Energie nejen pro děti

Chystáte se na výlet s dětmi? Nezapomeňte do batůžku přibalit PIKNIK nebo PIKAO. Zahuštěným slazeným mlékem zajistíte doplnění energie, zaženete hlad a jeho chuť vás zaručeně nezklame.

 

Celý článek...

Aktuální číslo

2018_duben

ke stažení v pdf

Kojení a láska PDF Tisk Email
Napsal uživatel Verča   
Úterý, 18 Leden 2011 23:47

kojeniNikde jsem nečetla žádnou studii, snad jen fakt, že se říká, že kojení posiluje pouto matky a dítěte, že při kojení vznikají ty nejtenčí vlákna lásky. Kdyby ale nějaká studie probíhala, mohla bych být živoucí příklad toho, jak kojení ovlivňuje vztah k dítěti. Prvního syna jsem totiž kojila jen dva měsíce a druhého dva roky... A v mém okolí je to tak nějak podobné. 

 

Já ani můj starší bratr jsme nebyli kojení. V době, kdy jsme se narodili, se více propagovalo umělé mléko, navíc nás mamce v porodnici nosili jen třikrát za den, takže se jí laktace prostě nerozběhla. Když jsem se nedávno s bratrem bavila, došli jsme k závěru, že celý život hledáme nějaký cit, ale není to ani láska k našim partnerům, ani k dětem, něco, co asi nikdy nenajdeme. Mamku máme rádi, ale není to takový ten vřelý vztah, jako že bychom probírali naše vztahy, chodili na kávu,svěřovali se s intimnostmi... Musím se přiznat, že závidím kamarádce, která vyrostla se dvěma dalšími sourozenci, všichni mají skvělé vztahy, kamarádka s mámou chodila už v pubertě na kafe, vzájemně si zkoušely a radily v oblékání, zkrátka byly to kamarádky. A všichni tři sourozenci byli kojení. Manžel byl jako druhé dítě ze čtyř kojený nejdéle a jeho máma ho má nejraději, i když mi to nikdy napřímo neřekla. Je to pocit celé rodiny – sourozenci na mého manžela ukazují jako na mazánka a i on to tak cítil, že mu toho více prošlo. Možná bych to kdysi uzavřela tak, že už samotná volba kojit nebo ne je v ženě a jejích pocitech. Ale..

 

Já jsem kojit chtěla, brala jsem to jao takovou samozřejmost, ale nijak zvlášť jsem se na to nepřipravovala. Říkala jsem si, že to přeci přijde samo. No a nepřišlo. Když se mi narodil první syn, sestra mi ho ukázala a odvezla, mohla jsem ho mít na pokoji, ale nechtěla jsem. Když mi poprvé chytnul prst, nebyla jsem dojatá. Trpěla jsem pořádnou poporodní depresí. Miminko bylo náročné a já to vůbec nečekala, nepřišel ani velký pocit mateřské lásky, jen trochu větší strach o Marečka. Kojila jsem ho dva měsíce s potížemi a nakonec jme to vzdali. Druhý syn – Kuba, se narodil o tři roky později. Stejně jako u Marečka, nenastala u mě nějaká velká mateřská láska, ale tentokrát jsem se rozkojila a nakonec jsem ho kojila dva roky.

 

Rozdíly jsou markantní, i když se je snažím nedávat najevo, ne vždy mi to jde. Je to divné a zvláštní to takhle napsat, ale Kubu prostě miluji víc. Samozřejmě miluji i Marka, ale tak nějak méně a jinak... Uvědomuji si to od začátku a nějak jsem to nedokázala změnit. Když bylo Kubovi půl roku, ještě to pořád bylo tak nějak nastejno. Myslela jsem si, že přestanu kojit, ale mimčo se pořád hlásilo, i v noci. Zatímco Mareček spával od půl roku celou noc, Kubík byl nespave a mě to kupodivu vůbec nevadilo. Když jsem v roce vystěhovala Marečka z ložnice, ulevilo se mi, že konečně začnu s manželem žít zase normálnější život. Kubíka jsem stěhovala až po dvou letech a ještě měsíc jsem z toho měla divný pocit.

