Podruhé na IVF XX PDF Tisk Email
Napsal uživatel Soňa Šímová   
Středa, 11 Srpen 2010 21:43

lenka_34ttČekáme dvojčata 

Ve 37+4 tt, jsem měla další kontrolu a natáčení kluků na monitor. Tak nějak jsem doufala, že se něco bude dít a klukům se zachce na svět, ale vše bylo opět beze změny a nic nenasvědčovalo tomu, že by se porod blížil. Váha mi už měsíc stojí na 79,5 kg, což jsem opravdu ráda. Netloustnu, spíše hubnu, snad díky tomu, že jsem díky Tomíkovi stále vitální a mám dost pohybu. Hodně asi dělá i to, že nejím sladké, i když s předepsanou dietou to moc nepřeháním.

 

 

Mám 16 dní do termínu porodu a pokud neporodím do 5 dnů, budu muset nastoupit do nemocnice. Při každé návštěvě kamarádky, která má miminko už 14 dní doma, si už přeji mít porod za sebou. Na druhou stranu díky tomu, že se Davídek s Danečkem udrželi až do února, budeme mít každý rok velké narozeninové oslavy, protože i tatínek a Tomášek jsou únoroví.

 

Už se mi opravdu špatně spí a to nemluvím o tom, jak veliký je problém otočit se z boku na bok. Kluci už mají kolem 3 kg, takže už se dost pronesou. Mrzí mě, že mi popraskalo břicho. Dlouho se drželo, ale nakonec to kůže stejně nevydržela. Ale co, koupíme celkové plavky a hurá do bazénu…

 

Stále častěji myslím na porod a musím přiznat, že se ho opravdu obávám. Jaký bude? Proběhne přirozeně nebo budu muset na císaře? Hlavně doufám, že bude lepší než s Tomíkem a že při mně bude stát můj manžel, má opora. Na druhou stranu už se zase těším, až uvidím ty naše dva uzlíčky. Jak as budou vypadat? Jaké osobnosti z nich porostou? Určitě bude zajímavé pozorovat, jak dva stejně staří človíčkové porostou a přitom bude každý jiný.

 

38+3 tt. Nastoupila jsem do nemocnice v Kadani. S těžkým srdcem jsem ještě ráno odvedla Tomíka do školky, odkud si ho odpoledne vyzvedne babička a bude ho mít, dokud se už ve třech nevrátíme z porodnice. Rozloučení s ním bylo opravdu těžké. Musela jsem mu dát rychle pusu a ještě rychleji odejít pryč. Pak jsme s Tomem odjeli do Kadaně. V nemocnici mi udělali základní vyšetření a sepsali porodopis. Podle všeho se klukům stále ven nechce.

 

Po 45 minutách jsem se se slzami v očích rozloučila i se svou polovičkou, která odjela do práce. Jsem opravdu cíťa, ale každé loučení se synkem i manželem prostě těžce nesu.

 

Jak pokračovala hospitalizace a jaký kdy Lenka konečně porodila? O tom zase příště…

 
 
Stavění puzzle pomáhá rozvíjet mnohé dovednosti nejen u dětí

01Pro starší generace přináší puzzle možnost podpořit mozkovou aktivitu, postará se ale také o zábavu. Puzzle pomáhají nejen hravě a zábavně rozvíjet tvořivé dovednosti a jemnou motoriku, ale podněcují také zvídavost, touhu po dosažení cíle i radost z dokončeného díla.

 

Celý článek...

Kam s dětmi

Divadla
Kina
Města
Zoo