Energie nejen pro děti

Chystáte se na výlet s dětmi? Nezapomeňte do batůžku přibalit PIKNIK nebo PIKAO. Zahuštěným slazeným mlékem zajistíte doplnění energie, zaženete hlad a jeho chuť vás zaručeně nezklame.

 

Celý článek...

Aktuální číslo

2018_duben

ke stažení v pdf

Míša poprvé u moře PDF Tisk Email
Napsal uživatel Soňa Šímová   
Úterý, 12 Říjen 2010 06:01

I když jsem se zařekla, že s kojencem už k moři nepojedu, manžel mě neposlechl a ještě než se Míša narodil, nám pod stromek nadělil dovolenou v Egyptě. A nakonec jsem byla ráda. Utéct nepovedenému létu a deštivému září za sluníčkem, za to stálo.

 

 

Tentokrát manžel vybral hotel s českou animátorkou pro děti, a tak jsme se těšili, že bude mít Adík program a my budeme odpočívat nebo se věnovat Míšovi. Z celodenního programu byly nakonec jen 3 hodiny 3 x v týdnu, takže jsme si užili kluky oba. První cestu letadlem absolvoval Míša ještě dříve než Adík, bylo mu přesně 8 měsíců a 7 dní. Většinu cesty nespal, ale zvědavě koukal, baštil nebo si hrál. Adámek mezitím koukal na svůj oblíbený "Kozí příběh" na notebooku, takže let byl celkem klidný. Ve večerním Egyptě bylo jako v sauně, ale i přechod z deštivé zimy do dusného vedra, zvládli oba kluci na jedničku. Po večeři už Míša poprvé smočil nožičky v moři a moc se mu to líbilo.

 

Úžasnou dovolenou nám kazil jen personál hotelu, šváby v koupelně sice vyřešil pohotově, ale výměnu pokoje chtěl řešit až ráno. Kdo má děti, tak ví, jak je složité zabalit kufry a vybalovat je na jeden večer a opět balit? Nakonec jsme si pokoj v patře nechali a dvakrát denně snesli a vynesli kočárek. Horší už to bylo s postýlkou, kterou nám nedonesli tři dny a když už ji přinesly, tak špinavou, oloupanou a zkrátka ve stavu, že bych si do ní nelehla ani já, natož kojenec, který ještě nemá pořádný imunitní systém. Jen pro představu, postýlky tam skladovali venku jen pod stříškou a lezly po nich kočky.. S ničím podobným jsem se na našich cestách nesetkala, nakonec jsme ji použili jen jako „zarážku“ k mojí posteli a k velké radosti Míši, spal celou dovolenou u mě.

 

Když jsem viděla své děti oproštěná od každodenních starostí, nestačila jsem se divit, jak jsou úžasné. Adík se naučil plavat pod vodou bez rukávků i kruhu a začal milovat potápění, přestože jsme tři roky bojovali, aby přestal plakat jen při pouhém šplouchnutí vody do očí. Ze zamračeného miminka Míši, se zase stal nádherně kontaktní kojenec. Začal vyhledávat pohledy lidí a usmívat se na ně. I nás už častěji odměňoval úsměvy.

 

Hygiena v Egyptě není valná, ale já se to, i s tak malým dítětem, rozhodla hodit za hlavu. Několikrát denně Míša seděl v písku u moře, čas od času mu v pusince skončil kámen nebo mořský šnek či ručička od písku, ale zvládnul to bez újmy. Na dovolené jsme upustili od jídelního režimu, Míša byl prakticky jen kojený a večer dostal masozeleninový příkrm. Nezhubnul, v teplém počasí mu to stačilo.

 

Domů se nám nechtělo. Cestu zpět pro změnu kluci skoro celou prospali a až na krátké zaplakání před usnutím, to Míša zase v pohodě zvládl. Podle očekávání, byla nejhorší domácí aklimatizace. Psychologové nedoporučují dětem do tří let, změny prostředí, ale já vím, že našim dětem je jedno, kde jsou, hlavně když je tam s nimi máma nebo táta. První den po příletu, zůstal Adámek u babičky a já s Míšou prakticky celý den spala. Druhý den jsme celý pomazlili, protože jsem se od nejistého miminka nemohla vzdálit víc jak na dva kroky, třetí den už trávil se mnou, ale v náručí táty a čtvrtý den už se vše vrátilo do starých kolejí. Oba kluci jsou trochu nachlazení, ale šťastní a spokojení a věřím, že z načerpané energie ze sluníčka, budou čerpat alespoň polovinu zimy.

 

Jsem ráda, že naše ratolesti cestování milují, protože na cestách vídáme opravdu hodně uplakané děti, které si nemůžou zvyknout na změnu prostředí. Je to o povaze každého dítěte a nedá se odhadnout, jak se to které bude chovat. I my jsme se na cestu připravili v létě, kdy jsme 5 hodin cestovali autem do pronajaté chatičky v Čechách. Dětem, které rády cestují, to hodně dá. Vidím na tříletém Adámkovi, jak nemá problém rychle se zorientovat v cizím prostředí, neverbálně se domluvit s lidmi, kterým nerozumí, zapadnout do kolektivu i starších dětí a vydržet bez rodičů.. Naše česká animátora byla z Adíka nadšená, protože se většinou setkává s dětmi, které se spíše bojí a pláčou. Po této dovolené mám zase dobrý pocit, že se naše děti ve světě neztratí a snad z nich vyrostou pohodové, společenské bytosti, které využijí dnešních možností a budou cestovat po světě. Kdo ví, třeba budou za pár let brát k moři oni nás rodiče…

 

 

 
 
Dárek, který pomáhá
sue02Máme pro vás tip na dáreček, který udělá a radost a také pomůže. Nezisková organizace Sue Ryder, která se stará o seniory a jejich blízké nabízí všem, kteří chtějí potěšit a zároveň pomoci možnost, jak to provést. Spustila stránku www.darekprosueryder.cz kde najdete to, co potřebují senioři v domově pro seniory nejvíce. Vybrat tak můžete například inhalační pomůcky, zdravotní křeslo, nebo pomoc fyzioterapeuta. Každou darovanou korunu pak v Sue Ryder promění na laskavou péči o své klienty.

Celý článek...

Kam s dětmi

Divadla
Kina
Města
Zoo