Značkujete děti? PDF Tisk Email
Pondělí, 27 Říjen 2008 22:08

Stačí se podívat na aukce s oblečením pro děti a hned poznáte, co je in. Značkové oblečení, které má dítě jen na pár měsíců, putuje od jedné maminky k druhé jako poklad a desítky maminek čekají, jestli se jim podaří ukořistit právě tuhle bundičku nebo kalhoty a úžasnou cenu. Co na tom, že za stejné peníze by mnohdy měly 3 nové bundičky i když bez třech proužků? Ale o ty je zájem minimální. Když totiž vyrazíte třeba do mateřského centra, musí být přeci vidět, že na to máte. Není ale někdy zahrnování penězi náhradou za nedostatek lásky? A jaké dítě z takového operovávaného drobečka vyroste?

 

„Když jsem byla malá, naši šetřili každou korunu a tak teď, když máme peněz dost, nechápu, proč bych měla na Honzíkovi šetřit.“ Říká 29-letá Monika. Honzík zrovna sedí ve značkovém sportovním kočárku od hlavy k patě oblečený ve značkovém oblečení. Na kočárku má zavěšené jak jinak, značkové hračky. Asi by se také rád proběhnul, ale venku to nejde, to by se mohl zamazat, takže s ním Monika chodí buď do kaváren nebo na návštěvy k podobně situovaným maminkám, kde probírají co jiného, než kde se dají koupit ty nejlepší kousky oblečení a jak jsou prodavačky v drahém butiku neschopné, když jim nabízejí tu nemožnou oranžovou barvu trička, kterou jejich batole tolik nesnáší. „Že bych mu dala na pobíhání po zahradě obyčejné tepláky? To ani náhodou, co kdyby nás někdo viděl, co by si asi mysleli, že máme barák a nemáme ani na pořádné oblečení pro dítě? To fakt ne.“ Rozčiluje se Monika a mě napadá, že bych si při pohledu na dovádějící batole na zahradě ani nevšimla, co na sobě vlastně má.

Mirka je zase zarytou odpůrkyní jakýchkoliv značek. „Značkování dětí mi přijde fakt ubohé. Nejvíc se směju, když vidím při procházce ve městě 5 dětí ve stejné bundě, ale hlavně že je od Nextu. To se můžeme rovnou všichni oblékat do uniforem a vyjde to stejně. Také se mi stalo při nákupu kvalitních sandálů, že mi prodavačka nabízela značkové, ale hned na první pohled na nich bylo vidět, že nejsou zdravotně v pořádku a to byly o polovinu dražší než atestované boty se žirafou! Když jsem na to prodavačku upozornila, jen pokrčila rameny a řekla, že je tu kupuje hodně maminek. Ale třeba u hraček na značku dám, protože se bojím o zdraví Klárky. Stává se mi, že když vyrazíme někam mezi maminky, střetnu se s povýšenými pohledy značkově vyfiklých žen a pokud jejich dětem nabídnu piškot, už ho od nás odhání, jako bychom byly něco méně a piškoty byly snad otrávené. Možná moje dítě jednou nebude nejoblíbenější ve třídě a bude mu líto, že nemá stejné oblečení jako ostatní, ale snažím se, aby Klárka pochopila, že jsou na světě důležitější věci než aby vypadala jako přes kopírák mezi všemi ostatními dětmi a za ušetřené peníze se může věnovat spoustě koníčků nebo si můžeme užít spoustu rodinné zábavy.“ Usmívá se Mirka.

Eva na oblečení pro dítě nemá vyhraněný názor. „Rozhodně nenakupuji v tržnicích a nejlevnějších obchodech, ale ráda nakupuji v obchoďácích. Někdy zajdu i do bazaru, ale tam kupuji právě jen značkové, protože neodhadnu, jestli už nošené zboží bez visaček není právě z nějakého levného obchodu. Esterce totiž vadí jakékoliv umělé materiály a u levných oděvů si nemůžu být jistá, že tam není příměs, přestože je tam napsaná 100% bavlna. Nemyslím si ale, že by zboží značkové bylo více kvalitní než neznačkové ve střední cenové kategorii a maminky vyloženě značkových dětí nechápu. Koupit kalhoty pro batole za 500,-? To bych se musela zbláznit. Co když je roztrhne nebo na nich bude nevypratelný flek? Když se to stane u tepláků nebo kalhot za 200,- nijak mi to nevadí, ale drahých věcí by mi bylo fakt líto. Ale je fakt, že přístup ostatních cizích maminek se mění v závislosti na tom co má Esterka na sobě. Pokud přijdeme do mateřského centra v tričku s „fajfkou“, které jsme dostali od kamarádky, hned se s námi baví a jejich děti si hrají s Esterkou. Jakmile ale přijdeme oblečení neznačkově, už nejsou tak ochotné k diskuzi a Esterka je najednou trochu stranou od jejich dětí. Nechápu to a tohle značkování a posuzování lidí podle oblečení mi přijde hrozně povrchní. O kamarádství s takovými maminkami nestojím a jejich dětí je mi líto. Vždyť co z nich vyroste? Jaké budou mít životní hodnoty?“ Ptá se rozčileně Eva.

A stejně tak se ptám i já vás. Všimla jsem si toho už dávno, na začátku jsem psala o aukcích a můžete se přesvědčit sami. Třeba jednu bundu Next za vyvolávací cenu 250 Kč, sleduje 38 lidí, zatímco o podobnou neznačkovou bundu za 150 Kč, nemá zájem nikdo. Co na tom, že prodávající často zboží nakoupí za pár korun kvůli tomu, že má třeba rozpáraný šev? To se během chvíle opraví a maminky chtivé značek pak toto zboží koupí i za desetinásobek nákladů. Není to můj výmysl. Zrovna nedávno jsem potkala svou známou s holčičkou v úžasné růžové bundě Next. Cena? 20 Kč. Má totiž kamarádku v bazárku, kam jim vozí zboží z Anglie, o které už tam nikdo nestojí. Podobnou bundičku jsem na internetu objevila za 550 Kč! A ještě u ní bylo napsáno, jistě všem dobře známá bunda…. , což pro mě znamená, že v ní potkám dalších 50 dětí ve městě. Také nejsem odpůrce značek, ale je mi líto peněz za věci, které v podobné kvalitě seženu i o polovinu levněji a rozhodně si nemyslím, že by mé batole nějak strádalo tím, že není od hlavy k patě ve značkovém, tomu je to totiž úplně jedno co má na sobě. Důležité pro něj je, jestli mu dám najíst, pomazlím se s ním nebo spolu vyrazíme ven pořádně se vymáchat v loužích a objevit všechny ty úžasné větve, kaštany, písek, listí a další zajímavosti. A že si u toho zamaže oblečení k nevyprání? Nevadí, tepláky za pár korun za bazaru klidně vyhodím. Ale večer budu usínat s pocitem, že jsme si se synem užili báječný den, je k nezaplacení.

Dáte na značky nebo je vám to jedno? A jak oblékáte své děti?

Aktualizováno Pondělí, 27 Říjen 2008 22:46