 

Jak kluci rostli, čím dál víc jsem mezi nimi dělala rozdíli. Když Kubík vyházel věci ze skříněk, byl to pro mě rošťák a hned jsem mu pomohla je uklidit. Když to udělal Mareček, dostal vynadáno, že je starší a měl by mít víc rozumu a musel si to uklidit sám. Časem si to asi kluci i uvědomovali, Kubík rád chodil žalovat na Marečka a ten se zase snažil napodobovat to, co dělal mladší bráška. Většinou jsem ho ale odbyla, že je to jasné, protože je starší, tak už to umí dávno. Vyzní to asi ošklivě, samozřejmě ne vždy měl Kubík navrch, ale zpětně si uvědomuji, že mu prošlo daleko víc věcí než Marečkovi.

 

Dnes je Markovi 15 let, chodí na gymnázium a tak nějak se od něj očekává, že půjde na Vysokou. Krom toho je u něj samozřejmé, že je pořádný, zdvořilý a nedělá průšvihy. Kubík je opak, je spíš manuálně zručný a půjde na učňák. Má za seboou pár velkých průšvihů, ale jinak je to hodný kluk. Marek mi doma poradí s počítačem, dokáže mi vysvětlit spoustu věcí, Kuba zase cokoliv opraví, takže mám doma vlastně úplný servis. Kluci mi nikdy nevyčetli, že bych se k nim chovala nějak nespravedlivě, to spíš já si to časem uvědomuji a mám výčitky.

 

A vysvětluji si to právě kojením. Zpětně si uvědomuji, jak pro mě bylo pohodlné položit tříměsíční mimčo na pohovku, opřít mu lahev a něco mezitím udělat. Nebo při krmení číst knížku. Navíc jsem ho už brzo mmohla předat na hlídání a protože to byl první vnuk obou babiček, hlídaly rády a často. S kojeným prckem to tak lehké nebylo. Při kojení jsme musela být samozřejmě s ním, knížka nebo puštěná televize ho rozptylovaly, hlídání přicházelo v úvahu jen když jsme odstříkala mléko. No a když jsem odstříkávala, musela jsem myslet na miminko, aby mi to šlo lépe. Má to ta příroda pěkně zařízené. Časem jsem si kojení začala užívat, byla jsem šťastná, že se ke mně Kubík tulil, hrál si s mými vlasy, díval se mi do očí... Také se rád sápal pod tričko. To jsem u Marka neznala, když měl hlad, mohl říc komukoliv, když dostal mléko, nemusela jsem ho držet v náručí, ale najedl s kdykoliv a kdekoliv, třeba za jízdy v kočárku nebo v autě, během oblékání... Na Kubíka jsem si prostě vždycky musela najít čas a prostor...

 

Možná právě odtud pramení fakt, že kojené děti jsou zdravější, vždyť musí mít také zdravější psychiku... Kdybych mohla vrátit čas, kojila bych více i Marka, ke kterému dodnes hledám cestu složitěji, a který je samostatnější, ale bohužel také uzavřenější. Naše nejmenší miminko, které čekám za měsíc, budu kojit co nejdéle. Už se na to těším.

 

Myslíte si také, že kojení výrazně celoživotně ovlivňuje vztah matky a dítěte?

 
 
Stavění puzzle pomáhá rozvíjet mnohé dovednosti nejen u dětí

01Pro starší generace přináší puzzle možnost podpořit mozkovou aktivitu, postará se ale také o zábavu. Puzzle pomáhají nejen hravě a zábavně rozvíjet tvořivé dovednosti a jemnou motoriku, ale podněcují také zvídavost, touhu po dosažení cíle i radost z dokončeného díla.

 

Celý článek...

Kam s dětmi

Divadla
Kina
Města
Zoo