Energie nejen pro děti

Chystáte se na výlet s dětmi? Nezapomeňte do batůžku přibalit PIKNIK nebo PIKAO. Zahuštěným slazeným mlékem zajistíte doplnění energie, zaženete hlad a jeho chuť vás zaručeně nezklame.

 

Celý článek...

Aktuální číslo

2018_duben

ke stažení v pdf

Bojím se tmy PDF Tisk Email
Neděle, 14 Červen 2009 21:35

Je mi to až hloupé, ale jakmile se setmí, nejsem schopna přejít byt, aniž bych všude nerozsvítila světla. Tyhle obavy mi nedělaly problém, dokud se nenarodila Kristýnka. Vždyť k ní musím vstávat několikrát za noc a nechci ji budit ostrým světlem. Co mám dělat? Svůj příběh nám napsala Leona.

Strach ze tmy mám už od dětství. Nikdy jsem se neodvažovala v noci vyjít z postele, to jsem se radši počurala. Bála jsem se, že něco číhá pod postelí a chytne mě to, že někdo chodí za dveřmi, že budu muset jít okolo dveří do sklepa, za kterými bylo tolik divných zvuků.. Noc u babičky bývala nocí hrůzy, protože se po střechách honily kočky a já si představovala, jak tam běhá nějaké strašidlo. Ani později, když jsem si logicky odůvodnila, že to jsou kočky, jsem se divného pocitu nezbavila. Otevřít v noci skříň nebo se podívat pod postel je pro mě i dnes téměř infarktovým zážitkem.

Manžel o mém strachu dlouho nevěděl, podařilo se mi úspěšně tajit i paniku z toho, když jedeme v noci oblastí s hustými lesy a já si v duchu říkám, že z lesa určitě něco vyběhne nebo že se nám zrovna porouchá auto a my tam zůstaneme trčet. Až jednou.. Manžel si do zásuvky u mé lampičky, dal nabít mobil, já si toho nevšimla a při mém nočním přesunu z obýváku, jsem jako obvykle postupně rozsvěcovala a zhasínala světla, až jsem došla k lampičce a ona se nerozsvítila. Místo aby mě napadlo podívat se na zásuvku, sedla jsem si na postel a bezradně koukala na rozsvícené světlo na chodbě. Manžel se vzbudil a poprosil mě, ať jdu zhasnout. Začala jsem vzlykat a se staženým hrdlem mu řekla, že se bojím. Nejdřív si ze mě utahoval, ale později můj strach vzal vážně. Nikdy nás nijak zvlášť neomezoval, tak jsme to neřešili. Až teď..

Před třemi měsíci se nám narodila Kristýnka. Když jsme přijeli z porodnice, hned první noc byla hororová. Šla jsem si lehnout ještě za světla a tak mi vůbec mi nedošlo, že jediné světlo v pokojíku je lustr a k němu musím vstát z postele. A tak když se malá v 11 v noci vzbudila na mléko, zůstala jsem jako paralyzovaná a přemlouvala se, abych vstala. Naštěstí se vzbudil manžel a šel mi rozsvítit. Na druhý den mi nachystal na zem lampičku, ale i tak mám divný pocit pohybovat se v noci po pokoji. Pro jistotu mám u sebe ještě baterku, ale to noční vstávání je pro mě opravdu stresové. Velké světlo nechci rozsvěcet a malé dělá takové divné stíny. Navíc potom neůžu znovu usnout a poslouchám děsivé noční zvuky. Nejhorší je, že to malá vycítí a je pak neklidná a špatně usíná. Ke strachu ze strašidel se mi navíc po porodu přidal ještě další, že se k nám někdo vloupe a ukradne malou nebo nás napadne a malá se na to bude dívat.. Jakmile v noci slyším cvaknout výtah, trhnu s sebou a bedlivě poslouchám, nejhorší je, když se vrací soused a slyším šourání po chodbě.

Připadám si hloupě, vždyť přeci tento strach měl zmizet v dospělosti. Jak jednou budu říkat dcerce, že strašidla nejsou, když mám sama strach? Zažíváte někdo něco podobného? Co mám dělat?

Aktualizováno Neděle, 14 Červen 2009 21:38
 
 
Stavění puzzle pomáhá rozvíjet mnohé dovednosti nejen u dětí

01Pro starší generace přináší puzzle možnost podpořit mozkovou aktivitu, postará se ale také o zábavu. Puzzle pomáhají nejen hravě a zábavně rozvíjet tvořivé dovednosti a jemnou motoriku, ale podněcují také zvídavost, touhu po dosažení cíle i radost z dokončeného díla.

 

Celý článek...

Kam s dětmi

Divadla
Kina
Města
Zoo