Prázdný pokojík ho může zabít! PDF Tisk Email
Napsal uživatel Soňa Šímová   
Pondělí, 14 Duben 2008 17:52

Nenechávejte děti samotné, nebo si ublíží! Nenechávejte miminka samotná, ať se jim chce žít!

„Samota novorozeňatům nesvědčí,“ tvrdí lékaři a přičítají odloučení matky od dítěte syndromu náhlého úmrtí. Rodičky by se prý měly inspirovat nejlépe u samic opic. Opičátko má od lidského dítěte tu výhodu, že mamince stále visí na krku, a tak i po narození je stále, (i když nyní jaksi z vnějšku) v kontaktu s mámou, jejím tepem, teplem a energií...

Mateřská náklonnost lidských matek je proti opičím matkám téměř macešská...

...a tak, ať už chtějí odborníci matky více k dětem připoutat, či jen potřebují shodit na stále nevysvětlitelný strašák vinu, rozhodně míří do černého. SIDS totiž děsí maminky snad po celém světě. Největší úmrtnost novorozenců a kojenců je však statisticky propočítána pro Anglii. Je to skóre, kterým se rozhodně nemohou chlubit, a jelikož jde o precizní Angličany, pochopitelně studovali, proč právě oni. Proč právě v jejich spořádaných domech s živými i elektronickými chůvami umírají děťátka. Jen tak, bez příčiny, bez zjevných příznaků.

Ani špičková chůva z dovozu nenahradí maminu a tátovu přítomnost

Hrozba SIDS se vztahuje na miminka do půl roku věku. Ovšem už od prvních týdnů těhotenství budoucí maminky zařizují, tvoří, budují svým robátkům dětské pokojíčky. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby ale narozená nemluvňátka rovnou do toho pokojíčku a kolíbky s povijánkem, také natěšeny nešouply. Přestože se zpočátku jeví, že děťátko do tří měsíců příliš svět kolem sebe nevnímá, zdá se, že si velmi intenzivně uvědomuje, zda je či není na světě vítáno. Není-li již uzavřeno v bříšku, hledá náruč, není-li náruč nablízku, je prý možné, že v samotě svého dokonale zařízeného pokoje pojednou načne mít pocit, že tu není pro nikoho potřebné, dočista samo a bude pro něj schůdnější, když odejde…

Zdá se, že české maminky, které mřížované postýlky přiráží až k pelesti své strany postele, konají z vlastního přesvědčení i staré dobré české tradice. Naše mámy si totiž neumí příliš představit, že by měly to narozené bobátko dál, než na nataženou paži. Ovšem to je patrně vzdálenost takřka ideální. Pro mámu i pro dítě.

Neberte si mimčo do postele, ať ho nezalehnete!

Ač si to rodiče neuvědomují, nezvyklé noční i denní bdění si vybírá svou daň po svém. Zdá se, že „mikrospánek“ může být nebezpečný nejen v autě. Je tedy skutečně na místě respektovat kde je váš i miminkovský spinkací prostor. Občas jsme ale nacházeli alternativu, že jsme si miminko dali na hrudník, kde cítilo teplo i tlukot srdce…

Tlukot srdce je život

Posádky rychlých sanitních vozů vysledovaly, že v pokoji mrtvého se často znenadání zastaví hodiny. Nesignalizují odchod života, to život - srdce člověka se prý umí napojit na rytmus tikání. Dřív nebo později hodiny bít přestanou, a to není právě dobré znamení… Proto v dětském pokojíčku a především pak v pokoji novorozeněte, raději nevěště hodiny, či jiné zbytečnůstky, které udržují rytmus. Pokud se vám to jeví přitažené za vlasy, pak vězte, že další jasná praxe hovoří o tom, že například epileptickým dětem se ze zásady nezapalují v pokoji svíčky. Mihotaný plamínek totiž údajně rozvibrovává jakési vlny v mozku, které právě spouští záchvatovité stavy. Romantické atmosféře při intimním osvětlení se proto vyhýbají i stejně postižení dospělí.

A jak si tedy odpovědět na otázku samoty?

Teoreticky svědčí všem, prakticky nikomu. Proto se soustřeďme na to, co a jak maminka cítí a ne na to, jak se vychovávají děti za kopečky. A kdy baby sundat z krku a být zase v ložnici jen jeden pro druhého? O tom si povíme zase příště. Přijďte si povídat s námi...