Energie nejen pro děti

Chystáte se na výlet s dětmi? Nezapomeňte do batůžku přibalit PIKNIK nebo PIKAO. Zahuštěným slazeným mlékem zajistíte doplnění energie, zaženete hlad a jeho chuť vás zaručeně nezklame.

 

Celý článek...

Aktuální číslo

2018_duben

ke stažení v pdf

Pět stehů ho prozradilo PDF Tisk Email
Napsal uživatel Soňa Šímová   
Pondělí, 14 Duben 2008 07:31

„Jsi těhotná,“ říkal mi můj chlap a já mu nevěřila. Bylo mi třiadvacet a pracovala jsem v jednom malém knihkupectví. Jednou nám přivezli zboží a musela jsem jít provést kontrolu, zda vše souhlasí k dodacími listy. Dodávka odjela a ve skladu jsem zůstala sama. Chtěla jsem si tu udělat trošku prostoru, a zabrala za těžkou bednu s naskládanými knihami, když v tom mnou projela mnou ohromná bolest. Zatmělo se mi před očima, lekla jsem se a zašátrala o podporu, ale mé pohyby nešly koordinovat. Police zarachotila a dál už nevím nic…

Probudila jsem se na betonové podlaze, sukni vyhrnutou vysoko ke stehnům. Bylo mi nanic! Opatrně jsem se zvedla a zjistila, že mám celý výstřih nasáklý čerstvou krví. Mátoživě jsem se odebrala na toaletu, kam si zrovna odskočila kolegyně. „Pane Bože, co se ti stalo?!“, vyděsila se. Netušila jsem. „Podívej jak vypadám,“ rozčilovala jsem se, netušila jsem proč má tolik strachu v očích, dokud jsem neuviděla odraz v zrcadle. Blonďaté vlasy v slepených chuchvalcích ramena, ramínka a dekolt ušpiněný zaschlou krví. „Ty, vypadáš, jako kdyby tě někdo rdousil,“ hekla Míla a zuřivě se kousla do rtu. Pak mi pomohla seškrábat a smýt krev ze zad, kam jsem neviděla.

Točila se mi hlava, ale jinak mi v podstatě nic nebylo. Míla mne ale odtáhla mne do místnůstky pro personál, přikázala: „Nikam nechoď, hned zavolám ostatní,“ a rychle odběhla. To mne pobavilo, byly jsme jen malý obchůdek spojený s dřevěnými hračkami a drobnůstkami. Dohromady čtyři prodavačky, každá dvojice zodpovědná za svůj krámek. Když některá potřebovala, zaskočila za ni některá z nás. Do dveří vyšla přivolaná Dana z dřevěného světa, moc se se mnou nepárala: „Sanitku!“ řekla jen a jala se mi pátrat ve zplihlých vlasech. Míla byla naštěstí tak otřesená, že nestihla reagovat. „Nikam nechoď, zarazila jsem ji,“ a protože jsme měla tušení, že rázná Dana nedá pokoj, neodporovala jsem „…zavolej mi prosím chlapa.“

V té době ještě mobily nebyly, tedy alespoň ne jako samozřejmá součást osobnosti. Míla pracně probudila mého muže, který dospával noční a horko těžko se doplazil ke sluchátku. V něm hartusila Míla, jako by měl mít naprogramovaný smysl telepatie. Rychle na sebe naházel oblečení a akčně vyběhl na kopec stopovat. Autobus žádný nejel, auto jsem měla u sebe v práci a my bydleli v garsonce patnáct kilometrů od města, což je na taxíky trošku daleko. Přesto dorazil za půl hodiny čistého času, patrně létal příliš nízko nad zemí.

Když jsem ho uviděla, bylo mi jasné, že je vůbec rád, že jsem na živu: „Koukám, že hlavu máš celou“, vydechl ulehčeně, ale Míla mu skočila do řeči. „Vypadá to na otřes mozku!“ „No ta díra není tak velká…“ konstatoval manžel a střelil okem po kamarádce, „ale každopádně to bude chtít zašít.“ V té době zbylé dvě prodavačky rychle obsloužili nákupčí a na dveře dali cedulku: „zavřeno.“ Chvíli mne jednohlasně přemlouvali, proč je vážně třeba zajít k doktorovi, pak mne společně nacpali do auta a manžel odvezl na chirurgii. Tam jsem lékaři nastínila situaci pracovního úrazu: „Po pravdě, jsem se praštila do brňavky… a pak zřejmě omdlela.“ Medik se usmál, přehodil přese mne zelené prostěradlo a zalátal mi týl na pět stehů. Nebolelo to, ale každý tupý vpich mi způsoboval nevolnost. Na rentgenu jsem pak lehce znejistěla, protože sestra na mne znovu vypálila otázkou, zda nejsem gravidní a já si najednou v tom ozářeném prostoru nebyla tak docela jistá.

Za pár dnů už mi bylo tak špatně, že když jsem zrovna nemusela do práce, chtělo se mi jen spát spát. „Vidíš, vidíš, já ti říkal, že jsi těhotná…“, promlouvat ke mně mužíček a tahal mi sám stehy. Po třech měsících jsme na ultrazvuku srdíčka viděli, že to bude kluk, který se mnou pořádně praštil o zem.

 
 
Stavění puzzle pomáhá rozvíjet mnohé dovednosti nejen u dětí

01Pro starší generace přináší puzzle možnost podpořit mozkovou aktivitu, postará se ale také o zábavu. Puzzle pomáhají nejen hravě a zábavně rozvíjet tvořivé dovednosti a jemnou motoriku, ale podněcují také zvídavost, touhu po dosažení cíle i radost z dokončeného díla.

 

Celý článek...

Kam s dětmi

Divadla
Kina
Města
Zoo