Deník strejdy Marka PDF Tisk Email
Středa, 01 Červenec 2009 21:56

strejda_kubaJakub a já (3)

Nic proti rodičům, ale deníků pyšných otců a matek jsou plné časopisy. A přitom role strýčků a tet je pro zdravý vývoj dítěte minimálně stejně důležitá.



Jsme si podobní?
„Já ti nevím. Mně Jakub tak moc připomíná tebe,“ začala brzy prohlašovat jeho babička, moje maminka. Chudák dítě, doufám, že nebude mít pravdu. Nic dobrého ho v tom případě nečeká. Ostatně je to právě babička, která je schopna dodnes s tichým povzdechem a zamáčknutím slzy pronést větu na starými černobílými fotkami: „Ty jsi byl do šesti let tak krásný dítě,“ s tím, že není schopna smysluplně odpovědět na otázku, co pak? Pak už jsem nebyl? 
Podle této logiky měl před sebou zhruba pět let krásy, protože když toto pronesla poprvé, byl mu právě asi tak rok. 
Připouštím, že v lecčem jsme si s Kubou opravdu podobní. Třeba, co se přístupu k jídlu týče. V této oblasti mělo můj synovec patrně nejlepší slovní zásobu. Jeho „papají“, tedy výraz, jímž si žádal další přísun potravy, následující blaženým výrazem ve tváři, když se neslo na stůl, mi byl čímsi velmi povědomý.
Definitivně mě o tom, že jídlu věnuje ve svém žebříčku hodnot tu absolutně nejvyšší pozornost, přesvědčil ve chvíli, když jsem ve chvíli, kdy mi na stole chladla polévka, řešil cosi důležitého se svou sestrou. Najednou mě kdosi vzal za ruku a slyšel jsem nesmělý hlásek: „Mauku, máš papání.“ Nešlo odolat.

Sukničkář nebo kaskadér?
Máme také, řekl bych, kladný vztah k ženám. Například při vítání občánků skoro vůbec nevěnoval pozornost tomu, jak se snaží pan starosta (tak to má taky po mně) a od ucha k uchu se zubil (pokud se to v počtu čtyřech zubů tenkrát tak dalo říct) na vedle sedící vrstevnici. Dokonce se jí pokoušel něco celou dobu posunky vysvětlit. Necelý rok a takhle bezostyšně balil ženskou. Vyslovený sukničkář! 
Fakt, že ten den ani nešel spát však sestra vysvětlovala tím, že je kolem něj spousta příbuzných a Jakub je člověk upovídaný, k lidem. No nevím, zdali uvažovala tím správným směrem. Třeba snil o společném hraní se slečnou na pískovišti.
Zcela nejednotný je pak pohled na to, zda je po mně Jakub i dostatečně opatrný. Babička soudí, že ano, prý si, stejně jako já, pamatuje, že něco nesmí. A když se někde spálí, už to víckrát neudělá. Je fakt, že si na ránu, kterou mi dala lampička bez odšroubované žárovky, když jsem si sáhl dovnitř, pamatuju dodnes. A to je skoro 40 let. 
Jenže jsem si nehrál na kaskadéra, jako můj drahý synovec, který ke zděšení své matky měl několikaměsíční období, při kterém se zavřenýma očima zběsilou rychlostí běhal po baráku. Nutno říci, že je až s podivem, že zvláště na hlavě nemá po divokých nárazech na rohy stolů apod. viditelné stopy.

Pomoc! Zbožňuje traktory!
Pravidelné čtenářky (a čtenáři – kolegové strýčkové) si jistě pamatují, že jsem se minule zmínil o děsivé úchylce. Jakub totálně propadl traktorům, kombajnům a další zemědělské technice. Narazil jsem na to, když jsem se pídil, jaký dárek by měl dostat od Ježíška.
To, že neprojde hrací piánko, které jsem si vyhlédl a patřičně opakovaně vyzkoušel v hračkářství, jsem předpokládal. Ty zvuky byly opravdu úchylné, což jsem při líčení švagrovi nepopíral. Ostatně za stonožku jsem dostal mnohokrát vynadáno a předchozím varhanům dokonce Jakubovi rodiče zákeřně přelepili reproduktory, aby údajně bylo doma něco slyšet a ještě se s tím ostatním členům rodiny chlubili.
„Víš, on má nejradši traktory,“ pošeptala mi má sestra rodinné tajemství s tím, že když je potřeba Jakuba opravdu zklidnit, musí doma sundat ze stěny kalendář se zemědělskými stroji a nejoblíbenější dětskou knihou mého synovce je katalog firmy dovážející monstra, která mi vždycky připadala podezřelá.

Sehnal jsem fekál!
Pro mě nastalo zemědělské období. Ačkoliv rodiče pracovali v zemědělství, byla mi rodinná výchova nanic, jelikož taťka byl zootechnik a navíc já jsem k poli, zahrádce a králičím bobkům nikdy nenašel ten úplně správný vztah. A živočišnou výrobu vnímal můj synovec pouze v podobě, když traktor za sebou na voze vezl krávu, popřípadě koně. 
Už jednou jsem se zmínil, že správný strýček je především připravený. Naštěstí je tu internet. Místo dopisů přátelům jsem po večerech studoval rozdíly mezi sekačkou a kombajnem, lištami na obilí a kukuřicí. Posílen čerstvými znalostmi jsem se vydal pro svůj první traktor. Připouštím, že se mám obrovskou výhodu v tom, že žiju v Praze. Ve zdejších supermarketech je přece jenom o malinko větší výběr, než v hračkářství na autobusovém nádraží v osmitisícovém městě. Přímo od regálu jsem ještě pro jistotu po mobilu probral se sestrou barvu stroje a informoval jsem ji o tom, že traktor má za sebou připojený dlouhý fekál, po kterém, pokud jsem byl správně informován, Jakub tak toužil.

Jak jsem propadl
Dárek měl úspěch, a proto jsem se neváhal pustit do specializované debaty s mým tehdy již dvouletým synovcem, který mi přišel ukázat svou největší vzácnost, již zmiňovaný katalog. Mám vynikající postřeh, a tak, hned jakmile jsem zahlédl známý stroj, zvolal jsem nadšeně: „Hele, tady je přesně takový traktor, který jsem ti teď přivezl.“ Byl jsem si tak jistý a (proč bych nepřiznal) čekal jsem pochvalu. V okamžiku se na mě podívaly dvě nevěřícné dětské oči. „Ale to je jiný traktor. Ty jsi popleta, Mauku.“
Definitivně jsem si ale šplhnul v momentě, kdy jsem jako první člen rodiny sehnal kombajn! Předcházela k tomu dlouhá debata se slečnou prodavačkou, nebyl jsem si jist, zda se náhodou nejedná o nějakou moderní sekačku. Jistě chápete, že jsem si nemohl další omyl dovolit. Popravdě řečeno, nebyl si tím jist ani děda – zemědělec. Jakub měl jasno! „Kombajn!“ zajásal a obdařil mě rozzářeným úsměvem. Pamatujete? Učit se, učit se, učit se.
Tak zase příště!

Strejda Marek

 
 
Stavění puzzle pomáhá rozvíjet mnohé dovednosti nejen u dětí

01Pro starší generace přináší puzzle možnost podpořit mozkovou aktivitu, postará se ale také o zábavu. Puzzle pomáhají nejen hravě a zábavně rozvíjet tvořivé dovednosti a jemnou motoriku, ale podněcují také zvídavost, touhu po dosažení cíle i radost z dokončeného díla.

 

Celý článek...

Kam s dětmi

Divadla
Kina
Města
Zoo