Odflákli jí potrat! PDF Tisk Email
Napsal uživatel Soňa Šímová   
Pondělí, 14 Duben 2008 07:44

Dosud žalovali nemocnice pozůstalí, protože jejich blízkým vzaly zbytečně život. Od února přechodného roku 2008, žalují matky lékaře, že jejich děti nechali přežít!!!

„Já jsem dítě nechtěla,“ stěžovala si šestadvacetiletá Kateřina. U soudu si na krajské nemocnici vysoudila desítky tisíc za nepovedenou interrupci a zapsala se tak mezi matky hyeny, které jsou schopny na své pokrytecké mladické nerozvážnosti udělat byznys.

Byla dvě

Kateřina byla před osmi lety řádně zděšena pozitivním těhotenským testem. Dobrovolně absolvovala přerušení gravidity v krajské nemocnici, ale výsledek testru se i přesto nezměnil. Potrat byl sice proveden, ale lékař zanedbal své povinnosti a relativně v rutinním zákroku nezkontroloval ultrazvukem obsah pacientčiny dělohy. Díky jeho pracovnímu „poklesku“, tak klíčila v lůně Kateřiny dočista zapomenutá malá holčička.

Stejně jako Kateřina byla nestandardní případ, nestandardně přistupoval k zákroku i gynekolog. Lékaři se samozřejmě po zažitém vzoru podporují, proto jsou slyšet hlasy, že nepovedený potrat, tedy zapomenuté embryo je jedna z komplikací umělého ukončení těhotenství a je možná a dokonce i pravděpodobná v případě nezkušeného medika.

Mohla být to první embryo…

Při potratu mohlo být miminko poškozeno a snad zázrakem se narodila zdravá holčička. Nebude to dlouho trvat a jisto jistě se dozví, že přežila jen čirou náhodou. Matka ovšem bohužel dokazuje, že na její život nemyslí dokonce ani nyní. Zatím totiž nepřemýšlela o tom, zda soud dítěti neublíží, jelikož osmiletou dceru považuje za malou. Sama školačka má dnes kupodivu další sourozence a žádný z dětských psychologů si netroufá odhadnout jak přijme fakt, že na rozdíl od nich, ji máma nechtěla. A to tak úporně, až se soudila, že ještě žije!

Právníci pravda zdůrazňují, že žena má právo si o vlastním těle rozhodovat sama, morální hledisko ale praví: pokud se jedná pouze o její tělo. Na což advokátka Kateřiny alibisticky poukazuje, že Kateřina jen zamýšlela za všechny postižené udělit nemocnici výstražnou lekci, a jinak je zcela normální máma. To ovšem popírá nejen zdravý rozum, ale také konstatování psychologů, kteří se naopak domnívají, že žena rozhodně potřebuje psychiatrickou pomoc. Bioetická komise vládní Rady pro vědu a vývoj k tomu dodává, že pokud Kateřina mít děti nechtěla, měla i jiná řešení. Od spolehlivé antikoncepce počínaje, přes důslednou kontrolu u gynekologa - do tří dnů po potratu, až po adopci narozené dcerky.

Dle vlastní zkušenosti mohu posoudit, že Jihlavská porodnice nenabízí ženám právě zázraky a přístup zdejších sester se rovná politováníhodné katastrofě. Ovšem pokud advokátka Kateřiny vystupuje s argumentem, aby se nemocnice chytily za nos, protože práce lékařů mění lidské životy, neměly by se chytit za nos a především za srdce především tyto dvě ženy?