Energie nejen pro děti

Chystáte se na výlet s dětmi? Nezapomeňte do batůžku přibalit PIKNIK nebo PIKAO. Zahuštěným slazeným mlékem zajistíte doplnění energie, zaženete hlad a jeho chuť vás zaručeně nezklame.

 

Celý článek...

Aktuální číslo

2018_duben

ke stažení v pdf

IQ není vše PDF Tisk Email
Pátek, 10 Duben 2009 09:28

Tak se to u mého syna začalo projevovat taky, je chytrý, ale ne tak, aby se dalo říct, že je nadaný. A to je problém. Nikam totiž nepatří, nebude mít kamarády a bude mít život třikrát složitější, jako já. Nepřeháním, jeho život probíhá stejně jako můj, do puntíku. Proč si se u nás mluví o nadaných dětech, průměrných dětech, ale ty nadprůměrné ale ne geniální, jsou přehlížené? Příběh nám poslala Jana.

Ondrovi je 8 let, chodí do druhé třídy, ale v některých předmětech má výsledky už na třetí třídu. Řešili jsme s učiteli, že by mohl navštěvovat některé hodiny ve vyšších ročnících, ale Ondra nechce a já se mu nedivím. Kdo by chtěl pořád být ten jiný a nemít kamarády ve své třídě a být otloukáním ve vyšším ročníku? V Praze by to bylo jednodušší, našli bychom vhodnější školu, ale na malém městě to nejde. Ondra se svou inteligencí trápí, vím to a hodně si o tom povídáme. Nemá vyhraněný zájem třeba o matematiku nebo zeměpis, ale stejně jako já v dětství, o zvířata a s tím se moc v životě dělat nedá. Zná sice i druhy, které bych nedokázala pojmenovat, ale co s tím? A znalosti na návštěvu školy pro nadané děti nemá, dokonce nemá ani na gympl. Pomalu se z něj stává outsider.

Ondra se do roka nelišil od jiných dětí, vše zvládl podle tabulek, jen s tím rozdílem, že nic neudělal, dokud si to „nesrovnal v hlavičce“. Kamarádky mi nadšeně říkaly, jak už se jejich dítě přetáčí na záda a o měsíc později na bříško, jak se posazují, jak udělaly první lezecký pokus, první krok. U nás to bylo dlouho nic a pak jednoho dne uměl válet sudy, žádné pokusy o lezení, prostě jednoho dne prolezl celý byt. Nechtěl moc vodit za ruku, zkrátka si jednou uprostřed chodníku stoupnul a rozběhl se… Po roce už začaly být rozdíly vidět. Neříkal nesmyslná slovíčka, ale rovnou pojmenovával předměty okolo nás. Do dvou let mluvil ve větách. Tehdy jsem si začala všímat jak se ho děti začínají stranit. Ondra byl totiž méně zručný, ale zato upovídaný, netřískal hračkami a hrál si jen s těmi, u kterých se dalo něco vymyslet a hru tak povýšit na vědecké bádání. Byl proto snadnou obětí ostatních dětí, které chtěli stejnou zábavu jako on, ale protože si jim k hračkám chyběla stejná fantazie, nebavilo je to. Podle doktorky, byl Ondra po psychické stránce o půl roku napřed. Fyzicky to bylo tak, že ještě do dvou a půl let, nosil pleny.

U dospělých to máte jednoduché, nerozumíte si s vrstevníky? Prostě se bavíte se staršími. U dětí to nejde, pro stejně staré je divný a pro starší zase mrně. Ve školce začal být samotář, vychovatelky byly nadšené, jak si dokáže hodiny prohlížet knihy nebo hrát sám. Mě se dělalo špatně, tohle je přeci moje kopie! Vždyť jsem ho dala do školky, aby si našel kamaráda a byl konečně dítětem! Ondra si nikdy nenašel kamaráda. Není totiž nijak sportovně nadaný, jak si vysnil jeho táta a tak jsme pokusy o sportovní koníčky vzdali. Jenže u dětí je nesportovec opravdu neoblíbená kategorie. Svírá se mi srdce, když ho vidím, jak si za domem sám šťourá v hlíně, zkoumá stromy… To jsem také dělala já. Ondra si už začíná uvědomovat, že bez kamaráda to bude mít těžké. Zkusili jsme přírodovědný kroužek, ale ten je zaměřen na celou přírodu a to ho nezajímá. Vzpomínám, jak jsem ve snaze najít kamaráda, prošla asi 10 kroužky, ale nic mě nebavilo….

Snažím se být pro Ondru oporou, povídat si s ním, ale do ničeho ho netlačím, protože si pamatuji, jak na mě byli rodiče hrdí, ale pořád chtěli víc a víc, až jsem vybouchla u zkoušek na gymnázium a zklamání mi dávali najevo hodně dlouho. Prostě jsem také měla spoustu znalostí, ale nepatřily k těm logickým, které byly na gymnázium potřeba. Byli jsme i v pedagogicko-psychologické poradně, tam mu naměřili nadprůměrné IQ, ale génius není a nebude. V řeči dětí to znamená, že od něj budou moct vždycky opisovat, ale nikdy si s ním nebudou hrát. A jak to bude pokračovat? Doufám, že ne jako u mě. Po zklamání rodičů, jsem se uzavřela do sebe a až do konce základky, jsem byla ta divná samotářka. Na střední jsem hrála někoho jiného, abych byla oblíbenější a podařilo se mi chytnout party, která obrážela diskotéky a pila. To pro mě byl trochu problém, protože opilá jsem se nemohla hlídat a tak ze mě občas vyplulo to, na co jsem právě myslela, ať už to byla politická situace nebo nová filozofická esej. Nikdo to nechápal, ale zařadili si mě naštěstí jen do kolonky, ta co má divné opice a dál se se mnou bavili. I s manželem jsem se seznámila za pomoci přetvářek a hraní si na „blbku“. Postupně jsem se ale před ním začala „odhalovat“. Nejdříve to nechápal, co já přeci můžu vědět o politice, situaci ve světě, globálním oteplování…. Pak se s tím smířila teď už spolu můžeme v pohodě diskutovat, jen pořád dávám pozor, abych ho nepotopila, mnohdy totiž mluví zasvěceně o něčem, co nezná, ale já ano a pak mám co dělat, abych ho neopravovala. Bohužel mi rodiče neukázali cestu, jak IQ využít a tak jsem se celý život spíše srážela. Dnes už mám kamarády, kteří si zvykli, že prostě občas mám svůj den, kdy se potřebuji bavit i o jiných věcech než o propařené noci a úklidu domácnosti a když si potřebují utřídit názory na nějakou závažnou problematiku nebo neví něco, co potřebují jejich děti do školy, zavolají mi.

Pro Ondru chci lehčí život, i když nemá kamarády, chválím ho za všechny úspěchy, vědomosti atd. pořád a pořád a věřím, že až bude starší, nebude svou inteligenci schovávat, ale naopak ji využije a najde si také kamarády. Možná mi někdo poradíte. Nemáte také doma dítě, které není génius, ale ani průměrné, zkrátka něco mezi a proto se těžko začleňuje?

 
 
Stavění puzzle pomáhá rozvíjet mnohé dovednosti nejen u dětí

01Pro starší generace přináší puzzle možnost podpořit mozkovou aktivitu, postará se ale také o zábavu. Puzzle pomáhají nejen hravě a zábavně rozvíjet tvořivé dovednosti a jemnou motoriku, ale podněcují také zvídavost, touhu po dosažení cíle i radost z dokončeného díla.

 

Celý článek...

Kam s dětmi

Divadla
Kina
Města
Zoo