Nevěrný manžel 16 PDF Tisk Email
Napsal uživatel Zara   
Pondělí, 03 Květen 2010 05:44

Blížily se Vánoce, které jsme měli poprvé strávit ve třech. Těšila jsem se jako malé dítě. Rodinou idylku a sen o šťastné rodině, ale manžel zbořil jako domeček z karet.

 

 

Hned ráno mě čekalo překvapení. Ozval se zvonek a když jsem otevřela dveře, stál za nimi Honza s kufrem. „Udělám všechno co chceš, jen abychom byli zase rodina.“ Řekl mi a chtěl mě obejmout. Uhnula jsem. Honza nakouknul do pokojíčku, kde si zrovna na koberci hrála Nikolka. Když ho viděla, radostně zavískla. Honza položil kufr a šel za ní, nakonec tam zůstal hodinu, než byl čas na svačinku. Zeptal se, jestli by ji mohl nakrmit, ještě nikdy to nedělal. Pozorovala jsem je, jak si to užívají. Kolem létala přesnídávka, Honza dělal opičky, Nikolka se smála, až prskala jídlo. Nemohla jsem uvěřit tomu, že mám zase kompletní rodinu a že bychom mohli být zase šťastní.

 

Po svačině Honza umyl nádobí a vyrazil do práce. Dodělala jsem oběd, po něm jsem dala Nikolku spát a pustila se do vybalování Honzova kufru. Nemusela jsem, ale něco mě táhlo k tomu, abych se do kufru podívala. Nevím, co jsem hledala, ale prohlédla jsem si každé tričko, každou košili, každé kalhoty, prošacovala jsem všechny kapsy. Nenašla jsem nic. Bude to takhle už pořád? Budu ještě Honzovi vůbec někdy věřit? Když přišel večer domů, beze slova jsem mu naložila jídlo a šla vykoupat Nikolku, když usnula, vlezla jsem si do vany. Nestála jsem o jakýkoliv kontakt s Honzou. Po koupání jsem si šla hned lehnout, ani jsem mu nepopřála dobrou noc.

 

Takhle jsem se sobě vyhýbali měsíc, atmosféra doma byla stále hustá, ale snažili jsme se, aby to Nikolka pocítila co nejméně. Střídavě jsme se jí věnovali, krmili, koupali, chodili na procházky, jezdili na nákupy… Po měsíci to Honza nevydržel. „Jestli spolu nebudeme mluvit a budeme se sobě vyhýbat, můžeme se rovnou rozvést.“ Bylo to jako kdyby do mě píchnul. „To ty jsi to všechno zkazil a já mám najednou všechno hodit za hlavu a chovat se jako by se nic nestalo? To po mě přeci nemůžeš chtít!“ Hádka nabírala na obrátkách, vyčetli jsme si úplně všechno a skončili jsme až když se Nikolka rozplakala. Bylo to jako by nám oběma dala facku. V tu chvíli jsme si asi oba uvědomili, že se musíme snažit. Kvůli ní.

 

Předchozí díl seriálu si přečtěte tady: http://www.rodinaaja.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1988:nevrny-manel-14&catid=114:maminky&Itemid=319 

 

 

 

Aktualizováno Pondělí, 03 Květen 2010 05:48
 
 
Stavění puzzle pomáhá rozvíjet mnohé dovednosti nejen u dětí

01Pro starší generace přináší puzzle možnost podpořit mozkovou aktivitu, postará se ale také o zábavu. Puzzle pomáhají nejen hravě a zábavně rozvíjet tvořivé dovednosti a jemnou motoriku, ale podněcují také zvídavost, touhu po dosažení cíle i radost z dokončeného díla.

 

Celý článek...

Kam s dětmi

Divadla
Kina
Města
Zoo