Žehlit? To nemyslíte vážně! PDF Tisk Email
Napsal uživatel Soňa Šímová   
Pondělí, 14 Duben 2008 12:58
„Prosím tě Eli, že se na takový kraviny díváš, při tvým vzdělání,“ diví se pan Tkaloun své ženě, která stojí u žehlícího prkna a při stereotypní práci sleduje telenovely. Ale paní Tkalounová ho apaticky odbude: „Žehlisl někdy? Nežehlil!“ Moje babička žehlila i spodní prádlo. Vzpomínám si na ně, byly to takové bavlněné béžové bombarďáky, tehdy ještě bez přídavku elastanu. Co se ovšem módní průmysl specializoval na pomačkanou image, přestalo být žehlení nutné a moderní žena s ním zkrátka nehodlá marnit čas, nakonec dnešní ženy mají přeci vždycky něco důležitějšího na práci, než žehlení…

Svou rodinu proto ryze prakticky oblékáme do atraktivních materiálů, které žehlení nevyžadují. „Pokud už si musí vzít košili, tak mu ji přejedu, ale raděj koupím tu, která se žehlit prostě nemusí,“ probírá ramínka v obchodě kamarádka. Souhlasím s ní, že kumštem je také prádlo pověsit a rovnou složit, ne házet do koše a stresovat se rostoucím kopcem prádla.

Těch, které mají starou ruskou žehličku ještě po babičce, a ke kterým se hrdě hlásím, znám nepočítaně. Vyžehlila jsem s ní všechny plenky synkovi pod hlavičku, pochopitelně z obou stran. Nadšení mi vydrželo pár mateřským měsíců, pak jsem naznala, že děcko hýčkám naprostou desinfekčností, jelikož samy vyvařené oblečky musí být pro zdravý vývoj mimina dostatečné. Některá maminka ale žehlí s potěšením...

Do barevných škopků pečlivě rovná prádlo i Meryl Streepová

Pro celou rodinu, a to má čtyři děti s jedním mužem, zásadně pere a žehlí sama. Nesnesla by totiž, aby se jejich špinavého prádla dotýkal někdo cizí. Něco na tom rozhodně bude… Náš soused James si jako slaměný vdovec pere a žehlí také sám. Ovšem v Anglii to není nic výjimečného, to prý české ženy lpí na tradicích, kterými si na sebe nažehlují značku služka.

“Když jsem svému muži připravila košili na žehlení, moje maminka dostala záchvat.“ Vyprávěla mi jedna zajímavá bytůstka. Shodou okolností si Angličana vzala a dvě angločeské směsky mu tady i povila. „To mu nevyžehlíš?!“ vyděsila se, ale káraná dcera se jen udiveně otočila a prohlásila, že svého muže přeci nebude převychovávat! Anglickou tchýni totiž před lety zřejmě osvítil duch svatý a po upoceném moření nad věčným žehlením anglických uniforem si řekla DOST!

„Pamatuji si přesně ten okamžik, kdy se ve mně cosi zlomilo,“ svěřovala své snaše. Sebrala košile, nacpala je podle velikostí do čtyř (!!!!) pytlů stejně jako by mohla i pilná Meryl a zanesla je do obýváku. „Moji šťastní hoši spokojeně podřimovali před televizí, a když jsem před ně upustila nadité vaky, jen letmo zvedli oči od obrazovky. Tak tady máte každý svoje košile,“ pronesla jsem s jasnou převahou „Ode dneška si každý budete svoje oblečení žehlit sami!“ Kluci zalapali po dechu, ale nezmohli se na odpověď, jen ten nejmladší hlasitě polkl a mazánkovsky si stěžoval: „Ale mami, to je nespravedlivé, Charliemu jsi košile žehlila až do sedmnácti, mně je teprve třináct!“ Sladce jsem se na něj usmála a vychytralému výlupkovi odvětila: „Zvykej si, život není fér!“

Jen když život není fér, vyžehli ho a předtím v ruce řádně přeper!