Energie nejen pro děti

Chystáte se na výlet s dětmi? Nezapomeňte do batůžku přibalit PIKNIK nebo PIKAO. Zahuštěným slazeným mlékem zajistíte doplnění energie, zaženete hlad a jeho chuť vás zaručeně nezklame.

 

Celý článek...

Aktuální číslo

2018_duben

ke stažení v pdf

Antichřipajznový žebříček PDF Tisk Email
Napsal uživatel Soňa Šímová   
Pondělí, 14 Duben 2008 12:49
„Panebože ona má už zase chřipku,“ běhá hlavou mnohým spolupracovníkům při pohledu na kýchající kolegyňku. S červeným nosem usilovně chodí do práce a běhá pro nachlazené děti do školky. Kolegové nad tím kroutí hlavou a myslí si: „Zase ty bacily chytneme všichni!“ „To je to počasí,“ omluvně posmrkává nešťastnice, ví, že za ni práci nikdo neudělá a ona si nemůže dovolit být doma. Jedině snad mrtvá. Ale i chřipka může tělo natolik vysílit, že nakonec dojde ke kolapsu některého náchylnějšího orgánu a z domácí léčitelky, je rázem nemocniční pacientka, tedy v tom lepším případě. A co vy, vyležíte horečku, nebo také chodíte do práce pěkně nakazit ostatní? Čtenářky a čtenářky rodiny radí, jak na chřipku podle jejich osvědčených receptů… Speciální antichřipajznový žebříček!

Pochopitelně nejlépe je, když se nám chřipka zdaleka vyhýbá, ale aby to tak bylo, většina s vám nasazuje už od jara prevenci - třítýdenní kúru kopřivového čaje pro očistu organismu. V létě si pak někdo si zajede k moři prohřát kosti a načerpat energii na zimu, jiný rodince o letních víkendech schová boty a vyžene je bosky na trávník, aby si rozhýbala lymfu. S příchodem podzimu pak okupujete lékárny s multivitaminy, pečlivě třídíte nasušené bylinky, ze sklepů si nosíte domácí medicíny, aby byly po ruce, užíváte vodky z květin po lžičce, pijete po ránu štamprličky, kefíry z Tibetské houby, nápoje ze zeleného ječmene a teplá kakajíčka. Čtenářka Lucie je dokonce přesvědčená, že vydatná snídaně a teplo od nohou je základ prevence, také sport, dobrá nálada, pestrý jídelníček, očkování proti chřipce, pečlivé oblékání, sauna i otužování…

Paní Alexandra je zastáncem studeného odchovu. „Od mala učím děti spát v chladné místnosti, což je přímo balzám na průdušky, suchý kašel, atd. Takže doporučuji ubrat tepla nebo alespoň notně před spaním vyvětrat.“ Také paní Marie rodinu vzmužuje: „Především děti neláduji přípravky na podporu imunity. Máme genetickou dispozici k autoimunitnímu onemocnění štítné žlázy. Takže místnosti nepřetápím. Josef pak dodává, že dbá také na to, aby nežila v příště sterilním prostředí. „Tělo pro upevnění své imunity musí mít možnost produkovat proti látky.“

Když máte chřipku, pak ji nejčastěji vyháníte:

1. mega dávkou vitamínu C, citronem, cibulí, česnekem

2. lektvary ze slivovičky

3. bylinkovými čaji, medem a pocením

4. preparáty z lékárny

5. kloktadly, zábaly a sexem

(Antichřipaznový žebříček není sestaven dle účinnosti, ale podle zkušeností a priorit čtenářů.)

