Máme dvojčata I PDF Tisk Email
Napsal uživatel Lenka   
Čtvrtek, 19 Srpen 2010 05:30

V den příjmu do nemocnice mi udělali ultrazvuk a další vyšetření a další den mi doktor píchnul plodový obal a trochu neroztahoval. Bolelo to jako čert, ale doufala jsem, že to „rozjede“ porod.

 

 

Sestřička mi o hodinu později píchla gelovou injekci na změkčení děložních svalů, i ta byla hodně nepříjemná. Čekala jsem, že už o na mě konečně přijde, ale hodiny ubíhaly a nic se nedělo. Navíc se mi stýskalo po mých chlapech, ani po telefonu jsem s nimi nemohla mluvit. Večer mi ale sestra řekla, že vyšetření dopadla dobře a od půlnoci nemám jíst, aby mi ráno mohli vyvolat porod. V Hlavě mi běželo, jak to všechno bude, jestli zvládnu rodit přirozeně a co všechno bude obnášet péče o dvě miminka.

 

Jsem 38+3 tt. 10.2.2010 (krásné datum), mi v 7 hodin ráno zavedli tabletku a už po půl hodině se dostavily kontrakce po 3 minutách, ale byly snesitelné. Myslela jsem si, že to budu mít rychle za sebou. Sestřičky chodily poslouchat ozvy kluků, a sledovaly můj tlak. Využila jsem velké vany, která byla na hekárně. Teplá voda mi celkem pomáhala, ale ten účet za vodu bych platit nechtěla… V 9 hodin dorazil Tom, zatím to šlo, takže jsme si spolu povídali a rozdýchávali. Protože jsme na hekárně byli sami, měli jsme klid a pohodu.

 

Kontrakce po 2 minutách byly silnější, ale pořád to ještě šlo. Vždy jednou za hodinu mě přišla zkontrolovat doktorka, ale žádná sláva, otevřená jsem byla jen na dva prsty a kontrakce sílily. Ve 13 hodiny byly už po minutě a dost intenzivní. Začala jsem být unavená bolestí a rozdýcháváním, manžel mi pomáhal, jak mohl. Začala jsem mít problém se sezením, bolest mi střílela do zad a tlak na spodek byl tak velký, že jsem myslela, že mi kluci vypadnou. Přestala fungovat vana a já nemohla najít polohu, která pohodlnou polohu.

 

V 15:30 mě odvedli na sál a já myslela, že už to bude, ale nic. Kluky připojili na monitor a sledovali ozvy. Kontrakce jsem měla už hodně bolestivé a do toho mě chodila prohmatávat doktorka, aby zjistila, na kolik jsem otevřená. Šlo to ale pomalu a já už byla na pokraji sil. V 17 hodin mi doktorka řekla, že už se hodinu nic neděje, proto to asi ukončíme sekcí. Zbýval mi 1 cm, hlavička byla vidět, ale byl tam obal, který bránil jejímu průniku. V tu chvíli jsem byla za císař ráda. Chtěla jsem moc tlačit, ale nemohla jsem, jen jsem dýchala jako mašinka. Doktorka ještě zavolala jiného lékaře, který přišel za, pro mě nekonečných, 20 minut. Mezitím jsem musela slézt ze stolu, opírala jsem se o manžela, který mě držel, co mu síly stačily a já řvala bolestí. Sedla jsem si i na porodní židličku, ale ani ta mi nepomohla.

 

Doktor mě párkrát prohmatal, řekl mi ať zatlačím a najednou „je to tam“. Já se ptám, „co je tam?“ A Tom mi odpověděl, že hlavička a jde se rodit. Sestra zvedla telefon a najednou tam bylo asi 10 lidí, nevím, kdo to všechno byl…

 

Na jednu kontrakci, na tři zatlačení, se v 17:50 narodil Davídek – 49 cm a 3080 g, a na další kontrakci. opět na tři zatlačení, se narodil Daneček 48 cm a 2650 g. Ten pocit úlevy byl neskutečný, sestry mě chválili, jak jsme byli šikovní, i když já měla pocit, že jsem byla hysterka. Možná by mi pomohl epidurál, ale kvůli tabletce jsem ho nemohla dostat. Taťka odešel fotit naše krásné a hlavně zdravé kluky a já se dmula pýchou, že jsem je zvládla donosit a porodit přirozenou cestou. Brečela jsem štěstím i vyčerpáním a nemohla to zastavit. Bylo to neskutečně krásný. I taťka to skvěle zvládnul a byl mi velkou oporou. Jsme pyšní rodiče…

 

Při pohledu na kluky, jsem nemohla pochopit, jak se do mě mohli vejít. 2 hodiny jsme ještě leželi na sále, kluky mi přiložili k prsu, oba se hezky přisáli a pak už nás čekalo společné seznamování na pokoji.

 

Jaké byly první dny dvojčat? A kdy je pustili z porodnice? O tom zase příště.

Aktualizováno Čtvrtek, 19 Srpen 2010 06:06
 
 
Stavění puzzle pomáhá rozvíjet mnohé dovednosti nejen u dětí

01Pro starší generace přináší puzzle možnost podpořit mozkovou aktivitu, postará se ale také o zábavu. Puzzle pomáhají nejen hravě a zábavně rozvíjet tvořivé dovednosti a jemnou motoriku, ale podněcují také zvídavost, touhu po dosažení cíle i radost z dokončeného díla.

 

Celý článek...

Kam s dětmi

Divadla
Kina
Města
Zoo