Kde bychom byli bez sýrů PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Pondělí, 14 Duben 2008 09:57

O tom, že sýr je zdravý není určitě pochyb. Ale od kdy si vlastně tuhle zdravou pochoutku vychutnáváme a kdo se zasloužil o to, že se objevil na našem jídelníčku?

Řecká legenda vypráví o sýru jako o daru bohů. Podle ní vzal na sebe Aristaios, syn bohů, podobu ovčáka a odebral se na Zemi ukázat lidem přípravu sýra.
První skutečnou zmínku o sýru ovšem najdeme až z období Sumeru. Další zmínky bychom nalezli v Bibli a později se o této pochoutce zmiňuje řecký Homér ve své Odyssei.

A což teprve Římané v době císařství... Historie ukazuje, že znali přinejmenším 12 druhů sýra a také věděli, jak sýr správně vyudit nebo solit. Pochutnávali si také na „zahraničních“ druzích sýrů. K oblíbeným patřily hlavně ty germánské. Později se do sýrů dostaly přísady jako třeba ořechy, bylinky a koření. Díky nim, jak víme, je sýr chutnější a má zajímavější chuť.
Mezi 10. - 12. stoletím se objevují první zmínky o rokfóru, schabzigeru, parmazánu, pecorinu. Ementál získal své jméno na přelomu 12. a 13. století. Jejich předchůdci mohou samozřejmě spadat do starších časů.

Pochoutka kněží
Sýry se vyráběly a kultivovaly především v klášterech. Představovali totiž postní jídlo. Tak se výroba sýrů rozšířila do celé Evropy a byly stále vynalézány nové druhy sýrů.

Výroba sýrů z velké části závisela na soukromých usedlostech. Byla velmi omezena. Většina vyrobeného sýra sloužila pro soukromé potřeby a část k odvodu majiteli pozemku. Až velká migrace obyvatel do měst vyvolala vznik sýráren a mlékáren. Každý region úzkostlivě dbal na výrobní tajemství svého sýra.
V 19. století na sýrařství významně zapůsobili dva muži. Justus von Liebig začal zkoumat sýření sýru a druhým byl Louis Pasteur, jemuž vděčíme za to, že se mléko před zpracováním zahřívá, aby se usmrtily škodlivé bakterie.

Zdroj. Vareni.cz