Dáváte dětem sladkosti? PDF Tisk Email
Středa, 21 Leden 2009 13:33
Jen co se miminku přehoupne půlrok, už mu chce babička cpát bonbony. Později už rovnou odchází domů s kapsami plnými pamlsků a později se prořekne, že k obědu mělo lízátko. Nebo naopak, všem v okolí už v těhotenství vyprávíte, jak vaše dítě místo bonbonů bude chroupat jablíčko a jakmile mu jiné dítě v dobré víře nabídne lentilku, dostanete hysterický záchvat. To jsou jen dva příklady z mého okolí. Zeptala jsem se maminek, jestli svému dítěti dávají sladké a kolik.

Pro začátek několik faktů. Po sladkém jídle je vyšší riziko zubních kazů a také obezity. Na sladkém si děti můžou vytvořit návyk stejně jako dospělý na cigaretách a pak už se ho jen velmi těžko zbavují. Nejmenší děti milují hlavně bonbony a lízátka, starší pak lákají hlavně sladké limonády a žvýkačky. V některých rodinách je běžné mít k snídani sladké pečivo, po obědě dort a odpoledne zmrzlinu, což je takový přísun kalorií, že by to dítě muselo vyběhávat dva dny. A jak to máte vy?

„U nás doma bylo vždycky sladké na stole, ať už bonbony nebo sušenky a ostatní děti nám záviděly. Já a brácha jsme to už ale ani nevnímali a sladké jsme se dali jen když jsme měli opravdu chuť.“ Vypráví Lucie, maminka dvou kluků ve věku 2 a 4 roky. „Ono se říká, odříkaného největší krajíc, takže dětem dovolím jíst sladké prakticky celý den, kromě doby před jídlem. Ze začátku oba pořád mlsali, ale teď už je to přechází. Kolikrát za mnou přijdou, že mají na něco chuť, ale nechtějí bonbony ani sušenky, jen třeba dětský sýr nebo mléčný koktejl. Když ke mně přijdou kamarádky s dětmi, koukají na naše plné stoly a nechápou. Jejich děti se na sladké hned vrhnou a musím mísy schovávat. Sladké pečivo u nás nejíme, hřešíme jen na gumové medvídky, lipo a máslové sušenky občas s čokoládou, takže zas tak nezdravé to není. Myslím, že časem kluci od sladkého upustí úplně a budou se věnovat třeba sportu, jako to bylo u nás.“ Usmívá se Lucie.

„Sladké v žádném případě.“ Rozčiluje se Daniela, máma dvou a půl leté Adélky. „Babičky mi pořád říkají, jak je jim líto, že jí nemůžou dát něco dobrého a myslím, že jí stejně občas něco podstrčí, ale já se snažím ji vést spíše k ovoci a zdravým cereálním tyčinkám, tak jako jsem zvyklá já. pamatuji, si, jak jsme doma pořád měli sladké a pak jsem měla zkažené zuby a v pubertě problémy s nadváhou. Toho chci Adélku ušetřit. Nejvíce mě naštve, když třeba v mateřském centru maminky vybalí mističky se sušenkami a Adélka, která má krájené jablíčko, jde samozřejmě ochutnat, když jí to seberu z ruky, většina mamin na mě kouká jako na vyvrhele. Je mi jasné, že třeba ve školce a škole se pak tomu nevyhne, ale čím později se sladkým začne, tím lépe. Hlavně, že bude mít zdravý základ.“ Uzavírá Daniela.

„Původně jsem myslela, že Honzík ochutná sladké co nejpozději, ideálně po třetím roce. Kupovala jsem mu zdravé křupky a na chuť mu dávala třeba sladšího Lipánka.“ Vzpomíná maminka 27 měsíčního batolete, Karolína. „Jenže pak mu babička dala lentilky a Honzík už mi křupky do pusy nevzal. Byla jsem tenkrát dost naštvaná, vždyť mu bylo jen 13 měsíců! Ale už jsme to srovnali a Honzík může sladké jen dvakrát denně a je jedno, kdy si to vybere. Vždy ale musí být po jídle. Nejčastěji mlsá k svačině sušenky a po obědě si dá kousek čokolády. Bonbony má spíše za odměnu, třeba po očkování nebo když zvládne dlouhou cestu v autě. Zase si říkám, že ho to třeba věkem přejde. Zoubky si čistí 3x denně a je spíše hubený, protože hodně běhá, takže kazů ani obezity se nebojíme.“ Uzavírá Karolína.

A jak to máte vy? Dáváte svému dítěti sladké nebo ne? Jaké je podle vás přiměřené množství?

Aktualizováno Středa, 21 Leden 2009 13:42