Energie nejen pro děti

Chystáte se na výlet s dětmi? Nezapomeňte do batůžku přibalit PIKNIK nebo PIKAO. Zahuštěným slazeným mlékem zajistíte doplnění energie, zaženete hlad a jeho chuť vás zaručeně nezklame.

 

Celý článek...

Aktuální číslo

2018_duben

ke stažení v pdf

Když je druhé dítě „jiné“ PDF Tisk Email
Napsal uživatel Bára   
Středa, 02 Březen 2011 06:54

Často si můžete přečíst příběhy rodičů, kterým se narodilo postižené dítě, či se u něj v průběhu života objevila nějaká závažná porucha. Jako rodiče to prožívají velmi intenzivně, dělají všechno možné i nemožné, aby stav své ratolesti trochu zlepšili. A pak jsou tu děti, o kterých se až zas tak často nemluví. Sourozenci postižených dětí. Zajímavý blog například založila dívka, která má brášku s autismem.

 

Dnes už dospělá Bára chodila do třetí třídy, když se Vítek narodil. Na bráchu se hrozně těšila, jako asi každý. Do dvou let byl, dalo by se říct úplně obyčejné dítě, kterých potkáváme denně na ulici nekonečně mnoho. Jenom pozorovali velkou přecitlivělost na zvuky a světlo, všichni říkali, že je to normální, a tak žili běžně dál. Vítek měl malinko opožděné chození. Později se však ukázalo, že mu dělá velké potíže mluvení, nebo spíše nemluví vůbec. Rodiče s ním chodili pořád na nějaká vyšetření, nakonec se zjistilo, že má příliš přirostlý jazýček a zřejmě bude dislektik. V nemocnici mu udělali jednoduchou operaci, po té se mělo vše zlepšit.Vítek však stále nemluvil a nemluvil, mamka s ním dělala logopedii, různá cvičení, trochu se to zlepšilo.

Hodně často taky seděl u okna a díval se ven, někdy pozoroval stromy, Bára si pamatuje, že když byl ještě v kočáru, častokrát plakal, kvůli třepetajícímu se listí nad jeho hlavou, jindy pozoroval jen mraky plující po obloze. Listoval si s velkým zájmem knížky, mačkal je a občas si kousek i utrhl. Jak se někde nachomýtl kulatý předmět, ihned byl jeho a točil se. Neustále běhal po domě a třepal rukama, vydával podivné zvuky. Opět následovala nějaká vyšetření, tentokrát však s docela nemilými zprávami. Rodiče se dozvěděli, o jeho těžkém, původně nezvratném poškození řečového centra a autismu. Vlastně autistických rysech, Vítek měl zhruba středně těžký autismus.


Velice málo se koukal do očí. Celá rodina musela dělat neskutečné hlouposti a co nejvíce nějak přitahovat pozornost, aby se vůbec podíval. Vítek byl (stále dosti je) přecitlivělý na různé věci např.:zvuky, světlo, což na nás mělo obrovský vliv, večer se nesmělo mýt nádobí a dělat různé jiné, běžné domácí práce. Pokud chtěli projít v blízkosti pokoje, kde spal, museli se doslova plížit. „Což při mém dupavém stilu chůze, bylo prakticky nemožné. Obyčejně chodím asi jako pět slonů v poklusu, pokud se plížím, jejich počet se sníží zhruba na dva. Vítek se svým bystrým sluchem to však slyší asi jako sloní dostihy.“ Usmívá se Bára. Dále se objevovalo pořád více "izmů" - stále se opakujícího chování, například točení kulatými předměty, vydávání podivných zvuků, mačkání knížek, třepání rukama atd. Doma Vítek neustále běhal, a pokud ho vzali ven, nebyl téměř k udržení. Dotek snesl jen od mamky. Pokud něco chtěl, většinou začal plakat, jen zřídkakdy ukázal, co vlastně chce.

V roce 2005 založila Bára web pro sourozence postižených dětí www.zvlastnideti.cz, kde si můžou zdraví sourozenci vymněnit kontakty, poradit se a podělit se o své příběhy.

 
 
Stavění puzzle pomáhá rozvíjet mnohé dovednosti nejen u dětí

01Pro starší generace přináší puzzle možnost podpořit mozkovou aktivitu, postará se ale také o zábavu. Puzzle pomáhají nejen hravě a zábavně rozvíjet tvořivé dovednosti a jemnou motoriku, ale podněcují také zvídavost, touhu po dosažení cíle i radost z dokončeného díla.

 

Celý článek...

Kam s dětmi

Divadla
Kina
Města
Zoo