Probiotika a prebiotika PDF Tisk Email
Napsal uživatel Soňa Šímová   
Čtvrtek, 16 Září 2010 05:28

milkProbiotika a prebiotika... Najdete je v kojeneckém mléku, jogurtech, doporučí vám je lékař po užívání antibiotik. Ale jaký je mezi nimi rozdíl a jak vlastně působí? Podle definice přijaté Světovou zdravotnickou organizací jsou probiotika „mikrobiální součást potravin, která při konzumaci v dostatečném množství vykazuje příznivé účinky na zdraví člověka“. Samotný termín „probiotika“ byl vytvořen v polovině minulého století, když vědci vypozorovali příznivý vliv některých mikroorganismů na střevní mikroflóru. Termín zřejmě poprvé použil německý vědec Ferdinand Vergin v roce 1954.

Slovo „probiotika“ je odvozeno z řečtiny (pro = příznivý a bios = život) a již samotný název značí, že jsou to látky příznivé pro život. V kontrastu s názvem „probiotikum“ je název „antibiotikum“. Antibiotika jsou látky, které usmrcují mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Zasahují tak proti původcům infekcí, jejich nežádoucím účinkem může být ale i poškození mikroflóry na povrchu některých sliznic a ve střevním traktu. Živými mikroorganismy, patřícími mezi probiotika, mohou být některé kvasinky nebo bakterie. Každý z nich je určen konkrétním názvem kmene a registrován v mezinárodní sbírce kultur.

 

Probiotická potravina je definována jako: „potravina obsahující živé mikroorganismy v množstvích postačujících k navození zdravotní prospěšnosti u svého hostitele“. Bakterie obsažené v probiotické potravině by měly splňovat tato kritéria: V posledních letech se studie týkající se zdravotní prospěšnosti konzumace probiotik a mechanismů jejich působení staly předmětem aktivního výzkumu. Zdravotní prospěšnost každého probiotického kmene (nebo kombinací kmenů) musí být vyhodnocena a prokázána klinickým testem, protože různé kmeny probiotik mají různé vlastnosti.

 

Příznivé účinky probiotik:

Napomáhají udržovat vyváženou mikroflóru tlustého střeva.

Zvyšují odolnost tlustého střeva proti osídlení mikroorganismy, které vyvolávají některé střevní infekce.

Napomáhají snížit hladinu krevního cholesterolu.

Napomáhají snížit v tlustém střevě tvorbu bakteriálních enzymů. 

Přispívají k lepšímu trávení laktózy. 

Posilují imunitu organismu. 

Zvyšují vstřebávání vápníku. 

Napomáhají syntéze některých vitamínů.

 

Prebiotika

 

Prebiotika jsou látky, které slouží jako substrát (potrava) bakteriím. Nejedná se tedy o mikroorganismy, ale o molekuly, které jsou zdrojem energie pro probiotické bakterie i pro bakterie střevní mikroflóry. Prebiotika jsou vlastně nestravitelnou složkou potravy, která se nerozkládá a není vstřebána v lidském tenkém střevě. Prebiotikem je například vláknina.

 

Příznivé účinky prebiotik:

Mají příznivý vliv na složení střevní mikroflóry.

Snižují energetický příjem.

Zlepšují zažívání, napomáhají proti zácpě.

Posilují imunitu organismu.

Působí jako prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku.

Napomáhají snížit hladinu krevního cholesterolu.

Zvyšují vstřebávání vápníku.

Pokud jsou do potraviny přidána probiotika i prebiotika současně, mluvíme o synbioticích.

Zvyšuje se tak výrazně účinnost probiotik. Prospěšné bakterie mají totiž vhodný substrát, který jim umožňuje prospívat v tlustém střevě.

Kolik bakterií by měl probiotický výrobek obsahovat?

 

Aby mohl být výrobek označen za „probiotický“, musí podle platné legislativy obsahovat určený minimální počet živých probiotických bakterií, tzv. terapeutické minimum. Za něj je považován obsah minimálně 106 (tedy jeden milion) živých probiotických bakterií na 1 ml nebo 1 g výrobku. Tento obsah bakterií se musí udržet po celou dobu trvanlivosti výrobku. 

 

Vzhledem k tomu, že probiotika neosidlují trvale střevní trakt, je potřeba je do organismu pravidelně doplňovat.