Dětská obezita PDF Tisk Email
Napsal uživatel Soňa Šímová   
Středa, 17 Listopad 2010 21:54

bunDoposud se dětští lékaři věnovali u svých dětských pacientů v rámci výživového poradenství především předcházení podvýživy a zajištění správného růstu. Pozvolna se však v posledních letech objevuje čím dál početnější skupina dětí s obezitou a nadváhou. Ta nyní tvoří v ordinacích praktických dětských lékařů druhou největší skupinu s chronickým onemocněním hned po alergiích. Za poslední čtvrtstoletí došlo k ztrojnásobení počtu obézních dětí! Co obnáší obezita dětí a jak ji řešit?

Obezita je civilizační onemocnění, pro které je typický pozvolný nástup doprovázený celou řadou závažných metabolických změn. Je to bohužel chronické onemocnění všech rozvinutých ekonomik. V Evropské unii je nyní přes 20 tisíc obézních dětí, které trpí cukrovkou 2. typu, 400 tisíc dětí má poruchu glukózové tolerance a přes milion obézních dětí má známky kardiovaskulárního onemocnění včetně vysokého krevního tlaku a nárůstu cholesterolu.

Dětská obezita hluboko zasahuje do psychického vývoje dítěte a často se podílí i na jeho závažných společenských problémech. Obézní dítě se vystavuje neúměrnému celospolečenskému tlaku ze strany tzv. estetických norem. Obézní děti se již od školky setkávají se šikanou. Obézní dítě je vystaveno pocitu každodenního selhání a sebeobviňování, že zase snědlo něco navíc. Rozvíjí se u něj chronické depresivní a úzkostné stavy.

Léčba obezity

Léčba dětské obezity by měla začít v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost, který nejlépe zná zázemí pacienta a může mu tak nejlépe poradit s možnostmi řešení. S významnou obezitou je vhodné obrátit se případně přímo na spádovou endokrinologickou ambulanci anebo na specializované dětské obezitologické ambulance, které však doposud nejsou ve všech regionech České republiky. Tato ambulantní pracoviště zajišťují diagnostiku a cílenou terapeutickou rozvahou.

Dětská obezitologie jen v ojedinělých případech využívá medikamentózní a chirurgická řešení. Zásadně odmítá redukční diety, které poškozují organismus ve vývoji. Přesto může být dětská obezitologie velmi efektivní, protože stravovací návyky, metabolické pochody a pohybové vzorce, které vedou k rozvoji obezity, nejsou u dětí fixované a lze je při patřičné důslednosti zvrátit žádoucím směrem.

Dětská obezitologická léčba se soustřeďuje na změnu životního stylu celé rodiny. Cílem léčby není jen prostá redukce hmotnosti, ale záměna sebevnímání a hodnotového systému rodiny. Vedle režimových, dietologických a pohybových opatření se využívá dynamického růstového potenciálu dítěte, kdy narovnání energetického příjmu a výdeje vede ke stagnaci hmotnostních přírůstků.

Prevence

Předcházení obezitě je nejjednodušší a nejúčinnější léčba dětské obezity, ale tato velká šance se u konkrétního dětského pacienta nesmí promarnit. U dětí mladý organismus spotřebuje 50 – 60 % energie na své fungování (bazální metabolismus), 20 % na aktivní výkon během dne a 10 % na obnovu tkání. Navíc se však průběžně dítě vyvíjí, a proto tvoří významnou energetickou položku také růst. Kvalitní psychický i fyzický růst dítěte je umožněn pouze prostřednictvím pestré a pravidelné stravy s dostatečným obsahem všech základních živin, jejichž zdroji jsou plnohodnotné potraviny (pramenitá voda, celozrnné obiloviny, mléko, ovoce, zelenina, čerstvé maso, mořské ryby).

Racionální jídelníček má obsahovat všech šest základních skupin potravin, které by měly být zastoupeny v určitém poměru (maso, ryby, drůbež: 1- 2 porce, mléko, vejce: 2-3 porce, ovoce: 1-2 porce, zelenina: 3 porce, obilniny, přílohy: 3-6 porcí, živočišné tuky: 1 porce). Jídelníček dětí by měl obsahovat potraviny ze všech šesti skupin, aby byl zaručen správný růst a fungování. Naopak neplnohodnotné potraviny (cukrovinky, uzeniny, smaženiny nebo sycené tekutiny) může tělo postrádat a dítě by se s nimi mělo setkat spíše ojediněle.

Při volbě pohybových aktivit musíme dávat do vztahu příjem, výdej a jejich psychický obraz. Podle zájmů motivujeme děti k provozování aktivity, která je jim v tomto směru nejbližší. Pro dívky to bývá nejčastěji tanec, bruslení, plavání nebo aerobic (vhodný u nižšího stupně nadváhy). Chlapci dávají přednost fotbalu nebo jiným míčovým hrám. Doporučujeme jízdu na kole, rychlejší formu chůze, jogging. Nejdůležitější je pohyb „za všech okolností“ – chůze pěšky do školy, na autobus, do schodů (místo výtahem a eskalátory), pohyb při domácích, pracích, atd.

Základem je rodina

Veškerá snaha odborné i laické veřejnosti v prevenci a léčbě dětské obezity je však naprosto neúčinná bez podpory stěžejního základu každého dítěte – jeho rodiny. Ta totiž představuje základní stavební kámen dětského světa, na kterém dítě postaví celý svůj budoucí život.

Životní styl rodiny se vždy v plném rozsahu odrazí na návycích a zvycích jejích nejmenších členů. Pokud rodina tráví víkendy na horách a sport je nenásilnou formou začleněn do jejího

života, pak je jen malá pravděpodobnost, že děti prosedí celé dny u počítače nebo televize s pytlíkem chipsů nebo čokolády. Podobné je to také s jídelními zvyklostmi. I ty totiž přenášíme na naše děti, které díky svým rodičům mohou přijmout ovoce, zeleninu a další

nezbytné složky výživy za zcela přirozenou součást stravy.

Zabránění rozvoji obezity snižuje v dospělosti výskyt diabetu mellitu 2. typu o 2/3. Redukce

tělesné hmotnosti o 5-10 % snižuje komplikace metabolického syndromu o 50 % a agresivním ovlivněním všech rizikových faktorů metabolického syndromu lze předejít více než 80 % kardiovaskulárních příhod.

Zdroj: www.zijzdrave.cz