S batolaty na knihy PDF Tisk Email
Pátek, 10 Duben 2009 14:44

Pro děti jsou knihy důležité, o tom není pochyb. Rozvíjí jejich fantazii, slovní zásobu a zanedbatelný není ani krásný čas, který s nimi nad knihou strávíte. Na kvalitních knihách pro děti byste neměli šetřit a rozhodně byste neměli vybírat jen podle svého vkusu, ale také podle toho, co vaši ratolest baví, jen tak máte zaručen úspěch. Platí totiž, že jakákoliv kniha je lepší než žádná. Pokud chcete, aby dítě četlo, musí ho to hlavně bavit. Podělím se s vámi o zkušenosti, jak jsme přivedli ke knihám naše batole, nebylo to totiž jen tak, ale zkrátka jsme to nevzdali a úspěchy rozhodně stojí za to. Uvítám i vaše tipy.

Já i manžel knihy milujeme, přestože od narození Adámka na ně nemáme příliš času. Už než se narodil, jsem ale procházela knihkupectví a vybírala dětské knihy. Těch je na našem trhu hodně, ale zjistila jsem, že se často příběhy nebo říkanky opakují, v některých knihách jsem objevila dokonce chyby a co se týkalo veršovaných, mnohdy jsem narazila na krkolomné rýmy nebo špatný rytmus. Stačilo přečíst si je nahlas a měla jsem jasno, že místo zajímavého čtení bych se soustředila na špatně čitelný text. I obrázkové knihy byly často na stejné téma – zvířátka z farmy, dopravní prostředky, zvířátka v Zoo, lišila se jen ilustrace a v každé knize bylo navíc třeba jen jedno zvířátko. Ti z vás, kteří dětem knihy kupují, budou určitě souhlasit, že knihy do tří let věku opravdu není lehké vybrat a návštěva knihkupectví by vydala na celý den s výsledkem jedné vybrané knihy.

Postupně se nám ale podařilo vybrat několik krtků, české pohádky a čtyři obrázkové knihy. To byl základ. V šesti měsících si Adík oblíbil knihu do vody, kterou mohl okusovat, ale tím jeho zájem končil. V devíti měsících jsme navštívili knihkupectví spolu a vybral si velkou knihu říkadel, ze které se naučil zvířátka a pojmenování několika věcí. V roce přišly na řadu obrázkové knihy, kde se naučil o věcech kolem nás a další zvířata. Předčítání ho ale moc nebavilo, maximálně dvě minutky a konec. Když jsem se mu pokoušela číst před spaním, dopadlo to tak, že mi knihu vytrhával z ruky, divoce poskakoval v postýlce a místo příjemného počtení před spaním ožil natolik, že byl problém ho uspat. Odložili jsme proto čtení na neurčito. Knihy měl ale i tak kdykoliv po ruce a jakmile měl zájem si prohlížet, okamžitě jsme já nebo manžel všeho nechali a věnovali jsme se četbě. V 19 měsících jsme začali číst před spaním. Zjistila jsem totiž, jak správně zvolit knihu, která zaujme.

Stejně jako bych já nikdy nepřečetla historický román nebo červenou knihovnu, manžel by se nikdy nevrhl nevrhnul na psychologické drama nebo sci-fi a vy třeba nemusíte některé české klasiky, i nejmenší dítě si vybírá a najít správnou knihu je někdy pořádná fuška. Všude se píše, jak je důležité dětem číst, jaké knížky jsou vhodné, co by měly splňovat, ale jak začít? To se nedozvíte. Ano, můžete mít doma třeba titulem oceněné klasické české pohádky s nádhernými ilustracemi a kvalitním textem, ale pro batole, které zná pár slov, je souvislý text nesrozumitelný a nudný. Začít můžete třeba tím, že k obrázkové knize doplníte text. „Podívej pejsek. Jak dělá? Haf, haf. Tady má očička, čumáček, má hnědou barvu. Je to ten samý pejsek, kterého má babička? Pojď, dáme mu jméno.“ Ke každému obrázku vymyslíte spoustu věcí, dítě se tak pomalu naučí nejdříve Haf, potom pejsek, potom velký pejsek, pejsek má očičko atd. U ročních dětí stačí i pět minut denně, aby se během pár měsíců naučily podstatná jména, slovesa, později přídavná jména, odpovědi na otázky. Úplně nezatracuji ani televizi, v rozumné míře. Milovníci českého krtka mě asi nebudou mít příliš v lásce, když řeknu „krtek dítě mluvit nenaučí, umí totiž jen hele hele, tady….“. Je proto potřeba i v televizi najít kvalitní program, který Vašemu dítěti doplní další rozměr. V jeho očích ilustrované postavičky v televizi ožívají a potřebuje od nich slyšet i slova, která zopakuje. Navíc se naučí své oblíbené postavy pojmenovat a díky atraktivním „pohyblivým obrázkům“, zjistíte i zájmy dítěte.

A tak jsem přišli na to, že Adík miluje mašinky a hasiče. S hasiči problém nebyl, povídali jsme si co dělají, jak houká auto, k čemu slouží hadice a koupili jsme knihu, kde slyší hasičskou houkačku. Jen pohádka o hasičích nám chyběla. Koupili jsme tedy zatím knihy o Mašince Tomášovi, ale ouha, oblíbená mašinka sice měla krásný příběh, ale souvislý text byl pro batole stále problém. Zkrátka si ho nemohl zapamatovat. Pak přišla trefa do černého, veršované leporelo o mašince. Během dvoutýdenního každovečerního čtení, se Adík naučil skoro celý text, protože má rytmus, navíc ilustrace pomohly k dalšímu rozšíření slovní zásoby například o muchomůrku, výhybky, most, strojvedoucího…. Také jsme se naučili počítat zajíce, ryby…. Dnes čteme čtyři veršované knihy stále do kola a došlo i na krtka. Adík má ve svých dvaceti měsících bohatou slovní zásobu, díky které už spolu zvládneme i krátký rozhovor a umí počítat do deseti (i když se samozřejmě občas ještě splete). Do ničeho ho nenutím, číst ho opravdu baví a dává přednost knize před televizí. A teď 10 tipů, jak na knihy s batoletem.

