Poselství výchovy PDF Tisk Email
Napsal uživatel Soňa Šímová   
Pondělí, 14 Duben 2008 14:11

Jako rodiče, přinášíme do života svých dětí obrovskou škálu roztodivných poselství, jednoduše, co je nenaučíme my, naučí se sami, někdy lépe, jindy hůř. Na nás zůstává, abychom to „horší“ jaksi „podospělácku“ vyselektovali. A to je, jak už sami znáte, převelice nesnadný úkol. V této souvislosti mne proto fascinovala tři jednoduchá a výstižná pravidla. Říkejte jim poselství výchovy…

Svatá trojice poselství zní:

Některé věci jsou nebezpečné. Vyvaruj se jich, jinak zemřeš.

Některé věci nejsou moudré. Nedělej je, jinak prohraješ.

Některé věci nejsou morální. Vyhýbej se jim a vyhraješ.

Všechno výše uvedené máš na starost ty, dokud se neukáže že toho nejsi schopen. Pak zasáhneme my (rodiče) nebo zákon.

Bez okolků se přiznávám, že jsem byla zprvu zaskočena takovýmto strohým poselstvím, ovšem i život je prostý a nejspíš je třeba, k němu také tak přistupovat. Přece jenom ale, nebuďme na sebe tak zlí. Udělme si milost, každopádně dítěti ukažme, že jsme na jeho straně a ne proti němu. Máme jej povzbuzovat, aby dělalo správné věci a nestavělo se proti nim. Odsuzování zde nemá místo.

Za trnkovým keřem…

Zahrajte si na pravdu a rozhodně dítěti ukazujme, co je správné a prosazujme to usměrňováním jeho chování, stanovením hranic a vyvozováním důsledků. Pravdu ale uplatňujme důsledky spjatými s realitou, nikoliv emocemi jako jsou například pocity viny, hněv nebo strach. Věnujme si čas, stále přeci probíhá určitý proces. Děti se učí plnit své povinnosti tím, že hlídají a vedou samy sebe. To ovšem vyžaduje čas a zkušenosti. Dopřejme ho jim i sobě. Buďme pružní, pružnost je jako tanec. Postupem času si s dítětem měníme role, my začínáme být méně rodičem, zatímco dítě se stává stále dospělejším. Pokud je náš hlavní taneční prvek proměnlivost nikoliv strnulost, pak už po pár letech jsme fascinování skutečností, že si nemůžeme být jisti, kdo z nás koho vychovává…

Výchova dětí, je velice aktuálním tématem od kolébky, až po okamžik, kdy na dveře našich dětí zaklepe dospělost. Zní to samozřejmě velice psychologicky a velice učeně, jenomže, ať se nám to líbí nebo ne, na duševnu a znovu vzdělávání je život postaven.

(Zdroj: Dr.Cloud a Dr. Townsend - Jak vychovat báječné děti)