Víno, nápoj králů PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Pondělí, 14 Duben 2008 09:58

Dvě deci červeného vína, příšeří osvětlené jen svitem svíčky – taková je naše představa romantického večera. Dobré víno prostě k životu patří. A to už více než 7000 let.
Nejstarší důkazy o pěstování vinné révy a výrobě vinného moku totiž pocházejí už z doby 5000 let před naším letopočtem. A historie kulturních civilizací je většinou spjata s vínem. Vždyť už státy jako Čína, Egypt a Babylónie měly velmi rozvinuté vinařství.
O tom, jaký význam víno pro lidi od pradávna mělo svědčí i fakt, kolik prostoru je mu věnováno třeba v bibli. Ta hovoří o víně jako symbolu krve. Ježíš proměnil vodu ve víno. Noe, který se jako jediný zachránil před boží potopou, vzal na svoji archu kromě zvířat i výhonky vinné révy. Odkazů na víno v Bibli bychom našli ještě mnoho. Stačí zajít na mši, kde se používá mešního vína a praví se "...toto je krev Ježíše Krista".
Nejen křesťané ovšem oslavují víno. Staří Římané a Řekové měli víno v takové oblibě, že měli pro něj i své božstvo. V Řecku to byl Dionýsos a v Římě Bakchus.

Kdo víno okusil, tomu křídla narostla…
Legenda vypráví, že Dionýsos jako mladý chodil po světě a jednou unaven dlouhou cestou se zastavil, aby si odpočinul. Blízko od místa, kde seděl spatřil krásnou rostlinu, která mu okamžitě učarovala. Opatrně ji i s kořeny vydloubl ze země a ukryl ji do ptačí kosti, která byla nedaleko. Vypravil se na cestu domů a šel ještě mnoho dní. Mezitím rostlina rostla a sílila a ptačí kost začínala být malá. Dionýsos tedy hledal náhradu a objevil kost ze lva, která byla dostatečně velká. Cesta domů byla dlouhá a révě se velmi dobře dařilo, tak že se stalo, že i lví kost byla těsná. Dionýsos rychle našel náhradu v oslí kosti, která již stačila na to, aby keřík bezpečně dopravil domů. Po vysazení na úrodnou půdu začala réva dávat lahodné plody a božský nápoj v podobě skvělého vína. Kdo okusil trochu, tomu narostla křídla ptáků. Kdo se napil plným douškem, byl silný jako lev. Kdo si přihnul nad míru byl hloupý jako osel. Poučení, které platí do dnešní doby se vším všudy.

I v Čechách se rodí dobré víno
Ačkoliv se Čechy považují za kolébku piva, víno k nám samozřejmě také patří. První keře vinné révy patrně vysázeli roku 280 příslušníci římské legie, kteří byli soustředění na území dnešní Moravy. Pěstování révy se rozšířilo v období Velkomoravské říše s příchodem křesťanství. Největší rozmach, jak všichni dobře víme, však zaznamenalo vinařství za vlády Karla IV., který nechal dovézt nové révy z Porýní a z Burgundska.
Ne vždy však mělo víno na růžích ustláno. Koncem 19. století nemilosrdně pustošila evropské vinohrady mšice révová tzv. fyloxéra. Zničila takřka veškeré vinohrady ve Francii, nevyhnula se Německu, Itálii, dokonce ani u nás nezůstaly vinohrady ušetřeny. Réva se musela roubovat na odolnou americkou podnož, což si nemohli dovolit majitelé vinic na horším území produkující nekvalitní levné víno. Zůstali tedy jen kvalitní vinohrady. Všechno zlé je pro něco dobré, nebo možná se Dionýsos nemohl dívat, jak se pěstuje nedobré víno a seslal trest na vinaře.


www.skolavareni.cz