TIP 1

Polovinou úspěchu při čtení, je, nečíst monotónně, ale měnit hlasy, vyjadřovat emoce, zapojit do čtení dítě, třeba ho nechat doplnit poslední slovo verše, ptát se ho, co vidí na obrázku, nechat ho obracet strany… Klidně čtěte i na přeskáčku, když bude dítě chtít.

TIP 2

Ať si s knihami hraje. Stejně jako na vás v supermarketu, platí i pro batole, co je ve výšce očí, je pro něj atraktivní. V knihovničce mu proto vyčleňte jeho poličku, ze které si bude knihy samo kdykoliv brát. Počítejte s tím, že podle toho budou vypadat, někdy prostě poletí vzduchem případně budou potrhané a to nejen jeho, ale i ty vaše. A tak mu budete stále vysvětlovat, jak se s knihami zachází, až to jednou pochopí…

TIP 3

Děti milují knihy se zvuky, dopřejte mu je. Kromě zvukových, jsou na našem trhu i knihy hmatové, kde si dítě pohladí třeba šupiny ryby. Větší batolata určitě zaujmou také knihy s magnetkami, ktteré na magnetické stránky doplní podle tvaru nebo třeba barvy.

TIP 4

Pozor na obrázky. Doba kdy trh s knihami zaplavovaly podivné publikace s obrázky v křiklavých barvách, je už snad pryč. Ale ilustrace v některých knihách jsou opravdu na pováženou. Kachna, která vypadá jako husa, pes podobný lišce, rajče, které vypadá jako jablko, narazili jsme i na růžového hrocha, který vypadal jako prasátko… To vše vaše dítě dokonale zmate. Ideální samozřejmě je, ukazovat věci z knih i v reálu venku, jenže ne vše můžete potkat.. A tak si opravdu knihu důkladně prohlédněte a tam, kde budete na pochybách vy, se můžete vsadit, že vaše dítě bude dvakrát tolik.

TIP 5

Hrajte si se slovy, které jdou špatně vyslovit. Třeba zrovna prase. Některé batole zvládne říct „pase“, jiné raději zvolí „pasátko“ asi nejjednodušší je ale „čuník“. Někdy je pro dítě jednodušší zdrobnělina, jindy běžné slovo.

TIP 6

Dětskou fantazii usměrňujte s rozumem. Někdy se stane, že batoleti obrázek připomíná něco z venku nebo naopak, a tak nadšeně začne vykřikovat „strom“, když je na obrázku křoví, „ovce“, když uvidí pudlíka. Neopravujte ho stylem „Ne, to je to a to.“ Raději mu řekněte. „Podívej, má listy a má větve viď? Ale hele, já nevidím dlouhý kmen. Já už vím, ono to vypadá jako strom, ale strom bez dlouhého kmene, je keř. Řekni keř.“

TIP 7

Často narážím na otázku, kdy dítěti začít číst. Odpověď – nikdy není dost brzy, ale každé dítě je v tomhle jiné, zkoušejte to, jednou to přijde. Stejně jako denní doba na čtení. Některé děti rády pohádku kdykoliv, jiné jen večer atp. Stejně tak jsme se často setkala s názorem o pravidelné denní době, to jde splnit třeba pokud dítěti čtete před spaním, ale jindy? Některé děti jsou rády, když každý den v deset zasednou na dvacet minut nad knihou, jiné mají ale raději volnost. V tom případě dítě nenuťte, nabídněte mu knihu, ale nechte rozhodnutí na něm.

TIP 8

Přeneste říkanky do běžného života. Dítě si vzpomene na knížku a lépe si zapamatuje rytmus slov. Jak na to? Třeba „kočka leze dírou“ lze použít kdekoliv dítě prolézá, „tluče bubeníček“ ať už mlátí do čehokoliv, „vařila myšička kašičku“ při hrátkách v kuchyni.

TIP 9

Mazlení s knihou. Dítě si rádo knihu vezme do postele a třeba s ní spí, otevírá si ji, znovu se vrací k příběhu i bez vás… Kniha přeci nemusí být pořád uložená v poličce, je to i hračka, kamarád…

TIP 10

Zajděte s batoletem do knihovny. Tohle není nápad můj, ale mateřského centra v našem městě. Děti si tam pohrají, samy si vyberou knihu a knihovnice bývají shovívavější, pokud dítě s knihou nezachází příliš šetrně (samozřejmě ji nesmí trhat nebo do ní malovat). Jediný problém ale je, pokud si vaše dítě knihu zamiluje natolik, že ji nebude chtít vrátit. Potom vám nezbude nic jiného, než mu titul někde sehnat a koupit. Ale na druhou stranu vám knihovna výdaje za knihy ušetří, prostě budete kupovat jen knihy, které budou dítě opravdu bavit.

Knihy jsou pro děti opravdu důležité, vysvětlují jim totiž věci, které má okolo sebe, učí ho nová slova… Knihy zkrátka pomáhají dětem s realitou všedního dne. Neupírejte jim tento zážitek. Čtěte dětem, potřebují to… Tipy na krásné knížky budete postupně nacházet v rubrice Knihy měsíce.

Jak často čtete dětem? Jaké má vaše dítě oblíbené knihy? Jak jste dítě ke knihám přivedli?

Aktualizováno Pondělí, 27 Duben 2009 21:04