Energie nejen pro děti

Chystáte se na výlet s dětmi? Nezapomeňte do batůžku přibalit PIKNIK nebo PIKAO. Zahuštěným slazeným mlékem zajistíte doplnění energie, zaženete hlad a jeho chuť vás zaručeně nezklame.

 

Celý článek...

Aktuální číslo

2018_duben

ke stažení v pdf

Chtěla jsem mít všechno PDF Tisk Email
Napsal uživatel Radka   
Středa, 25 Srpen 2010 05:03

vybava2 Asi každá maminka se s tím setkala, jakmile otěhotníte, začnete si všímat těch nej kočárků, postýlek a všemožného zařízení pro miminka. Já chtěla být co nejvíce in, chtěla jsem miminku dopřát to nejlepší, když přišlo na svět, ukázalo mi, co je nejdůležitější.

 

 

Vyrůstala jsem v chudší rodině, možná už jsme spadali do střední vrstvy, ale mě to tak nepřišlo. S bráchou jsme nenosili značkové oblečení, rodiče mi ani nekoupili wolkmen. Dnes vidí, jaké jsou to prkotiny, ale tehdy jsem si připadala jako absolutní outsider. Už na střední škole jsem si našla brigádu a spřádala plány, jak co nejrychleji zbohatnout. To se mi celkem dařilo, tvrdou prací jsem se po škole vypracovala na vedoucí pozici jedné malé firmy a vydělávala celkem nadprůměrně. Časem jsem si našla byt 2+kk, vzala si hypotéku a dál šetřila, abych mohla byteček zařídit co nejlepšími designováni kousky. Nechtěla jsem nábytek z Ikei, ale opravdové skvosty, za které se dost platilo – koženou sedačku, velkou plazmovou televizi, designován svítidla… Dřela jsem, jak to šlo, po práci jsem si ještě chodila přivydělávat do baru a tam jsem potkala svého přítele Libora. Po dvou letech se ke mně nastěhoval.

 

Jednoho dne jsem nedostala menstruaci a další měsíc znova. Připisovala jsem to stresu v práci a rychlému zhubnutí a dál jsem zobala antikoncepci. Když jsem šla na pravidelnou prohlídku na gynekologii, čekal mě šok, lékař mi pogratuloval, že jsem ve třetím měsíci. Následně se ale zarazil, když viděl můj zděšený výraz. Řekl mi, že teď už s tím nejde nic udělat a musím se s tím srovnat. Byla jsem na zhroucení, v práci se zrovna uvolnilo vysoké a více než dobře placené místo, na které jsem byla hlavním kandidátem a teď těhotenství… Když přišel Libor domů, myslel si, že jsem vážně nemocná, našel mě totiž ubrečenou v obýváku. Když jsem mu řekla důvod, byl nadšený, objal mě a hned volal do restaurace, aby zamluvil stůl na druhý den.

 

Během měsíce se mi vše srovnalo v hlavě, v práci jsem se na vyšší pozici dostala pod podmínkou, že po půl roce na mateřské přejde na rodičovskou dovolenou můj přítel. Bylo mi to trochu líto, ale dohodli jsme se tak a celkem jsem byla spokojená. Pak jsem začala kupovat výbavičku a jako vždy jsem chtěla to nejlepší, designový pokojíček, značkové oblečky, drahé dečky, kočárek, který používají celebrity. Můj vysoký plat byl rázem pryč, ale já byla spokojená. Méně už Libor. Tolikrát apeloval, abych neutrácela za zbytečnosti, že nám i miminku stačí obyčejné věci a ušetřené peníze můžeme třeba spořit… Pak jsem odmítla jeho žádost o ruku, protože jsem, už roky měla vyhlídnuté šaty pro útlou nevěstu a rozhodně jsem nechtěla na svatbě šetřit a nyní jsme si ji tedy nemohli dovolit. To už byl pro Libora vrchol, sbalil se a těhotnou mě opustil s tím, že k dítěti samozřejmě splní závazky.

 

Nevěděla jsem, co dělat, do jeslí jsem Vojtíška dát nechtěla, a tak jsem začala shánět chůvu. Vojtíšek se narodil týden po termínu a chůva u nás nastoupila o měsíc později. Zatím mi jen pomáhala, po půl roce mě ale měla zastoupit na celý den. Bylo to finančně náročné, ale šlo to. Vojtíšek byl kouzelné miminko, milovala jsem ho od první chvíle, ale zároveň jsem si neuměla představit, že budu bez práce. A pak to přišlo, na tříměsíční prohlídce mi lékařka oznámila, že slyší šelest na srdíčku. Následovala vyšetření, která potvrdila drobnou vadu. Zatím se nebude řešit operativně, ale počká se, jak se bude vyvíjet. V den, kdy mi lékařka tuhle zprávu sdělila, jsem se rozhodla, propustila jsem chůvu a zavolala do práce, že se vrátím až za tři roky. Takový strach, jaký jsem ten den dostala, jsem totiž nikdy nezažila. Najednou jsem se styděla za to, jak jsme Vojtíška nechtěla, jak jsem se chtěla co nejrychleji vrátit do práce za každou cenu, jak jsem se honila za věcmi, které mi za to nestály…

 

Včera Vojtíšek oslavil druhé narozeniny, Libor se ke mně vrátil a jsme šťastná rodina. Už se nehoním za nejdražším oblečením a vybavením bytu, ale střádáme na svatbu a první dovolenou, na kterou chceme vyrazit už v září. Dnes už si umím představit tlačit kočárek z bazaru a také v něm občas nakoupím hezké věcičky na malého. Došlo mi, že pravé hodnoty si za peníze nekoupím a snad se mi to podaří vštípit i do hlavičky Vojtíška…

 
 
Stavění puzzle pomáhá rozvíjet mnohé dovednosti nejen u dětí

01Pro starší generace přináší puzzle možnost podpořit mozkovou aktivitu, postará se ale také o zábavu. Puzzle pomáhají nejen hravě a zábavně rozvíjet tvořivé dovednosti a jemnou motoriku, ale podněcují také zvídavost, touhu po dosažení cíle i radost z dokončeného díla.

 

Celý článek...

Kam s dětmi

Divadla
Kina
Města
Zoo