Postrach Mikuláš! PDF Tisk Email
Napsal uživatel Soňa Šímová   
Pondělí, 14 Duben 2008 12:55

Když se před domem rozeznělo cinkání zvonečků i známé strašidelné chrastění řetězů, dítě přestalo vnímat televizi a schovalo se za otce, který právě nevrle přešlapoval v louži před odmrazujícím se chladicím boxem. „Klid, já je dovnitř nepustím,“ koukal synovi zpříma do očí a zároveň foukal horkým dechem na zamrzlé dlaně. Přestože otec hrdina působil přesvědčivě, v tu chvíli se těsně za dveřmi ozvalo blekotání. Dítě překřížilo stehýnka a zkamenělo děsem. Z té vypjaté situace se však děcku do krve vyplavilo štamprle adrenalinu a bylo rázem ztraceno…

Od toho okamžiku se v něm míchaly rozporuplné pocity jak ve špatně nastaveném guláši. Na jednu stranu ho lákalo vědomí být čertu a Mikuláši na blízku a těšit se jejich zvláštní přítomností. Nad vědomím však převažovalo svědomí, které si s každým novým děsivým zvukem stálo za svým - tedy že by to dobrodružství nemuselo být tak docela bez problémů. Byl skutečně hodný? A i kdyby byl, jak to strašidla můžou vědět? Ale jsou to vůbec strašidla?

„Tomu se říká provokace,“ sledoval otec nervního poníka, ouška by mu střídala a šlachy hrály. „Tak na ně běž podívat z okna,“ nabádal váhajícího kluka otec. Kluk potěšen tátovým nápadem, se několikrát přiblížil až k výhledu, ale pokaždé se plačky vrátil zpět. Pokusil se sice přemluvit některého z rodičů, aby šel na kukačku s ním, marně. „Oni mě uvidí,“ řval sedíc na patě schodiště a nebyl sám, u sousedů právě křičely strachem děti, které měly Mikuláše objednaného od tatínka.

Obyčejně rodiče straší děti polepšovnou, Klekánicí, sousedi si dokonce kreativně namysleli speciální strašidlo, kterému dodali strašecí funkce a jménem vdechli i život. Rumprta dnes ale tématicky vystřídal Mikuláš s čertem osobně. Vím, že se to nedělá, ale když byl tak blízko a dítě naléhavě vyzvídalo, zda nic nedělá, prostě jsem ho zatahala za vousy…

„Jasně, že nic nedělá, vždyť má fousy z vaty, a rohy z papíru. Nějaký velký kluk prostě nosí masku, jako jsi třeba viděl v obchoďáku.“ Maketa děsivého monstra ve výloze DVD studia mne mnohokrát dohnala k představám, že v poloze zapnuto by mne setkání s ďáblem, kříženým s mimozemšťanem, stálo minimálně hlasivky. Prostě, kdo se bojí, nesmí do lesa, do DVD studia, ani ven, když tam pobíhá lucifer. Ale na druhou stranu, s čertem chodí přeci i anděl a jeho služeb je nám všem třeba.