starat („a musíš mu žehlit i ponožky, má to rád“). Zpětně nechápu, jak jsem s ním mohla být, ale ukažte mi ženu, která vás poslechne, když jí bude 5 lidí tlouct do hlavy, že to není ten pravý, a opustí ho. No ani já zrovna nejsem hospodyňka, dělala jsem kariéru, zrovna mě povýšili na personalistku v poměrně velké firmě a po absolvování dvou velmi drahých manažerských kurzů, jsem měla šanci na velký kariérní růst. Šéf si liboval, jak jsem spolehlivá a časově flexibilní (jako jediný blbec jsem trávila v práci i 18 hodin a když mi zavolal v sobotu o půlnoci, byla jsem v práci nato šup, ale co by člověk pro kariéru neudělal).

Moje kamarádky se postupně vdávaly, byl jeden rok, kdy jsem byla na třech svatbách, rodily děti, stavěly domy, a já se honila za kariérou. Rodinu jsem plánovala tak za 10 let, no spíš jsem děti vůbec nechtěla, možná tak ty od 10 výš, se kterými se už dá probrat politická situace a zvládnou si samy ohřát párek. No a pak se to stalo. Vlezla na mě nějaká podivná střevní chřipka a já zvracela a zvracela. Když jsem přišla k doktorovi, zeptal se mě na moji poslední periodu, a bylo jasno. Tedy nebylo. Můj gynekolog měl volno až za týden, tak nezbývalo, než zajít do lékárny. Cítila jsem se jako nějaká puberťačka, za mnou fronta nervózně přešlapujících lidí a já litovala, že se testy nedají koupit v supermarketu, kde bych je zamíchala mezi housky. „Těhotenský test.“ Špitla jsem na starší lékárnici. „Prosíííím?“ Celá fronta najednou zmlkla a dívala se směrem k pultíku. „Těhotenský test, nějaký přesný.“ Zopakovala jsem rudá až za ušima. „Jo tak, tady máte maminko, dělá to 105 korun.“ Mrkla na mě s se škodolibým úsměvem.

Chtěla bych být chlap, ti nikdy nezažijí ten ponižujjící pocit čůrání na papírek, no a když jo, aspoň se trefí. Já si počurala ruku. Tři minuty jsem se modlila a doufala, že pomalu se rýsující druhá čárka po oné době zmizí. Nezmizela. „A je to v pr.....“ .Ulevila jsem si, když jsem to uviděla.

 

Aktualizováno Pondělí, 28 Březen 2011 09:05
 
 
Stavění puzzle pomáhá rozvíjet mnohé dovednosti nejen u dětí

01Pro starší generace přináší puzzle možnost podpořit mozkovou aktivitu, postará se ale také o zábavu. Puzzle pomáhají nejen hravě a zábavně rozvíjet tvořivé dovednosti a jemnou motoriku, ale podněcují také zvídavost, touhu po dosažení cíle i radost z dokončeného díla.

 

Celý článek...

Kam s dětmi

Divadla
Kina
Města
Zoo