Deník strejdy Marka 14 PDF Tisk Email
Napsal uživatel Lucie Přibylová   
Čtvrtek, 25 Březen 2010 00:00

Nic proti rodičům, ale deníků pyšných otců a matek jsou plné časopisy. A přitom role strýčků a tet je pro zdravý vývoj dítěte minimálně stejně důležitá.

 

POZOR! Některé pasáže dnešního dílu jsou drastické a nedoporučují se číst nervově labilním osobám a nastávajícím a kojícím matkám! Howgh!

 

Další senzační hra!

Tak varování máme za sebou. Omlouvám se, ale dělá to i televize, když má pocit, že by její diváci mohli dojít k psychické újmě a ona by pak mohla platit pokutu. Známou hvězdičku si, prosím, přimyslete.

Pravidelným čtenářkám (byl jsem poučen, že ačkoliv pisatelem je strýček, čtou jeho postřehy zejména tetičky), jsem už minule naznačil, že slíbená hra má na rozdíl od Na orla poněkud sadistická pravidla. Pro ty, kteří někdy viděli svého kocoura (kočku), jak si hraje s myší, ale nebude znamenat žádné nóvum. V úvodu pochopitelně kocour chytá myš (nemusím doufám připomínat, že roli šelmy přebírají strýčkové). Vzhledem k tomu, že využíváme her jako ideálního způsobu, jak seznámit neteře a synovce se životem v říši zvířat, neopomeneme v momentě, kdy kocour myšku uloví, připomenout fakt, že tak činí pomocí vytažení drápů a vše také doprovodit zaseknutím prstů hluboko pod žebra.

 

Jen pro silné povahy

Další část v případě originálního obsazení hraničí s týráním zvířat, v našem pak s týráním Jakoubka. Jak známo, kočka si s kořistí nejprve hraje. Vyhazuje ji do výšky a zase ji chytá.

Ačkoliv Jakoubek zrovna tuto část zbožňuje, doporučuji ji pouze v případě, že není v dosahu milující matka či babička. Nemají pro názornou ukázku obvykle pochopení.

Také my rychle přecházíme v závěrečnou část, kterou je požírání hlodavce. „Proboha, proč to dítě tak ječí,“ informovala se jednou babička, která omylem zabloudila do pokoje. „Mám pocit, že mu právě kočka okousává nohu,“ pravila má sestra, aniž by zvedla pohled od bulvárního časopisu. Měla pravdu. Saďárna, co? Říkal jsem to.

Aby nedošlo k omylu, hrajeme pochopitelně i klidnější hry. Například na schovávanou. Jakoubek jen velmi špatně nese, když je hravým strýčkem, ve vteřině vypátrán. „Když nechceš, abych tě hned našel, tak není zrovna dobrý, když se schováš za křeslo, na kterém sedím a zezadu do něj kopeš,“ snažil jsem se zklamanému synovci předat roky nashromážděné zkušenosti. „A taky, když se schováváš, pořád nežvaň. Díky tomu přesně vím, kam mizíš,“ pravil jsem. Dítě vše odkývalo a s radostí přijalo i další mé vylepšení - budu mu odteď počítat. „Hezky od deseti do nuly a až řeknu jedna, nula, tak tě začnu hledat, jo?“ Měli jste vidět to nadšení. Dokonce poprvé od té doby, co ho znám, opravdu nemukl. „Dvá, jedná,…“ protahoval jsem slavnostně závěrečnou chvíli a už se chystal vyrazit na obhlídku, když se za záclonou ozvalo nadšené: „Nula!!!“ No nezabili byste ho?

 

Hlavně vyhoďte babičku!

Je fakt, že právě při hře na schovávanou došlo k další dramatické události (opět připomínám slabším povahám, přeskočte rovnou k dalšímu titulku, tohle není pro vás). Zničeho nic se zpoza křesla ozval zoufalý hlásek: „Strejdo Marku, já nemůžu vytáhnout ruku!“ a následovala sprcha vzlyků a slz. A pak, že je Kubík opatrný. V rámci hledání dokonalé skrýše strčil ruku do mezery mezi dvěma příčkami spojujícími zadní nohy křesla. A ruka nešla ven.

Prosím vás, když se vám něco podobného stane, postupujte přesně podle následujícího vzorového postupu:

1)         Zavolejte švagra.

2)         Nemilosrdně vyhoďte z místnosti babičku. Jedna hysterická osoba (myslím teď postiženého synovce) úplně stačí.