Citrusové ovoce

Čtenářka Hana je zapřísáhlá citrusanda. „Citróny u nás nesmí chybět, rodina si už na ně zvykla. Šťávu z nich používáme do všeho možného. Do čaje, minerálky, vody, ovocných salátů. Ráno začínám citrónovou šťávou, je mi hned líp. Citrony se musí užívat pravidelně, každý den, dodají vitamíny, ale snad mají i hubnoucí účinky a i pleť je s jejich používáním pěkná. Možná je to i ten pocit, že s citronem neonemocníme, zatím se nám chřipky vyhýbají. Šťastná to rodinka, když popadne rýma rodinu naší další čtenářky, všechny čtyři děti dostanou šumivou tabletu céčka nebo šťávu z jednoho citronu, kterou naředí vlažnou vodou. Čtenářka Terezka místo citronu užívá jemnější sestru limetku a přidá lžíci medu. Petře se na osvědčil grep, nemačká ho, jen oloupe a celý sní.

Cibule

Pro vyhnání bacilů používají v Březové, Ostrovu i Teplicích výluh cibule. Nakrájená cibule se posype cukrem a nechá se pustit šťávička. Odleželá cibulová šťáva působí jako antibiotika, stačí prý pár lžiček 3x denně a na počáteční stavy nachlazení. Na silnou rýmu radí jiná čtenářka použít nastrouhanou cibuli, zabalenou do jemného ubrousku. Takto upravené cibulové špuntíky pak vsunout do nosních dírek a rýma raděj uteče.

Česnek

Zatímco Šárka si vaří při nachlazení vydatnou slepičí polévku, pro další čtenářku je osvědčeným recept po celé chřipkové období česnečka. Dospělá část rodiny si do své porce přidává lžíci domácí slivovice a při důsledné aplikaci se jim pak chřipky vyhýbají.

Zelí

Věrčina babička proti zimnímu nachlazení nakládala velkou bečku zelí, kterou celá rodinka chroupala u televize místo tyčinek a slaných brambůrků. Dobré zkušenosti s kysaným zelím má i čtenářka Květa.

Řepa a oříšky

V Pavlovicích užívají šťávu z černé řepy, která skvěle pomáhá proti kašli. Ludmila radí: „Řepu oloupeme a nakrájíme na tenká kolečka, která prosladíme cukrem a zatížíme, aby řepa dužnina šťávu.“ Nemáte-li po ruce řepu, pak zkuste odvar ze slupek vlašských ořechů nebo podbělu, který jistě pořídíte v lékárně. Na průdušky je pak také dobrý likér bezinkový.

Echinacea

Milena se k domácím lektvarům přidává a doporučuje vlastní recepturu na Echinaceové kapky. „Naší rodině pomáhá především jako prevence, ale i v čas, kdy se chřipka objeví. Květinu Echinaceu pěstuji na zahrádce, je hezká i k řezu, ale já celý květ utrhnu pro výrobu lektvaru. Celkem potřebuji asi 15 květů bez stonku. Vložím je do sklenice velikosti zavařovačky a zaliji asi 70% lihem. Pečlivě uzavřu a nechám dva týdny na sluníčku louhovat. Pak scedím a preventivně podávám jednu čajová lžičku denně ráno, při chřipce 3x denně.

Bylinkové odvary

Zdeněk vzkazuje, že skvěle působí čaj z obyčejné majoránky, ale je zvyklý i na slez, šalvěj nebo hluchavku. Jana vaří čas ze směsi bylinek, zkuste to také: plody černého bezu, lípa, heřmánek,máta, meduňka a šípek. Tomáš pravé šípky rozpůlí a pak zalije vodou s medem a citronem. To Honza místo vody kombinuje med s mlékem a máslem, které se v horkém mléce rozpustí. Další čtenářka používá jako sladidlo do mléka vlastní pampeliškový med, který prý dětem moc chutná a ve spojení s teplou postýlkou vyžene neposedné bacily z těla, zvláště pak když sobě a tátovi přidá k mléku a medu ještě šťopičku rumu. Příznivcem lesního medu je i Ondřej, užívá med na lžičce a citrónovou šťávou.

