Ne každé čekání je k zívání PDF Tisk Email
Napsal uživatel Soňa Šímová   
Pondělí, 14 Duben 2008 17:23

Člověk by se měl vždy a za každých okolností na něco těšit. Je fakt, že to jde s věkem stále hůř, a tak stále častěji přidává špatným zprávám úsměvná hesla, aby je strávil místo oběda. Těšit se, znamená věřit v budoucnost. Především v to, že přijde. Čím je člověk starší, tím si je i vědomější, že budoucnost není samozřejmost, že na jejím konci nečekají až taková pozitiva a dost možná ani sociální jistoty. Jediné na co stačíme, je změna sebe a sebou samotným.

Na malém plácku zeleně jsem před roky zasadila sazenice. Přestože jsem zahradnice amatér, ony takřka planě vyrostly a zazelenaly se. Mívám chvilky, kdy se přistihnu jak se těším…

...až na jaře vypučí pupeny, až zase do všech světových stran roztáhnou nové větvičky se štiplavou vůní, až živý plot obroste v útulnou zahrádečku, až malé stromky budou dávat maloučkou úrodu a až ten maloučký zelený plácek přírody zaroste docela a bude věrně připomínat kouzelnou zahradu, jakou známe od bratrů Grimů.

Pak jsem si vzpomněla, že doprostřed zahrady posadily ti bráchové tichého starého pána, který se stále na něco poměrně marně těšil a došlo mi…

...že až zaroste živý plot a obroste v útulnou zahrádečku. Až maloučké stromky budou dávat maloučkou úrodu a až ten malý zelený plácek přírody zaroste docela a bude věrně připomínat kouzelnou zahradu bratří Grimů… pak, pokud ještě budu, tak stará.

Pocity smíšené jsou tuláci špačci, ať na větvích sedí zas vlídnější ptáčci!