3)         Zavřete za babičkou dveře.

4)         Nechte švagra, ať houkne na synovce, aby se uklidnil a půjčil strýčkovi ruku.

5)         Podložte loket šokovaného dítěte svou dlaní a nasměrujte ho do správné polohy.

6)         Společně se švagrem vyndejte ruku z křesla.

7)         Otevřete dveře a vpusťte dovnitř babičku.

8)         Řekněte si popravdě se švagrem, že jste věc vyřešili rychle a ukázkově.

9)         Oznamte výsledek matce dítěte a pochvalte ji, že měla rozum a záchranné akce se nezúčastnila.

10)       Požádejte písemně šéfredaktory zpravodajství českých televizí, aby laskavě týden před tím, než váš synovec někam strčí ruku, laskavě nevysílali záběry dítěte zaklesnutého v automatické pračce, které museli vyřezat hasiči.

 

Mami, tohle nepotřebuju

Už jsem se několikrát zmínil o tom, že z pohledu svého synovce mám obdobnou hodnotu jako posvátná kráva. Od ostatních členů rodiny se totiž dozvídám, že mi procházejí věci, kvůli kterým je Jakoubek minimálně kritizuje. Posledním důkazem budiž má velikonoční návštěva. Schválně, co jste dali svým synovcům? Vajíčka, čokoládové zajíce, sem tam plněné kuře. Já měl pro Jakoubka jiné překvapení. Velký nafukovací člun! Úplně jasně jsem viděl, jak je venku krásně a my jej se švagrem slavnostně nafoukneme a umístíme na čerstvě se zelenající pažit. Než tak učiníme, měl jsem pro Jakoubka tričko s kuřetem se záchranným kruhem, známým to patronem pořadu Pomozte dětem, o kterém jsem věděl, že ho zná z televize a navíc jsem od kolegyně, která ještě není ani matka, natož teta, vyžebral značkový dětský šampon od nejmenované firmy.

Už v okamžiku, kdy si Kubík přebíral vzácné tričko, bylo vidět, že není něco v pořádku. Obličeje přihlížejících členů rodiny se naopak roztáhly do širokého úsměvu. Skoro bych přísahal, že jsem v nich zahlédl záblesk škodolibosti… „No nevím, nevím, když jsme se před pár dny pídili, co si představuje k velikonocům, držel ke své matce dlouhou řeč, co všechno nepotřebuje. A tričko, stejně jako ostatní oblečení, jmenoval hned na začátku. Šampón ti možná projde,“ konstatovala suše babička. Také švagr zjevně usoudil, že je zle, a rychle zmizel, aby našel žábu, kterou bychom nafoukli člun, jenž naopak představám mého synovce odpovídal. Co na tom, že venku bylo pod psa a na zelený pažit jsme mohli zapomenout.

 

Nic se nemění – mám protekci

Jakoubek napřed počkal, jestli odněkud náhodou nevytáhnu ukrytou novou lištu ke kombajnu a pak k viditelnému úžasu všech prohlásil: „Jsem moc rád, strejdo Marku, že jsem dostal šampón. A to tričko taky.“ Nevěřili byste, jak těžko se dá skrývat hromadné zklamání. S tím, že budu mít takovou protekci zjevně nikdo nepočítal. Co na tom, že to slavné tričko si do mého odjezdu ani nevyndal z pytlíku. I proto, že člun už za necelou hodinu stál uprostřed obýváku.

„Fakt tě šetří. On totiž Jakoubek dokáže být pořádně protivnej. V tom je ti taky hodně podobnej,“ ulevila si má sestra, Jakubova maminka. A prý o tom mám taky někdy napsat, aby si to o sobě jednou mohl přečíst. Tak já se na to příště pokusím nezapomenout.

Hezké jarní dny vám i vašim synovcům a za dva týdny se s Jakoubkem zase těšíme!

Strejda Marek

 
 
Stavění puzzle pomáhá rozvíjet mnohé dovednosti nejen u dětí

01Pro starší generace přináší puzzle možnost podpořit mozkovou aktivitu, postará se ale také o zábavu. Puzzle pomáhají nejen hravě a zábavně rozvíjet tvořivé dovednosti a jemnou motoriku, ale podněcují také zvídavost, touhu po dosažení cíle i radost z dokončeného díla.

 

Celý článek...

Kam s dětmi

Divadla
Kina
Města
Zoo