Zázvor a křen

Zuzka už hezkou řádku let přidává do čaje zázvor. „Poradila mi to kdysi paní, kterou jsem učila angličtinu. Přinesla kousek toho zázračného kořínku na jednu z hodin, nastrouhaly jsme si jej do čaje a mně to tak zachutnalo, že si ho od té doby kupuji a strouhám do hrnečku celé rodině. Má antibakteriální účinky a opravdu zvyšuje obranyschopnost organismu. Vyzkoušejte ho…“, radí, ale varuje, že dětem se do čajíčků a šťáviček vyplatí střídmější dávka, zázvor totiž jemně pálí. Čtenářka Eva zahání dotíravé bacily křenem. Nastrouhaný kopec křenu smíchá prý s čímkoliv.

Pálení červíků

Kolegové zo Slovenka sa však „napchávaju ovocím.“ Především pak destilovaným. Zdenčin manžel: si každý deň varí čaj, do ktorého si pridá za štamprlík slivovice. Slivovici vůbec považujete za všelék. Evu zaručeně postaví na nohy panák slivovice + lžička medu + šťáva z jednoho citronu. Dobrou variantou k pocení je prý také půl hrnečku čaje a půl hrnečku slivovice. Když nepomůže slivovice, pak zkuste horkou medovici, či dobré silné svařené víno lebo je libo punč?

Kloktadla

„Když se začne hlásit angína škrábáním v krku, několikrát denně kloktáme slabý roztok TeaTreeOilu ve vodě,“ píše Lenka z Kroměříže a 10 kapek čajovníku pomáhá i na Vysočině, Helena k němu navíc cucá obyčejný acylpyrin. „Je nakyslý a vůbec není odporný. A hlavně pomáhá!“ Krk by měl skutečně zůstat stále vlhký, a je-li na vás acylpyrin přece jen příliš, pak cucejte pastilky bez cukru. Na dětské krčky doporučují čtenářky přiložit kapesník namočený v šalvějovém odvaru a připravit kloktadlo ze spařeného hřebíčku. U Růžičků kloktají slanou vodou a Šmajstrlovi bolavý krk vypalují vlažnou vodou s Alpou. Na odstranění baktérií v krku je prý ale úplně nejlepší heřmánek, alespoň podle Alexandry. Používá ho i na uvolnění uspaného nosu: „Inhaluji nad miskou s vařící vodou, ve které se luhují heřmánkové hlavičky.“ Andrea píše, že dětský nosík uvolní nejrychleji eukalyptové olejíčky v aromalampě nebo zásuvce a pokud se bojíte dětem podávat nosní kapky pak jim stříkejte do nosíků vincentku.

Teplo a klid

Milé čtenářky, také si čtěte pohádky, Eva totiž svěřuje, že dobrý film, knížka a horká koupel je k pocení to nejlepší. Pro ty, které teplo nemusí stačí ponořit do lokty nebo nohy do tak horké vody jak jen vydržíte. Libuška dodává, že nejlepší pocení, je na zpoceném těle a když není tělo, pak musí stačit tlustá deka pod peřinu.

Doufáme, že jste se vzájemnými radami a tipy vykulírovali a ty letošní Vánoce už budou bez rýmy i angíny! .-) Že tu Váš recept chybí, napište jej do komentáře článku nebo jej pošlete na známou adresu.

Vyzýváme soutěžilku s imunitou, prozraďte čtenářkám rodiny recept na vodku s květinami, těšíme se. Také prosíme čtenářku, která prozradila, že nejlepší na chřipku je bezinkový likér. Poraďte ostatním maminkám, jak jej dětem připravit, jakmile přijde doba bezinek, budou již připraveny…! Předem moc děkujeme .-)

 
 
Stavění puzzle pomáhá rozvíjet mnohé dovednosti nejen u dětí

01Pro starší generace přináší puzzle možnost podpořit mozkovou aktivitu, postará se ale také o zábavu. Puzzle pomáhají nejen hravě a zábavně rozvíjet tvořivé dovednosti a jemnou motoriku, ale podněcují také zvídavost, touhu po dosažení cíle i radost z dokončeného díla.

 

Celý článek...

Kam s dětmi

Divadla
Kina
Města
Zoo